gabriela4383 komentáře u knih
Po dlouhé době jsem se zase do nějaké knížky, jak se říká, začetla. A to právě do vydané knihy od Evy Kotarbové "Nečekej záchranné lano". Kupodivu v jejich krátkých povídkách jsem nacházela vše, čím nyní žijeme, ale zároveň, jak vidět, je třeba si některé prožitky již připomínat. Všichni jsme si rychle zvykli na cestování do jiných zemi, ale v každém prostředí, domácím i cizím, je to také cestování do spřízněných či osamělých srdcí, do zdánlivě všedních a přitom nevšedních příběhů. A o nevšednosti povídek napovídají i jejich názvy - například: Ťukni na nebe, Hvězdičko! Tato povídka se mi líbila nejvíc. Eli.
Zajímavé verše, které námětem sahají až k Jaderskému moři. Sbírku ozvláštňují překlady vybraných básní do srbštiny. A navíc ilustrace od samotné autorky básní! Je to knížka, ke které se ve čtení vracím.
Pohádky o planechách jsou zajímavé, navíc si je autorka i sama ilustrovala.
Zajímavá knížka básní s jemnými ilustracemi. Kdybych už ji neměla ve své knihovně, chtěla bych ji od někoho dostat jako milý dárek. Elina.
Prostřednictvím veršů Evy Kotarbové se ráda vracím do Ostravy, do míst, které jsem znala. Vzpomínám a na dálku objevuji toto město, které i mně kdysi přirostlo k srdci. Gábina.