gecko komentáře u knih
Uff, fakt nechápu ta pětihvězdičková hodnocení... Špatné to sice vyloženě nebylo, ale žádná senzace. Pokud bych to bral z pohledu severských detektivek, tak tohle rozhodně patří mezi ty slabší. Třetí díl navíc (možná sorry za malý spoiler) vlastně ani není žádným třetím dílem - je to vlastně pořád druhý díl, prostě jen pokračuje to, co se odehrálo ve dvojce. Nic nového, nic zásadního, prostě jen dokončení druhého dílu. Za mě fakt docela slabé...
Dávám dvě, ale to jsem ještě velkorysý. Komentáře uživatelů sice varovaly, ale člověk si chce udělat vlastní názor, že? Tak do první třetiny to byla celkem zábava - zajímavý námět, lehký humor s dávkou sarkasmu. Druhá třetina už mě celkem nudila a tu poslední jsem četl jen z donucení. Ke konci jsem měl nutkání knihu už odložit, ale když už jsem ji dočetl tak daleko, chtěl jsem vědět jak dopadne. Chyba! (spoiler alert!) Kniha totiž nijak nekončí. Má ten nejtrapnější useknutý konec, jakým obvykle trpí české filmy a já ho nenávidím. Kdybych ji odložil v polovině, absolutně o nic bych nepřišel! Postupně se tak ze zajímavého námětu a příjemného čtení stala nuda, která se časem přetavila v otravu, zakončenou kopancem do zadku. Grrrrr!
Parádní kniha z hokejového prostředí, která vlastně není o hokeji. Takže kdo se bojí přílišné sportovní tématiky, bojí se zbytečně. Skvělý příběh!
Takový pokus o Sherlocka Holmese s dávkou fantasy. Místy fajn, jindy zase trochu slabší. Bylo fajn, že kniha byla celkem krátká a přečetl jsem ji velmi rychle. Hmm, což asi není pro knihu nejlepší vizitka... Mít dvojnásobnou velikost, tak bych to možná ani nedočetl.
Kniha byla fajn, ale rozhodně nečekejte dalšího "Oveho". Celou dobu jsem si nebyl jistý, zda-li to je kniha pro děti, nebo dospělé. Dokonce jsem ji už chtěl odložit, ale po přečtení několika komentářů jsem jí dal ještě jednu šanci. A nelituju, protože bylo zajímavé se postupně dovídat o jednotlivých postavách v domě. Zjišťovat jejich vzájemné vztahy a postupně rozkrývat jejich minulost. Přesto všechno nemůžu říct, že by mě kniha celkově bavila tak moc, aby dostala víc, než tři hvězdičky.
Stejně jako u třetího dílu nechápu ta vysoká hodnocení, tak u tohoto zase nechápu ta nízká. Většina asi nedokáže přenést přes srdce, že se čtvrtý díl vůbec zrodil a tak to měl Lagercrantz o dost těžší už od samého začátku. Já měl velkou výhodu toho, že jsem "sjel" všechny díly hned po sobě, takže mohu bez problému srovnávat s "originálem" od Larssona. A upřímně - celá sága mi připadá jako taková nafouknutá bublina. Zejména třetí díl byl hodně slabý. Lagercranz se toho chopil, řekl bych, velmi dobře a přesně v duchu předchozích dílů. Proto nechápu proč jeho čtvrtý díl spousta lidí tak odsuzuje. Přitom to má spád i zajímavý námět.
Tak tohle mi fakt nesedlo. Trilogie z ostrova Lewis nastavila meřítko asi dost vysoko, tohle mě moc nebavilo. Divné postavy, příběh jako vystřižený z Šifry mistra Leonarda a podobných....což vůbec není můj styl. K tomu spousta nelogických rozhodnutí apod... no, prostě nic moc.
Kniha byla fajn, ostatně jako skoro každá podobná z prostředí hokejistů NHL. Leč nakonec bych hodnotil ideálně 3,5 hvězdičkami, kdyby to šlo.
Český překlad knihy, jak již bylo zmíněno v jiných komentářích, obsahoval docela dost překlepů (např. v letopočtech). To mi osobně vadilo ze všeho nejméně...šlo většinou jen o hlouposti a člověk nad tím musí přimhouřit oko. Mnohem víc mi zážitek z knihy kazily jiné věci.
První půlka se čte skvěle. Waynovy začátky v NHL, rekordy, zápasy Canada Cupu... Druhá polovina (od jeho přestupu k LA) už tak zajímavá není a autor popis jednotlivých sezon trochu odbývá. Popisuje detailně jen sezonu, kdy LA s Gretzkym postoupili do finále Stanley Cupu a pak sezonu, kdy byl vyměněn do STL. Toť vše. Jakoby sezony, kdy už tak nezářil, prostě nestály za řeč...
Wayne Gretzky byl skvělý hokejista a snad ještě lepší člověk. Místy mi ale připadalo, že to Al Strachan s jeho "vynášením do nebes" už trochu přehání. Stejně tak s popisovanou kritikou, která se na Gretzkyho tehdy snášela. Myslím, že to je součást života každého hokejisty a není třeba všechno zveličovat...Ze začátku mi to nijak nevadilo, ale časem to bylo prostě už trochu otravné.
Dost proti srsti mi byl popis olympijského semifinále v Naganu...Jasně, chápu že Kanaďané odjeli z turnaje jako spráskaní psi a nemají jediný důvod na něj vzpomínat tak, jako my. Ale popis onoho vzájemného semifinálového zápasu je přinejlepším zavádějící. Zápas rozhodně tak vyrovnaný, jak autor píše, nebyl (měli jsme mnohem více šancí) a rozhodně nehrály oba týmy nijak opatrně. Také popis obou našich gólů (v základní hrací době i v nájezdech) vyznívá tak, že jsme měli jen obrovské štěstí. Taktéž i samotné nájezdy, kdy autor svádí neúspěch na nepřítomnost zraněného Sakica a to, že žádnou z penalt nejel Wayne Gretzky.
Takže celkově jsem trochu zklamán. Autor knihy prostě nedokázal udržet úroveň tak vysoko, jako v první polovině. V té druhé přeskočí většinu Waynových sezon a spadne do fňukání a nekonečných pocitů křivdy, což působí neskutečně otravně. Škoda.