Gandalf komentáře u knih

Jsem pravděpodobně jeden z nemnoha lidí, kteří viděli film a poté se jim knihy líbili ještě víc. Je to o tom, jestli jste místo sledování obrazovky ochotni se na několik hodin ponořit do knihy a pomocí fantazie se vydat do Středozemě, do Kraje mezi hobity. Jak bylo zmiňováno, tento díl se mi četl nejlépe, protože mám také radši obloustlé usměvavé hobity vesele žijící v zeleném Kraji než vážně se tvářící Jízdmarku nebo Rohan. Nechci tím však říct, že by za to další díly nestály, jen mám prostě nejradši Kraj a například u Dvou věží se vždycky zaseknu ve Čtvrté knize. Pán prstenů není rychlé čtení na pár dní (ale pokud hodně zaujme, možná je), jde o fantazii a odreagování. Český překlad je prostě skvělý, hlavně básní a písniček. (viz. dole Bilbo o Aragornovi)

Hlavně ale oceňuji Tolkienovu obrovskou představivost, protože dokázal stvořit nový svět se svými národy, jazyky, opravdu velmi rozsáhlou a propracovanou historií, kouzelnými bytostmi a nestvůrami. Prostě pokud se vám líbil film, nebo máte dobrou představivost a milujete dobrodružné čtivo, (nebo nejlépe jako já snad obojí) jděte do toho, protože někdo prostě představivost nemá nebo nerad čte a třeba zůstane u skvělých filmových zpracování, ale ten, kdo s tímhle začne a oblíbí si to (což zjistíte nejspíš po dvou kapitolách), toho Středozem chytne a nepustí. Já osobně mám Středozem a Pána prstenů rád tolik, že jsem si nakreslil A2 mapu Středozemě třetího věku a dal bych téměř cokoliv za to, abych v ní mohl žít. A to je, myslím, dostatečný důvod to zkusit, ne? Následuje báseň, kterou napsal Bilbo Pytlík pro Aragorna, když se poprvé setkali. Vybral jsem jí, protože jí umím nazpaměť česky, i v původní angličtině, protože si myslím, že je hodně povedená a vůbec Aragorna jsem si oblíbil.

Ne každé zlato třpytívá se, ne každý, kdo bloudí, je ztracený. Stáří, když silné je, neohýbá se, mráz nespálí hluboké kořeny.
Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle. Až zkují ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem.

5 19.01.2012

Jsem pravděpodobně jeden z nemnoha lidí, kteří viděli film a poté se jim knihy líbili ještě víc. Je to o tom, jestli jste místo sledování obrazovky ochotni se na několik hodin ponořit do knihy a pomocí fantazie se vydat do Středozemě, do Kraje mezi hobity. Jak bylo zmiňováno, tento díl se mi četl nejlépe, protože mám také radši obloustlé usměvavé hobity vesele žijící v zeleném Kraji než vážně se tvářící Jízdmarku nebo Rohan. Nechci tím však říct, že by za to další díly nestály, jen mám prostě nejradši Kraj a například u Dvou věží se vždycky zaseknu ve Čtvrté knize. Pán prstenů není rychlé čtení na pár dní (ale pokud hodně zaujme, možná je), jde o fantazii a odreagování. Český překlad je prostě skvělý, hlavně básní a písniček. (viz. dole Bilbo o Aragornovi)

Hlavně ale oceňuji Tolkienovu obrovskou představivost, protože dokázal stvořit nový svět se svými národy, jazyky, opravdu velmi rozsáhlou a propracovanou historií, kouzelnými bytostmi a nestvůrami. Prostě pokud se vám líbil film, nebo máte dobrou představivost a milujete dobrodružné čtivo, (nebo nejlépe jako já snad obojí) jděte do toho, protože někdo prostě představivost nemá nebo nerad čte a třeba zůstane u skvělých filmových zpracování, ale ten, kdo s tímhle začne a oblíbí si to (což zjistíte nejspíš po dvou kapitolách), toho Středozem chytne a nepustí. Já osobně mám Středozem a Pána prstenů rád tolik, že jsem si nakreslil A2 mapu Středozemě třetího věku a dal bych téměř cokoliv za to, abych v ní mohl žít. A to je, myslím, dostatečný důvod to zkusit, ne? Následuje báseň, kterou napsal Bilbo Pytlík pro Aragorna, když se poprvé setkali. Vybral jsem jí, protože jí umím nazpaměť česky, i v původní angličtině, protože si myslím, že je hodně povedená a vůbec Aragorna jsem si oblíbil.

Ne každé zlato třpytívá se, ne každý, kdo bloudí, je ztracený. Stáří, když silné je, neohýbá se, mráz nespálí hluboké kořeny.
Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle. Až zkují ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem.

4 19.01.2012

Naprosto souhlasím s celým komentářem yloveiou, opravdu bych to nedokázal vyjádřit líp. S MajaG a joehot souhlasím, že nikdo ještě nevytvořil tak rozsáhlý svět do takových detailů, jako Tolkien a že tohle opravdu JE základ fantasy. Ale nezapomínejme na Hobita a jeho Cestu tam a zase zpátky - je přinejmenším stejně skvělá, i když mytologie Středozemě byla tehdy "v plenkách". Tolkien byl opravdu génius. A sojki trefil, já bych taky dal 6 hvězd. Tolkien měl dostat Nobelovu cenu za literaturu, jak se taky málem stalo. Nevím co ještě říct, asi: Čtení pro mě bylo téměř jako fyzický výlet do nekonečně veselé zeleně Kraje za hobity, díky za to, že jsem ho mohl opouštět s nimi a prchat před Devítkou. Díky za několik dní pronásledování skurutů za Pipina a Smíška. Díky za to, že jsme se Samvědem mohli stejně jako zbytek čtenářů na světě dovést Froda až do konce. Opravdu, čtení bylo skoro jako pobyt ve Středozemi, lepší už by bylo jen v ní opravdu být, díky! Díky za Středozem, a za to že jste ji na stránkách svých knih ukázal a otevřel světu, Johne Tolkiene!

3 03.02.2012

Moje hodnocení je nejspíš velmi subjektivní, ale jako duchovně zaměřenému člověku se mi prostě kniha líbila a moc! Dozvěděl jsem se odpovědi na všechny otázky ohledně smrti, života po smrti a tak dále. Pokud jste připraveni na absolutní změnu Vašeho chápání smrti, vrhněte se do toho po hlavě. Pokud ne, zkuste to, můžete ji odložit a (jak by řekl Derren Brown) ,,může se z ní stát hračka do vany pro Vaše nejméně oblíbené dítě." Nebudete ale možná ani chtít knihu odložit, u mě ,,padla" za 3 dny. Smrt, aspoň z lidského pohledu, opravdu JE tragédií, ne však pro duši (jak zjistíte, nebo jste již věděli - jen dočasně) opouštějící tento svět, jak spíš pro ty, kteří musí za svého pozemského života protrpět ztrátu blízkého člověka. Svojí vlastní smrti se po dočtení knihy umenší, nebo se jí dokonce přestanete bát úplně a třeba Vám, jako mně, dojde, že tak to má být. Naše existence je totiž nikdy nekončící dobrodružství a smrt je ,,jen" další krok vpřed.

2 03.01.2013

Rozhodně se mi příběh Hucka Finna líbil víc, než ten o Tomu Sawyerovi, i když nelze říct, že ten by byl nějak špatný. Jenom, jak již psali mnozí, obsahuje více podnětů k zamyšlení a je atraktivnější i pro starší čtenáře. S odstupem let můžu říct, že je to jedna z nejlepších dobrodružných knih, které jsem kdy četl. Už proto, že díky absenci jakýchkoliv fantaskních prvků (aspoň téměř) a vůbec Twainovu stylu psaní vyvolává dobrodružná plavba po řece v (nejen) mladém čtenáři pocit, že je on sám jen krůček od takovéhleho dobrodružství. A co s odstupem času můžu soudit, líbí se mi lehkost Twainova psaní a Huckova schopnost se rozhodovat spontánně, ale také rozumně. Asi se už musím brzy k Huckovi vrátit.

2 20.11.2012

Kniha je zajímavě rozčleněná a díky tomu se můžete zaměřit na pro vás potencionálně zajímavé části, přesto ale - nejen kvůli Brownovu smyslu pro humor, neříkejte mi, že jej nemá - doporučuju knihu číst celou. Díky například třetí části se můžete naučit skvělé způsoby práce s pamětí - Shakespearovy hry taky umím, v jiném domě, (díky Brownovi jsem se je učil jen půl hodiny, na člověka s mou pamětí je to výkon :-D , navíc si je pamatuju už pár měsíců) díky za paměťové paláce! :-D

2 04.02.2012

Moje první od Kinga. Kniha přinesla tak nějak téměř přesně to, co jsem od ní čekal. Ale já čekal hodně, takže je hodně dobrá. Jak říkám, nečetl jsem od autora jiné knihy, nemám měřítko, ale podle mě je v ní skvěle popsaná psychologie postav. Dále se mi líbilo, že se King nebojí zajít do pro slabší povahy otřesných, ale reálných detailů. Jak tu bylo řečeno, King nahodí pár postav (v tomto případě ale sto, což je nemálo) do určitého prostředí, jímž je v tomto případě silnice, a nechá jejich vztahy a duše vyvíjet se v knize. A dopadlo to skvěle, vzhledem k tomu, že se kniha odehrává jen na silnici. Za tohle bych dal knize 5 hvězd, jen ten konec. Slyšel jsem, že Kingovy knihy mívají konce všelijaké, a u téhle dostál této pověsti. Takže dávám 4, ale kdybych mohl, tak spíš čtyři a půl, protože přes ten konec, nebo možná právě kvůli němu, stojí kniha za dočtení. Díky za super úvod do tvých knih, Stephene! ...Při dokončování knihy jsi neměl tolik hulit, či tak něco, nic ve zlém :-D Díky za tuhle knihu.

2 02.02.2012

Jak zde už padlo, toto dílo je velmi precizní a pro každého fanouška Nirvany je povinností. Kniha splnila má očekávání, po dlouhé době jsem nedbaje na povinnosti související se středoškolským studiem navštívil knihovnu, abych sáhl po této knize, kterou jsem chtěl přečíst už dlouho. Skláním se před autorem, abych tak řekl, muselo mu to dát zabrat sepsat. Podstatné zde již padlo, v podstatě se ztotožňuji s komentáři uživatelů tometal, panian, Clash, Lucie a Belatris.

1 15.10.2013

Je to jednoduše oddechové čtení na dvě hodiny, u kterého se ale prostě neubráníte smíchu. Zeptejte se Grega, proč se nemůže dívat na Silvestra na televizi, co se stane klukovi v kostýmu stromu nebo jak zjednodušit psaní dopisů. :-D Supr sranda. Dík.

1 04.02.2012