fons komentáře u knih
Před čtením této knihy jsem viděl komediální zpracování s Nicole Kidman, které se mi nelíbilo a bylo to předimenzované a americké. Jedno deštivé odpoledne jsem neměl co dělat a já si řekl, že si to přečtu, buď se mi to bude líbit nebo ne. A mě se to sakra líbilo! Bylo to úplně jiné než film, lepší, chytré, poutavé a já s napětím hltal stránku za stránkou, tudíž jsem to měl za odpoledne přečtené. Dnes se filmu úspěšně vyhýbám a říkám - "Ne, raději knihu!"
Tuto knihu můžu nazvat srdeční záležitostí, neexistuje jiná, kterou bych přečetl tolikrát (myslím že min. 14x už jsem jí zkousl), pokaždé mě něčím překvapí a především nenudí. Klasický příběh o nejslavnějším upírovi mě fascinuje od dětství (když mi bylo 7 přečetl jsem zkrácenou ilustrovanou verzi během večera) a ani teď pro mě neztrácí své kouzlo a já nadále budu hrdě vyzdvyhovat jeho kvality. Myslím si, že je to román, který přežije celá tisíciletí a bude nás nadále udivovat jakožto vrchol hororové tvorby!
Z celé mé knihovny je tento román asi můj nejoblíbenější. Jeho čtení beru jako určitý druh rituálu, vždy k němu musím mít konvičku s čajem. Miluju ten příběh, úžasně propracovaný děj a atmosféru. Musím i přiznat, že je to jedna z mála knih, co se nemusí stydět za svojí filmovou adaptaci, která se dle mě dostatečně drží děje a je neméně kvalitní. Gejšu mám přečtenou již několikrát a v blízké době se na ní znovu chystám!
Knihy, které vydává HOST, jsou pro mně automaticky zárukou kvality. Nespletl jsem se ani tentokrát.
"Píseň krve" se mi dostala do ruky, když se jako jediný výtisk v knihkupectví krčila vedle zprofanované "Písně ledu a ohně", která mně doposud ke čtení nezlákala. První díl série "Stín krkavce" upoutá zejména věrohodnou surovostí a neprvoplánovým násilím, tudíž čtenář snadno nabyde dojmu, že se jedná o historické reálie a nikoliv bravurně napsané fantasy. Mnohokrát jsem si při čtení vzpomněl na mého milovaného Zaklínače a na přednášky o řádu templářů. Autor má obdivuhodný smysl pro detail, takže veškeré činy hlavního hrdiny jsem doslova cítil na vlastní kůži.
Jedná se o intenzivní a mnohdy nelehké čtení, ale mám obrovskou radost, že se na poli fantasy literatury, jakkoliv se zdá být vyčerpaná, objevil talent, který nerecykluje již napsané, nýbrž sám za sebe překypuje nápady a kvalitním projevem. Díky osudu za to, že jsem na tenhle knižní klenot v regálu narazil! Doporučuji!
Zaujal mně především seriál, který jsem nedávno viděl už potřetí, tak jsem si chtěl pro porovnání tenhle román "pro ženy" přečíst. U některých pasáží jsem se upřímně nahlas zasmál, u některých kroutil hlavou, do jakého extrému jsou situace vyhroceny. Jedno ale musím uznat - serál je v mnoha ohledech propracovanější (zejména konec). Při čtení mi automaticky naskakovaly tváře herců (což mi nevadilo, protože obsazení je skvělé) i americké pobřeží, na kterém se seriál odehrává a sedí mi k příběhu víc. V knize jsem jen dostal "Zoufalé manželky s iPhony" spíchnuté horkou jehlou...
Ale to že mám z žen zase o to větší strach, to se příběhu povedlo na jedničku! :-)
No, co s tebou, Dívko? Jakožto milovník Larssonova kultu jsem si nemohl nechat ujít tuto knižní událost roku. Ale říkám si, zda mi to za to nadšení stálo.
Kniha napsaná skvěle, stylem i tématem věrně k původní trilogii, ale přesto mi ta Stiegova genialita chyběla. Přes citlivou snahu nového autora je ta změna zkrátka znát. Dějově aktuální, bere si to významné odkazy současné společnosti, ale celkově to na mě bohužel působilo šablonovitě a snadno to zapadá to nepřeberné detektivní šedi, jejíž tituly v posledních letech plní pulty knihkupectví víc než je chtěno.
Asi to bude chtít další přečtení, třeba mi to podruhé sedne daleko lépe!
Největší atraktivitu dodává knize fakt, že autor jí napsal v 19.
Čte se rychle, dobře, pobaví, ale světoborné dílo to není.
Každopádně bych další knihu od autora v českém vydání uvítal! :)
Rozdíl oproti prvnímu dílu není v příběhu, ten je prakticky stejný, ale v budování respektu a vztahu k postavám. V jedničce se upnete na hlavní duo a jednu či dvě vedlejší postavy, jinak se zde setkáváte s pohrdáním a nedůvěrou. Vražedná pomsta je v tomto směru zásadní - většina charakterů si získává vaše sympatie a dokážete opětovat jejich city - to vše proto, aby se čtenářova úzkost z všudypřítomného povstání v kontrastu s prohloubením vztahů co nejvíce znásobila. A to dělá z tohoto dílu Olymp celé série. Očekávání na poslední knihu samozřejmě vzrůstají, jelikož ve většině případů věstí velkolepé finále, ale uprostřed celé trilogie si je dobré uvědomit, že jde o jeden příběh, jeden komplet, rozdělen do více epizod.
Zkrátka a dobře, i druhý díl je neskutečně nadupaná literární bomba, která je tak dobře napsaná, že její čtení máte za sebou snad ještě dřív než jedničku. A vy slintáte po té trojce. A rozhodujete se, jestli číst hned nebo ne. Já si na třetí díl rok počkal, jelikož mi přišlo líto, abych všechny díly pobral během pár dní. A udělal jsem dobře! Celá látka totiž zraje a dokáže s čtenářem manipulovat stejně mocně, jako intriky s hrdiny příběhu. Takže já už podruhé tleskám. Bravo a čauky!
Citlivě napsaná a inspirativní kniha, u které mě nejvíce mrzí, že jsem na ni neměl moc času. Graficky je krásně zpracovaná - jednoduchá, přesně tak, jak by se to Slečně Chanel líbilo a její čtení mě pohltilo od první stránky. Dokonce mi biografie svými rafinovaně formulovanými větami připomínala klasické staré romány od francouzských a ruských velikánů. Já tuto knihu považuji za jeden z nejlepších životopisů, který jsem kdy držel v ruce a jen jsem si díky němu potvrdil, že pro mě Coco Chanel byla, je a bude tou největší ženou, která kdy žila!
Je to precizně vybroušené, hořké, těžce stravitelné dílo, které stoprocentně nesedne každému. Je třeba se na tuto knihu správně naladit a nedávit se jí po velkých soustech. Na mě to zafungovalo dokonale a jediné, co jsem chtěl bylo, abych nikdy nedopadl stejně jako hlavní postava!
Tahle kniha mě dostala. Na svojí dobu velmi nadčasová záležitost a neobvyklé téma. Občas mě znepokojovaly natahované monology, ale to nic nemění na mém hodnocení, protože tento počin si to zaslouží!
Příběhy mi byly čteny jako malému a proto se teď, při jejich znovunalezení, dostavuje určitá nostalgie. Souhlasím, že je to psané spíše pro děti, ale já si to i tak užívám a navíc - neskutečně se mi líbí překrásné Dorého ilustrace.
Tak z téhle knihy jsem unešený. Obdivuju, jak "moderně" je napsaná. Téma knihy je hodně mrazivé a v určitém pohledu je hlavní postava větší spratek, než by se dalo čekat a jeho neukojitelná záliba v ženách mě dost překvapovala. Ale i tak se mi román četl více než skvěle a upřímně lituji, že jsme češtinářku přemluvili, aby do povinné četby zařadila místo Miláčka "pár stránkovou" Kuličku, která mě osobně vůbec nebavila a cestu si k ní jako k Miláčkovi už neutvořím...
I přes to, že se neřadím do věkové kategorie, která by s jeho filmy vyrostla, má Belmondova filmografie v mém životě svoje místo. Komedie s Bébelem jsou u nás doma stálicí a filmy francouzské nové vlny, ve kterých vystupoval, jsou pro mně kultem. Proto jsem se na knihu strašně těšil. Nabídla mi co mohla, příjemné čtení, doplnění informací a fakt, že život může být hodně hodně pestrý. Jen mít štěstí. A díky tomu se "hromotluk a nevzhledný ksicht" stal miláčkem žen a světového publika.
K dokonalosti mi ale chyběly fotky (i když chápu, že publikace fotek byla samostatně vydána ve stejnou dobu) a menší retrospektivní přeskakování v textu. Člověka to může trochu mást. Ale jinak šlo o velmi hezké čtení! Budu se k němu vracet. :-)
Jeden z případů. kdy se pro mě zpočátku surrealisticky absurdní a na čtení příjemná kniha stala ke konci předeminzovaným a upatlaným kýčem. Možná jsem cynik a realista. Ale špatné to nebylo, autor měl nádhernou fantazii!
Lidi, kteří podstupují podobné cesty, obdivuji a zároveň nechápu. Hledání sebe sama tím prakticky nejnáročnějším způsobem se ne vždy setká s dobrým koncem. Ale takovou menší tůru, třeba po okolí bydliště, by měl pro vyčištění hlavy a urovnání myšlenek podstoupit každý.
Příběh Cheryl Strayedové, ženy, která se na životní křižovatce rozhodla sejít z přikázané cesty a vydat se vlastním směrem, je klasický popis překonávání lidských a zemských hranic, který mnohé čtenáře inspiruje.
Čtení knihy se pro mě stalo přínosným a příjemným až v druhé polovině. V té první jsem měl problém se stylistikou textu, která mi připomínala narychlo sepsané slohovky ze střední školy bez špetky literární invence. Nejspíš to bylo úmyslné, pro vytvoření obrázku o hlavní postavě, která se během pouti měla změnit z nerozhodného telátka v silnou a sebevědomou ženu. To se dle mého povedlo, ale i přesto, že ženská síla je nezměrná a nelze jí podceňovat, daleko větší emotivní dopad na mě zanechal tématicky příbuzný "Útěk do divočiny", kde se čtenář setkává s prohrou člověka nad přírodou v té nejzazší podobě. To byl ale příběh o plném oddání se matce přírodě, v případě Cheryl byla stále znát přítomnost civilizace, ať už v podobě navštěvování zděných sprch či předem pečlivě zabalených zásob. A to je právě zásadní kamínek v trekerském obutí této knihy...ta jistota zaopatření dodává cestě punc jednoduchosti a odkazuje, že prakticky každý to zvládne bez jakékoliv újmy. I já na svém občasném vandru po Česku musím vynaložit určité úsilí, abych cestu hravě zvládl.
Přesto chci na závěr knihu doproučit. Čte se svižně, není nikterak náročná a jak už jsem zmínil, pro mnoho lidí jsou tyto příběhy inspirací. Já si jí nejvíce vychutnal za chůze. Sice kniha vypadá, jako bych jí hodil pod kola traktoru, ale čtení na čerstvém vzduchu mi maximálně pomohlo se do světa hlavní hrdinky vžít! A teď už se jen těším na filmové zpracování!
Můj celkový dojem z tohoto dílu je poněkud roztřesený. Možná je to tím, že jsem knihu četl zejména ve vlaku a možná tím, že mě zde chybělo větší pouto. Pro mě osobně je vrcholem mezi postavami Lucinka a tu prostě nikdo jiný nenahradí (i když proti novým postavám nic nemám a vím, že Lucinka nemůže chodit do Narnie pořád). Přesto je to ale zajímavý příběh, který nijak sérii nesráží...to jenom já si na knihu musím udělat více času a věřím, že po druhém přečtení bude můj názor úplně o něčem jiném!
V rámci série patří k opomíjeným dílům, jelikož se zde nevracíme ke čtveřici dětí z Anglie, jejichž příběhy jsou z Narnie nejznámější a nejoblíbenější. Je to podle mě škoda, protože tento díl je neméně atraktivní a je to důstojná vsuvka, která popisuje události v průběhu pobytu známých čtyř sourozenců. Pan Lewis si celou sérii zkrátka přebral podle svého a vyhnul se zajetému standartu setkávání se stejnými postavami v každé knize, myslím že je náhodou velmi nápadité pohrávat si i s vedlejšími příběhy. Líbí se mi jistý nádech exotiky a to, jak ze stránek sálá atmosféra vyčerpávající cesty přes poušť - v tomto ohledu bych díl označil jako "Na cestě" letopisů Narnie.
Rozhodně si nezaslouží opovržení - jde o velmi zdařilý článek série. Ostatně, čím déle člověk může zůstat v Narnii, tím lépe!
Když jsem Gatsbyho četl prvně, tak jsem asi četl úplně jinou knihu, protože napodruhé na mě zapůsobila úplně jinak. Poprvé mi činilo velký problém se vůbec začíst a neustále jsem knihu odkládal, ale teď jsem si užíval naprosto každé slovo a celkové poslání příběhu. Velký Gatsby je pravděpodobně víno, které časem zraje a nabývá na své kvalitě, tudíž se lépe vychutnává - jinak bych svůj vztah k této knize nepopsal...
Těšil jsem se na ni. Strašně moc. Dramatické příběhy podobného charakteru mám moc rád, ale Carol mě ve výsledku dočista minula. Celková forma mi přišla poněkud depresivní, velice chladná a pokud se v tom člověk vyloženě s chutí nehledá, má to podle mě i nestabilní kontakt se čtenářem. Zkrátka a dobře, zatím moje nejdéle čtená kniha, která si udržela moji pozornost jen díky znalosti tváři obou hlavních představitelek, mých velmi oblíbených hereček. Teď, když už mám konečně dočteno, vrhnu se na filmové zpracování. Knihu nezatracuji a věřím, že své příznivce si určitě najde! Jen z možného výskytu pochmurné nálady doporučuji vyhnout se čtení během zimních měsíců.