franzkfk komentáře u knih
O těch z nás, kteří věří, že kompromis v lásce může mít jen pozitivní konotaci.
Co je složité, je i jednoduché. Co je temné, je i světlé. Co se děje na povrchu, děje se i uvnitř.
Hodnotit celou knihu by ode mě nebylo fér, jelikož jsem četl pouze první rozhovor. Ten mě však dohnal napsat pár řádků, protože tu mají lidé zmatené pocity vůči osobě z prvního rozhovoru. Z klinického hlediska má tato paní poruchu osobnosti (je to odvážné tvrzení, ale někdo to říct nahlas musí). Celý rozhovor je jen směs inkongruence (nesouladu), vnitřního neklidu a kriminálního zákulisí. Upřímně, je to krásný přiklad pro studenty psychopatologie. Pan Palán by se měl zamyslet nad tím, zdali zcela evidentní lhářku, manipulátorku s egodystonními rysy lze považovat za silnou ženu.
Soucit u poruch osobnosti je sice na místě, ale je téměř vždy ambivalentní. Bohužel je to odraz genetických predispozic a psychosociáního dopadu. Takový člověk ví, co dělá, ale je pro něj těžké se zachovat dle běžných morálních norem. Je to vlastně skutečná lidská tragédie.
Asi by bylo lichý reflektovat přesah Watchmenů, kterej je zjevnej. Spíš uvedu, proč mi přijde adaptace (kinosestřih) od Z.Snydera mnohem záživnější (nikoliv lepší) - méně je někdy více.
O těch z nás, kteří jsou rodiči. O těch z nás, kteří jsou dětmi. O nás všech.
Geniální a komplexně alegorický náhled na problematiku romantických vztahů.
Další důkaz o tom, že Jung -- narozdíl od Freuda -- nepoužíval jen mozek, ale také srdce.