Geisha komentáře u knih

Nádherná kniha. Má nejoblíbenější, mám-li být přesná. Vypravěč, samotná Sajuri, pomáhá nevtíravými slovy čtenáři, který by se v japonských pojmech mohl ztratit, přičemž, jak bylo řečeno, její vklad není hrubý, ani povýšený. Dovoluje nahlédnout za dokonalé, bílé masky gejš a odhalit city, které mnohá z nich chovala. Vkusným způsobem naznačuje, že mít peníze a obdiv není vše. Všem vřele doporučuji.

Ohledně filmu. Řekla bych, že je zdařilý, ovšem nic víc. Nedokázal vystihnout podstatu knihy. Všechny myšlenky, melancholie, není možné přenést na plátno, ale i tak je to zdařilý pokus. Pomáhá diváku lépe si představit ono prostředí, barevnost kostýmu a krásu Japonska. Pár detailů ale kazí mé kladné hodnocení filmu.

Není vystihnuta typická japonská zdrženlivost, slušnost a pokora. (Jedenáctiletá Čijo si nabarví rty sirupem a jde za předsedou s křikem ,Jsem gejša'.) V knize zmíněná trne nervozitou, rozpaky a cítí hlodání neznámých pocitů, ve kterých čtenář pozná lásku. Pak ještě drobnosti jako proč scénáristi upravili Čijino znamení? Když je v knize opice, proč ve filmu kohout?
I přes tyto námitky doporučuji ke shlédnutí.