Faustka komentáře u knih
Dokud seděl Kajínek za katrem byl klid. Teď mi to tu připomíná "Hon na Kajínka." Každá doba má přece své "hrdiny." Co třeba Babinský. :-)
Je to jiný svět, který stojí za to poznat.
Taky jsem si vytvořila dokonale živou představu. Rozdávám si to s Johnem Miltonem na osmičku. A bez Channelu.
Výborné! Předvánoční aktivity šly stranou. Deeba, Zanna i celý neLondýn mě zcela okouzlil. Roztomilou Tvaroháčku toužím najít pod stromkem. Ježíšku, prosím. :-)
Potřebovala jsem vypnout a Vzdálené hlasy byla ideální volba. A nezůstane jen u povídek, to vím jistě.
Nenávistní mají trochu jednodušší styl. Příliš jsem neočekávala a taky my to mnoho nedalo. Jen ujištění; do něčeho takového příště nejít.
Sice už tady všechno bylo, ale stejně jsem neodolala. Opět. A tu třetí si pro jistotu rozmluvím.
Vtipné, pohodové čtení. Britskou rezervovanost nahrazuje velmi svérázný humor. "Nestávalo se často, že by vrchního inspektora napadaly nějaké chytré myšlenky. Bylo proto o to vítanější, když je měl."
Nad Londýnem se stahují temná mračna. Připravte se na... magii.. tajemno.. napětí. Fascinující příběh, barvitý styl vyprávění. Můj první Wooding, ale ne poslední.
Dost zřetelný propad. Kdo mě alespoň z části dokázal udržet soustředěnou - jsou Homér a Saša. Hledající smysl příběhu tam kde není.
Howardův styl vyprávění má svá neměnná specifika. Přitažlivá exotika, bohové dávných časů, kulty černé magie. Této sbírce povídek by však prospěla klasičtější hororová linie. Instinkt divoké šelmy narazil na příliš odolnou soupeřku. Tím se bohužel i přes veškerou lstivost musela odplížit se svěšeným ocasem. Ale abych jen nekritizovala, tak z básní „Duch blat“ a „Rozjímání“ naopak vyzařuje tolik potřebná dávka děsu. Taková kterou jsem očekávala.