fvalek komentáře u knih
Tohle je taková milá přitažlivá manga, která zaujme spíš milovníky romantiky, dramatu nebo odlehčených teen dramat. Přestože samotný motiv dopisů z budoucnosti zní nějak sci-fi nebo fantasy, nějaký mysterozní prvek tam zcela chybí a minimálně první díl nijak nevysvětluje co a jak. Výhodou ale je, že v tomhle příběhu člověk nemá nutkání ptát se proč a jak. Prostě má chuť tak nějak idylicky plout s proudem.
Naho je milá hlavní hrdinka, která ale není zrovna vzorem silné ženské hrdinky ani feminismu. Ve škole je dost zamlklá, servilní a ráda dělá, co po ní kdo chce. Je miss ruční práce, ráda uklízí a dělá svačinky spolužákům. Úkolů z dopisu se zhosťuje aktivně, i když váhavě. Nicméně o to asi jde, celý svůj čas zasvěcuje záchraně spolužáka, což je trošku otázka. Věnovali byste veškerý svůj čas záchraně někoho, když ani nevíte co se stane, jak a proč? Nebo byste nechali věci plynout? Jasně, já bych asi taky zachraňoval, ale Naho se do toho tak ponořuje, že vlastně vůbec nežije. Stačilo by napsat "V ten den a tu hodinu něco udělej," nemusí se úkolovat každý den, chudinka jedna... Zbytek spolužáků je docela fajn, i když nevýrazných, nicméně už teď je silně cítit, že Naho má ještě ve svém životě milostný trojúhelníček... Nečetl jsem zatím další díly, takže to není spoiler, ale podle mě si nakonec uvědomí, že ji má rád ten druhý spolužák, co s ní má v budoucnosti dítě, a že s ním skončí bez výčitek a pochybností. Ale tak uvidíme.
Úhrada je takový všehomix, který nás seznamuje se starou známou, kterou čeští čtenáři zkrátka neznají. Alespoň se dá rychle zorientovat v tom kdo je kdo a brzy se i odhaluje o co komu jde. Celá anotace řešící, že se objevil druhý Strange, včetně obálky kompletu, je trošku mimo, když se asi tak na 5. straně odhalí, kdo je pachatel. Následně se tak ve druhém až třetím sešitu objevuje, kdo za to může, ale jeho pohnutky a motivace jsou nic moc. Sekundární kapitoly ohledně odkupu domů v okolí Greenwich Village, následně pak Dormamu nejsou nic moc. Vystěhování a řešení nekalých praktik mě docela i bavilo, bylo to zajímavé a nevšední, s lehkým démonickým okořeněním. Dormamuové ale byli trošku moc a nebavilo mě to a celkově to bylo zvláštní. Asi jsem úplně nepochopil, jak to Dormamu a užívání magie mají. Celkově ale dobrý díl, který se kromě zjevné akce pustil i do řešení osobních záležitosti, což už chtělo. :)
Žoldnéř je klasicky takový svůj a těžko popsat, v čem to vězí. Tempo vyprávění je pomalé, dialogy jsou docela kostrbaté, ale je to zkrátka krásná kniha opravdu velkého formátu a krásné kresby. Z příběhu jako by čišela rytířská doba a důraz na čest a hrdinství. Přesto musím autorovi vytknout to, co vždycky... Tentokrát se ani neukazuje nějaký pokřivený přístup k ženám, protože se s moc ženami nesetkáme, ale minimálně vztah ke zvířatům jako k věcem a velká spotřeba draků se tu ukazuje zase bohatě.
Příběh je docela fajn, jiná dimenze vypadá zajímavě a chtělo by to ji více prozkoumat. Celkový motiv srážky svou světů je hodně dobrý a napínavý. Bohužel konfrontace s vědcem z druhé strany a pátrání pod vrstvou plynu je trošku nuda a těšil jsem se hlavně na konec a co se s žoldnéřem stane do dalších příběhů.
Rád bych napsal, jak je to jedinečný, nepřekonatelný, úžasný a oduševnělý komiks, a z hlediska kresby asi i je, ale zbytek pro mě osobně trošku kolísá. Asi začnu tou kresbou a zpracováním, protože tam to je ještě pozitivní... Kresba je krásná, surrealistická, zároveň poměrně karikaturní, příjemná, přátelská, ale s velkým prostorem vyjádřit vše potřebné. Celkové zpracování je pak kvalitní, ať už jde o parciální lak a velkou vazbu, tak celkově formát na výšku (Doomboy mi stále nepasuje do knihovny a má příšerný formát).
No ale teď ten děj. Ano, je to dráždivé, je to erotické, ale to mnohdy nestačí. I kdybych si tomu přisoudil nějaký úžasný metaforický význam, tak pravdou je, že dějově je to zkrátka úplně o ničem. Nemá to žádnou pointu a celý příběh začínající spolknutím nějakého růžového vílího vajíčka ustupuje do prázdna. Všechny fantastické prvky jako víly, milenec ve vodě a vize/halucinace/sny či co to je ustupují absolutně do pozadí a nijak nevyvrcholí. Navíc se objevují dost zbytečné a nevysvětlitelné scény, jako třeba beďar práskající do výstřihu zrzky. Případně pak scéna, kde Glorii naroste penis a její kamarádka jí ho prostě why not bez jediné otázky či starosti vykouří... Dráždivost je jedna věc, ale explicitní nesmyslná erotika je nešvar mnoha erotických komiksů, které někdy více než zápletku a pointu řeší jen co nejvíc prsíček a broskviček, hlavně ať to co nejvíc píchá. Erotika je dobrý sluha, ale špatný pán. Celkově to pak působí, jako kdyby tam chyběla nějaká finální surrealisticky kouzelná kapitola. Škoda.
Woohoou, starého Sebevražedného oddílu jsem se bál, protože jsem zvyklý na ten Rebirthový, ale tohle byla super jízda! Asi bych si měl zvyknout, že skladba Oddílu je víceméně epizodní záležitost, což má své výhody, i když já jsem takový ten typ, co těžce tíhne na své neměnné bandě. Nicméně mezi stálice patří Harley a Deadshot, takže to je pro mě asi takové nejpevnější jádro. No a objeví se i Boomerang. Co se týče zbylých postav, taky se mi většina líbila, některé jsem viděl prvně v životě. Ale vesměs nemám nic proti nikomu.
Z hlediska děje je to stejně jako složení týmu víceméně epizodní a setkáváme se se třemi prozatím uzavřenými příběhy, a to (1) virus na stadionu, který byl super, i když docela těžkopádný start dílu a série, (2) operace s Baziliškem, který bude hrát velkou roli i dále, ale tady v podstatě nesehrál vůbec žádnou úlohu, no a (3) útěk Harley, což se dalo čekat a krásně se propojil tenhle díl s Batman Detective Comics a Scott Snyder's Batman. Návrat do Gothamu byl velmi nostalgický, hlavně pak finále celého dílu, které bylo doslova šokující.
Přestože jsem fanda oddílu a takřka celého DC, Sebevražedný oddíl je až někde v té spodní polovině oblíbenců, nicméně tady odvedl skvělou práci a krásně naladil na celou sérii. Taky jasně ukázal, jakého rázu příběhy budou - nemravné, vulgární a hlavně hrozně brutální, a takový má Sebevražedný oddíl být. Ke kresbě řeknu asi jen to, že pro mě osobně je tohle přesně ten typ kresby známý z New 52, kterou na New 52 prostě milujete... :)
Přestože je to dobrá manga a začínám světu zaklínačů rozumět, stále ještě u mě nedošlo k takovému tomu přelomu, kdy si to šíleně zamiluju. Zpočátku mi to možná přišlo lepší, protože Yuji byl zajímavá sympatická postava a Sukuna zase zajímavý prvek. Noví spolužáci byli taky zajímaví, jenže pak tam začalo raketově přibývat postav a najednou se přestalo řešit, co se Sukunou, co s Yujim na akademii, co ten a tamten. Celý tenhle díl tak najednou byl všemu předchozímu cizí. Yuji je najednou na misi, místo aby si zvykal a učil se základy, prváci jsou někde v trapu a poznáváme zase úplně nové zaklínače.
Ono to už tak zvláštně začíná... Přijdou dva nějací studenti a ptají se našich druháků, jaké mají rádi ženské. Pak se servou a najednou se řeší problém s vraždou v kině, kterou nepochopitelně dostává na starosti Yuji, který podle mě zdaleka nemá žádné zkušenosti. No a pak najednou souboj zaklínače první třídy a kletby zvláštní třídy, která je zase úplně něco nového v době, kdy jsme ještě nedostali úplně pořádně vysvětleny všeobecné základy o kletbách. Megumi a Nobara se v podstatě vůbec neobjeví, což mi bylo líto. Toge, Maki a Panda taky jen okrajově. Ve třetím díle ybch si možná ještě dal záležet na tom doseznámit čtenáře s postavami a vybudovat nějaké vztahy, protože ty s nimi zatím vůbec nemám.
Jinak ale klasicky dobré, kletby jsou zajímavé, Kento je zajímavý, nový hrozba je zajímavá. Sice bylo otravné sledovat příběh toho nového kluka, které má na starost Yuji, ale finále to docela vylepšilo. Takový standard, manga se drží nějaké kvality, ale očekávám konečně nějaké propojení různých dějových linek. :)
Nemůžu nutně říct, že by druhý díl byl zklamáním, ale tak nějak pokračoval ve všech drobných detailech, které mi na prvním dílu vadily, a doufal jsem, že se to pokračování vylepší. Zatímco u prvního dílu to docela hrálo a fungovalo, tady už je spousta věcí tak hrozně mimo. Už jen kresba, která se k prvnímu dílu hodila a samozřejmě proti ní nic nemám, je skvělá svým způsobem, se tady ale stává jen nekončící hrou stínu, která už v podstatě víc nenabízí.
Celkově pak příběh pokračuje přesně tam, kde v prvním díle skončil, nicméně to pokračování jde úplně jiným směrem, než bych očekával. Roste napětí, tajemství, ale je to takový ten typ otravného tajemství, co zpočátku vůbec nedává smysl, dokud se nějak pořádně nevysvětlí. A tohle je ten otravný začátek. Tudíž třetí díl si určitě ujít nenechám, ale není to zrovna má nej manga. Když si vezmu nějaké nosné body vyprávění - máme tu útok cizího monstra, máme tu nějakou objevitelskou výpravu a máme tu finální zvrat. Ani jedno mě nějak moc nezaujalo a vím, že to je hlavně můj osobní problém, ale nějak subjektivně můžu říct, že narace a téma téhle mangy jsou pro mě spíš podprůměr. Ale je to druhý díl, stále tomu dávám šanci. :)
Po dlouhé, nekonečně dlouhé době, kdy nám byly servírovány stejné události z jiných pohledů nebo různé side stories, jsme se konečně posunuli v ději, a to tak výrazně, že do konce celé téhle série zbývají už jen dvě knihy! Popravdě celá ta věc s Ligou nespravedlnosti aneb Lex Luthor chce do Ligy mě příliš nebavila, i když sledovat Lexovy mocenské hry proti členům ligy, kteří by měli být chytřejší a mocnější, bylo dobré, hlavně pak mocenský souboj s Brucem. Během čtení Věčného zla jsem si sice Lexe neoblíbil, ale nějaký jeho emoční vývoj mu nelze upřít, navíc se dá říct, že Zemi zachránil skutečně nezištně, takže já jeho nárok akceptuju a beru ho jako podnětný, spíš si sám říkám, že kdybych byl Lex, tak asi nechci zrovna do ligy a udělám si raději něco vlastního...
Mnohem výraznější, i když tématicky opět zavádějící, byl příběh s virem Amazo, který se hodně povedl a ukázal temnou stránku DC, které se někdy, výjimečně, nebojí vyhladit klidně celý svět. Ať už vznik a pozadí viru, tak i časový skok a následná konfrontace byly dobře vystavěné a konečně se do pozadí dostal i Batman, protože ne vše prostě musí být o něm. V podstatě se mi líbilo i zapojení Leonarda Snarta a musím uznat, že tady už se mi členství Lexe a Colda líbilo. Rozuzlení je sice klasicky hrdinské, to už se nedá nic dělat, ale celkově měl příběh velmi temnou a děsivou infekční atmosféru. Připomnělo mi to atmosféru seriálu Heroes, konkrétně epizody z alternativní budoucnosti, kde virus vyhladil svět. Moc pěkné.
Malá zmínka k novému Power Ringovi, který působí opravdu dobře a kromě malého camea Superwoman a Owlmana zase spirálovitě vrátil příběh k Syndikátu. Je to poměrně fajn záležitost, ukázat, že prsten moci se jen tak nevytratil. Taky je dobré dozvědět se příběh postavy, která pak pokračuje i v Rebirthu, ale podle mě to šlo až moc lehce a sluníčkově a vše se jako vždy krásně vyřešilo metodou "To zvládneš!" Klidně bych z tohohle udělal větší přestřelku a Power Ringa trošku víc vyhrotil, ale uvidíme, tahle postava je ještě stále dost nejistá.
Celkově tedy velmi dobré pokračování, které po nekonečných válkách velké trojky, které se prolínaly v JL, JLA i v samostatném omnibusu, konečně přináší velký posun a nové super zápletky. Sice ještě úplně nezvoní na začátek konce, ale atmosféra pěkně houstne. :)
Popravdě nechápu, co na tom je vtipné, a ani jsem se nepousmál. Celkově zjišťuju, že komiksové stripy pro mě moc nejsou, mám raději dějové věci a příběhy s nějakou pointou a vývojem postav. Perverzní páprda je... nejen hrdina krátkých stripů, které jsou hodně časově izolované, ale hlavně je to postava naprosto bezpředmětných blbých vtípků, které jsou silně neobohacující a často ani nedávají smysl. A ne, není to ten typ, který nemusí dávat smysl, protože je vtipný, tohle jsou prostě blbosti. Nechápu, na co potřebuje člověk sledovat strip o muži, co si vyhoní nad hlášením času v telefonu apod. Mám rád sexa a peprný humor, ale tohle je bída...
Co můžu pochválit je velké vydání a hezká vazba. Je to dárek pro čtenáře k 25. výročí Crew a snaží se to udělat hezké, takže pěkné desky a spousta bonusů o Gotlibovi. jenže je to takové krátké a někdy se komiksy objevují duplicitně, jeden čenrobílý, druhý v barvách, takže to působí, jako že to neměli čím doplnit, aby to nebylo až moc tenké. Co můžu pochválit na samotném páprdovi jsou dvě věci - někdy si utahuje z věcí jako víra, křesťanství, jehovisti, což beru, druhou věcí je to, že to byl údajně začátek konce Gotlibovy umělecké dráhy. To je dobře, víc takových stripů svět opravdu nepotřebuje.
Na Tajnou válku jsem se docela těšil, protože aktuální Marvel scénu už vcelku sleduju, ale starší komiksy mi unikaly, nicméně to nakonec bylo takové rozpačité. Kresba je opravdu nádherná a sedí mi, je to podle mě zdravý předěl mezi klasickou komiksovou kresbou typu Jim Lee a šílenostmi jako Bill Sienkiewicz. Navíc kresba působí dospěle a vážně a hodí se k celkovému tématu.
Téma je taky zajímavé, protože mapuje temnou a stinnou stránku práce S.H.I.E.L.D. a superhrdinů v šedé zóně. Vystupuje tu mravní dilema, jak bychom jednali sami a myslím, že si každý najdeme vlastní variantu. Často vidíme různou nespravedlnost na mezinárodní úrovni a určitě bychom rádi jednali hned a aktivně, zatímco politici by všechno nejraději řešili diplomaticky nebo vůbec. Takže v tomhle je to velmi aktuální a pochopitelné. Zvláštní je, že má Fury tu moc říct "Hej, jedeme!" a všichni hrdinové prostě jdou, a to i takoví ti ne úplně lehce ovladatelní hrdinové jako Wolverine, Luke apod.
Nicméně pak přijde to špatné, ono to je opravdu jen o kecání a nic víc tam není vidět. Sice to rozvíjí atmosféru a jsme tak trošku v kůži hrdinů, kteří si taky nevzpomínají, ale ono nedojde k nějakému detailnějšímu odhalení ani ve chvíli, kdy všechno praskne. Taky úplně nechápu Furyho plán, který je o trochu dost ničivější, než by označení "tajná válka" asi sneslo. Nicméně musím uznat, že až do finále jsem pozorně četl a nenudil jsem se, jen to někdy bylo ne úplně akční a zajímavé.
Kromě samotného příběhu mě bavily složky, které se objevovaly mezi kapitolami a v závěru, některé jsem přeskočil, některé jsem si pročetl, protože se věnovaly i hrdinům, kteří nejsou tolik známí nebo se v komiksu vůbec nevyskytly, ale obsahují o nich zajímavé informace, to bylo fajn. Celkově to tak nebyl žádný mega event, ale pěkné to bylo, nemám nic proti. :)
Přestože mám rád komiksy, různé kresby a myslím, že po těch všech letech už bych i spoustu autorů poznal podle jejich stylu, tak první kapitola pro mě byla tematicky absolutně za trest a říkal jsem si, že pokud v tomhle stylu bude celý komiks, tak to snad ani nebudu číst. Pro někoho to sice asi bude bomba úvod, přehlídka autorských stylů ostatně není špatná, ale vážně potřebujeme číst kapitolu naprosto vytrženou z universa, která je v podstatě úplně o ničem? Jako oslava Harley pěkné, ale pro mě jako pro čtenáře neúčelné.
Nicméně zbytek komiksu byl super a žasnu, jak moc to navazuje na rebirthovou Harley, kterou jsem četl s předstihem. V podstatě se tu vše vysvětluje, vše známé vzniká a hezky to navazuje. Harley je pořád Harley a to je něco, co by se nemělo měnit. Stejně tak ostatní postavy, ať už známé nebo nové, všechno tu pěkně sedí, když očekáváte klasickou bláznivou zábavu. Nějaké tři základní tematické celky - příchod a nové prostředí, vypsaná odměna a lov na agenty - byly dobré. Popravdě jsem si užil i ten nudnější začátek, kdy se Harley stěhuje, hledá práci, seznamuje se s novými lidmi apod., protože já mám docela rád takové to kecání okolo, které tvoří příběh. Akční linka s odměnou byla zprvu dost nenápadná a postupná, nakonec se vyhrotila a v podstatě to bylo vtipné, i když to trošku zavádělo. Chvíle s Ivy byly pěkné, škoda že tenhle vztah není rozvíjený tak moc, jaký má potenciál. Poslední linka se Syborgem a jeho agenty... Zpočátku jsem se bál, co to je za kravinu a moc se mi do toho nechtělo, ale musím říct, že to nezklamalo. Klobouk dolů překladateli za to vyobrazení ruského přízvuku, protože u toho jsem se chechtal a fakt mě to bavilo, stejně tak samotné proveden lovu na agenty a celé rozuzlení, jak to vlastně mají.
V podstatě celý první díl je jízda od začátku do konce s občasnými zastávkami si něco vyřídit, aby série fungovala, a mě to moc bavilo, takže budu v sérii pokračovat. Je trošku škoda, že Harley vzhledem k odlehčenému a komickému ději stojí dost mimo zásadní linky DC, ale třeba se sem tam taky něco najde. :)
Oproti prvnímu dílu mi druhý přišel mnohem lepší, pozitivnější a logičtější. Z takového podivného vržení do zápletky, kterou je třeba postupně vysvětlovat, navíc pořádně masakrózní, když všude jen vidíme vraždy arkanických dětí a kusů těl apod., se najednou stává docela logicky koncipované vyprávění o výpravě, kde už se rýsují určité body, kterých se dá chytit. Přesto do děje často vstupují události a postavy, o kterých jsme zatím nic neslyšeli, takže to zase udělá trošku zmatek, ale tak nějak se to pořád vyjevuje a vyjevuje.
Dostávám se docela do nálady jako že se mi tenhle svět úplně nelíbí. Autorky se vůbec nebojí krve a násilí a sice je to krásný zajímavý svět, ale je takový jednostranně zaměřený jen na násilí a zatím nenabízí nic moc nového. Navíc Maika je postava, která je pořád taková nemastná neslaná, možná přehnaně vycvičená k tomu být drsná, chybí jí nějaká osobnější rovina, která by ji polidštila a přiblížila čtenáři, protože zatím i flash-backy z její minulosti jsou takové o ničem. Tomu vůbec nepomáhají nejasné předěly mezi současností a minulostí a mezi realitou a světem uvnitř Maiky a démona. Někdy jsem se ztrácel, co jsou představy, vzpomínky apod.
V prvním díle se mi docela líbily předěly mezi kapitolami, kde většinou nějaký kočičí profesor vysvětluje reálie, od války až po historii či biologii Arkaniků aj. V tomhle díle už se to tolik nevyskytuje a nahrazují to různé "dobové" plakáty s propagandou, které sice taky přibližují, jak tenhle svět funguje, ale raději bych ještě získal polopaticky nějaké informace, protože tam je opravdu spousta neznámých, které se možná někdy vyjeví, možná už se nevyjeví nikdy. Je to škoda. Celkové vyznění tohohle dílu asi mám, ale okolo jsou desítky a desítky věcí, co prostě nepobírám - kdo jsou krvavé královny, komu slouží sirény a co chtějí, proč ta černošská kamarádka Maiky jedná s její tetou a proč ji nějaká jiná černoška chce zabít apod., je to prostě složité a myslím, že to není jen moje chyba, ale že tam je ještě málo opěrných čtenářských bodů. Snad se tohle zlepší v dalších dílech.
Oproti předchozímu dílu se maličko poučili v tom, že nemůžou naservírovat nějakou historii týkající se aktuálního děje naprosto nevysvětlenou, nicméně pořád jsou ta vysvětlení dost chabá. Alespoň víme, jak Hala ovládl Parallax, a co provedl sboru, ale zase jsem moc nepochopil, jak je to o rok posunuté, co už. První zápletka s Green Arrowem byla skvělá. Sice vůbec nechápu, kdo to přiletěl a proč, ale využití psycho-rostlin a boj se zelenými hrdiny, to bylo bezva. Až na to klišé, že každý běžný člověk, dokonce i kráva, dostanou vlastní kytku, ale Arrow s Lanternem dostanou jednu, aby to mělo nějaký spád. Další drobné dostaveníčko má Batman, který se chová jak blb a určitě to má nějakou dlouhou a propracovanou historii, o které tady víme prd. Takže působí prostě jen jak nevrlý blázen, co jen mlátí toho, od koho potřebuje pomoc. Celý zbytek s člověkolovci navazuje na předchozí díl a musím říct, že se mi to už docela líbilo, takže tam velké plus za to, že se dokázali udržet v nějakém dějovém rámci, přestože zpočátku byl příběh dost epizodní.
Tohle je zase jeden z těch příběhů - domysli, si, dohledej si... Počátek, který by jako jediný dával smysl, je zařazený až na konec třídílné série, nebo nějak samostatně, to už nevím, protože to kupuju zpětně, ale zbylé dva díly jsou časově naprosto nezakotvené a nám se (ne)dostává bohaté historie Hala Jordana, o které nám ale komiks naprosto nic neřekne. Pak se diví, že to nikdo nekupuje a argumentují konec vydávání Green Lanterna tím, že neměl čtenáře. A nejhorší je, že ani ten film, který absolutně nevystihl podstatu Green Lanternů, to moc nenakopnul.
Po dějové stránce je to dobré, pokud se přeneseme přes tu neznámou historii. Bohužel se často vyskytuje nešvar, že aktuální zápletky jsou něco, co hal zná už z dřívějška. A největší pecka je, že vlastně nevíme, kdo zničil Coast City a jak. Stejně tak člověkolovci, kteří už jsou taky staří známí a pak mutování lidí a žraloků, které taky dělá někdo, kdo už je dávno známý... A já vlastně nemám sílu to vše popisovat, protože jsem si to koupil jako první díl a ono nic. Alespoň kresba byla pěkná a plus za to, že tu Green Lantern vycházel, tečka. :D
Musím říct, že tenhle starší kousek, který jsem vyšmelil na bazaru, je největší překvapení těchto prázdnin! Naprosto úžasná kresba, která mi sedla, navíc příběhově naprosto úžasné. Nehledejte filosofická zamyšlení a přemýšlivé klidně plynoucí dramata, tohle je jedna velká akce. A přestože každý komiks by měl nabízet něco navíc, nějakou přidanou hodnotu - morální či emocionální - tak po všem tom kecání všude možně jsem ocenil pěknou řežbu.
Komiks má dvě hlavní části, první je s Professorem Pygem, který je nechutný, nemravný a tancuje disco... K tomu dělá nechutné panďuláky a mně z toho všeho šel mráz po zádech. Přesně takového záporáka Batman potřebuje a je to pravý budoucí pacient pro Arkham. Ve druhé části se vrací Red Hood a tady už to trošku pokulhává, protože Jason se tu jeví jako docela neschopný psychicky labilní magůrek, od kterého bych rozhodně čekal víc, přestože se mu dle očekávání povede Batmana skoro dostat. Ale zase pan Flamingo byl pecka, to se musí nechat, i když bych taky čekal těžší kalibr než jak se ukázal u finální bitky. Co se týče samotného Batmana, je to jeho "znovuzrození", kdy se do akce dostává Dick a mně se líbí, jak se role Batmana chopí, a co musí zažívat - zodpovědnost, nový kostým a technické problémy, Damian na krku, nutnost si znovu získat důvěry a respekt a vše okolo. Damian je prostě Damian, ale v tomhle příběhu mě o to víc štval, protože nemá žádný respekt a vychování, ale to asi nebudu dál komentovat.
Celkově jde o komiks, který mapuje dost významnou část Batmanových dějin, ale přesto se nesnaží podávat nějaké velké světoborné příběhy, ale ukazuje nám z Batmana to nejlákavější a nejpodstatnější - jeho boj se zločinem a temnou stránku Gothamu.
Jediná nevýhoda tohohle komiksu je, že je hrozně kraťoučký a klidně by to sneslo více částí v jedné knize. Ale to je u nakladatelství Vybíral už docela klasika. Klasika jsou ale i krásné velkoformátové desky, které jsou takové krásně sametové a rozhodně upoutají na první pohled a celkově je kvality knihy trošku někde jinde. Nicméně kvůli rozsahu je to taková jednohubka, která rychle uteče a možná proto mi přišlo, že jsem si nedokázal udělat pouto s žádnou postavou a moc jsem se nedostal ani do děje.
Celkově je celá Aztécká civilizace sympatická a lákavá. Dobyvatelé jsou tak nějak automaticky braní jako ti špatní, i když jsou hlavními hrdiny a Aztékové okolo jsou vraždící maniaci. Nebo alespoň já jsem k tomu přistupoval s takovým předsudkem proti bělochům a těšil jsem se, co se jim všechno stane. Hodně mě zaujala jemná a ne tak výrazná nadpřirozená atmosféra, která se výrazněji objeví až v závěru, ale pomocí vypravěče a jeho talismanu ji cítíme už od počátku. Nicméně na to hlavní si ještě počkáme. První díl mě naladil na další, ale tak nějak zatím vůbec nechápu, o co jde... :D
(SPOILER) U téhle série jsem zvyklý na docela výrazné prolínání klasických společenských témat a problémů do života mladých a jejich potýkání se s nimi. U Raven ale tohle příliš neprobíhá, celkově mi děj přišel takový lehce o ničem. Z toho základu se dá k nějakému problému přičíst snad jen smrt rodiče a adopce, které se ale komiks věnuje tak dvě stránky a pak je najednou všechno sluníčkové a v pohodě. Rád bych pozoroval nějakou krizi identity a vnitřní souboj mezi osobností Rachel a Raven, ale nic takového tu bohužel neprobíhá. Vliv Trigona je omezený asi tak na 5 vět a Rachelino alterego, Raven, které je její součástí a chrání ji, je tu brané jako něco cizí, ale přitom to je ona sama. Do toho všeho se plete voodoo nevlastní mamina a ségra, co má strach z hřbitovů, a je z toho docela pěkný guláš. Nakonec z toho vychází, že celé to společensky-kritické téma je jen to, že se tu vyskytuje nějaká voodoo menšina, víc nic. Ještě vlastně LGBT kamarádky, o které se nikdo nezajímá... Škoda a oproti třeba problematice bezdomovectví a domácího násilí v Catwoman a LGBT komunitě v Harley Quinn je tohle takové jednoduché a nemá to žádné velké poučení.
Děj se tak točí hlavně okolo probouzení se Racheliných schopností a Trigona, ale kromě pár částí se čtením myšlenek, které Rachel dost jednoduše vypne, se to tu dál neobjevuje. Finální souboj na deset stránek je chabý a já tak opravdu musím říct, že kniha je plná jen drobné adaptace Raven na školu a kamarády, sem tam nějaké to čtení myšlenek, které nikdo nebere vážně a mladická láska. Knihu jsem měl přečtenou asi tak do hodiny a nemám z ní moc velký prožitek. Slabší z celé té série Young-Adult DC komiksů...
Tohle je takový milý morálně těžký komiks, konkrétně tedy manga, která sice vypadá na první pohled parádně, krásná obálka, kresba super, možná bych dal klasický bílý papír něž ten tmavší recyklovaný, ale taky bezva, všechno super, ale ve výsledku vlastně žádná velká sláva. Čekal jsem trošku víc, i když první díl zatím vhodně ukázal jak funguje vztah mezi Učitelem a Šivou a nastínil legendu vzniku Zemí Venku a Uvnitř. Nicméně chtělo by to asi trošku nastínit jak Země Venku a Uvnitř fungují, protože zatím není zcela jasné, jak se prokletí šířilo a šíří, jak to vypadá, jak celkově vypadá a funguje Vnitřek, proč se chovají jak se chovají, proč jsou tak krutí a drsní, jak fungují jejich výpravy Ven apod., stejně tak bych rád viděl nastíněný Vnějšek - jak prokletí funguje a co dělá, chovají se všichni jako Učitel nebo i hůř, proč jsou proti nim ti Uvnitř tak zaujatí, jak se tam Šiva dostala apod. Popravdě se nedivím, že vyšly první tři díly najednou, protože ten první asi úplně nenaláká, a pokud čtenář není odhodlaný se dozvědět víc, tak to nejspíš vzdá.
Celé to vizuálně připomíná Čarodějovu nevěstu, alespoň vzhled Učitele a trošku ta zápletka malá dívka a magická bytost, ale je to pro mě takové bez emocí, slabší a co si budeme povídat, Šiva je sice veselá a živá, ale je i dost naivní a otravná, Učitel je zase absolutně bez emocí a těžko popsat jeho psychologii. Do toho další postavy, co nemají moc co říct, nějaký stín v lese a zlí vojáci, co loví malou holku. Těším se na další díly, jestli se to nějak rozjede a objasní a ukáže se víc, protože pokud po třech dílech bude příběh pořád takový o ničem, tak končím... :)
Jo, cílovka tohohle komiksu je zvláštní, protože to celé vyznívá jako dívčí komiks pro mladší čtenáře, ale myslím, že neurazí nikoho. Neřeší se tu dívčí problémy a jiná společností feminizovaná témata jako móda, kluci apod., naopak se řeší problémy generativity a moderní doby. Objevuje se dokonce Wolverine a podle mě to je docela dobrá akce, takže hoši, nebojte se ženské hrdinky, protože i ta má co nabídnout.
Co se týče děje, tak první díl byl možná trošku všestrannější. Tady se zápletka točí jen okolo Vynálezce a Kamala se za celý den prakticky neobjeví doma, jednou štěkne ve škole, jednou pokecá s Brunem a jinak je celou dobu v pohybu a pátrání. To je škoda, protože celý její arabský a etnický život byl dost zajímavý a podle mě tam je ještě velký prostor k tomu ji poznávat. Navíc na to, že je celý díl "v pohybu", tak z hlediska nějaké akce a epiky to rozhodně nebylo nadstandardní. Co se týče velkého finále, bylo to možná až smutné a Kamala se zrovna moc nepředvedla, naopak se ukázala síla mládí, společné práce a mladé generace. Krásné, ale pro mladého čtenáře k ničemu. Nevím, jaké tu je mravní ponaučení? Věřit sám sobě a nemít depresi z toho, jak dospělí opovrhují mladší generací? Nevím jestli to je nejvhodnější téma pro tu neuchopitelnou cílovku.
Co je na tomhle díle nejvýraznější jsou různá camea a hostující hrdinové. Už nepoznáváme svět kolem Kamaly, ale poznáváme její původ a další schopnosti, slabiny a dovednosti. Nejprve se objevuje Wolverine a je možná autorkami pojatý jako moc milý, hodný a měkký. Pak se zjevuje Lockjaw, který si tak na české scéně mimo komiksové komplety odbývá svou větší premiéru. Nakonec se zjevuje i Medusa a další Inhumans, což taky není tak běžné a ohrané. Možná i proto tu je tak velká mezera na trhu a všechno se zdá rozjeté a čtenář neví jak se co stalo. Proč nemá Wolverine léčivý faktor? Proč jsou Inhumans na Zemi a ne na Měsíci? Ale to v podstatě není důležité. Důležité je dostat toho kakadu!
Tak další díl bohužel dokazuje, že to s Harley zase není tak superúžasné, jako byl předchozí díl. Tenhle je takový méně konzistentní a po vyčerpání několika zápletek (třeba té s kanibaly) se snaží trošku marně najet na něco nového a zajímavého. Ne že by párty s překvapením nebyla zajímavá, nebo snad návštěva rodičů, i když tu bych asi po všech náznacích čekal trošku šílenější, nebo snad bitka s Penguinem... Nicméně něco tomu chybí, něco klasicky Harleyovského.
Rodinné kruhy ukázaly Harleynu rodinu a jak už jsem psal, není to zase taková sláva, jak to asi být mohlo. V předchozích číslech bylo naznačováno, jak je rodina šílená a jak se jich Harley v podstatě bojí, ale ve skutečnosti to byla nuda. Příchod Sportmastera a toho druhého se to snažil oživit, ale nevím, jestli se to úplně povedlo. V Překvápku se navazuje na původní linku se starostou a jeho asistentkou a musím říct, že to docela ušlo, i když veškeré akční momenty byly narušené flashfowardy, kde to Harley vypráví retrospektivně... Plus naprosto nepochopitelná část s Power Girl, která hned odletí a nechá je tam zmasit... Paní svého panství už je taková o ničem povídačka, která uvádí téma příštího dílu, za mě osobně nic moc. No a narozeninový speciál, to je taková kravinka, co naplňuje díl, ale v podstatě tam nic zajímavého a nutného pro pochopení děje nebo osobnosti Harley není. Je to škoda, minulý díl byla jedna velká jízda, teď to mělo výrazný pokles... Uvidíme co dál.