hannahW komentáře u knih

Poutavé dílo o historické postavě hraběti de Saint-Germain a jeho cestě životem stojí za to. Přinutí vás o něm přemýšlet a i ledasčem jiném. Určitě si pak nenecháte ujít ani jeho volné pokračování Lucifer a Markétka. Kristýna Freiová je čím dál lepší.

Velice zajímavý román, který stojí za přečtení. Vyzrálý styl Kristýny Freiové je udivující a přiměje člověka se pustit ještě do dalších jejích děl.

Velké uznání si také rozhodně zaslouží překlad Lukáše Sirotného. Dokázal mistrně využít možností bohatosti českého jazyka, jako by byl sám básník. Je velké umění zachovat v překladu kouzlo Rivasova literárního stylu. Jeho texty jsou totiž plné lyriky, poetiky a něhy.
Celkově na mne sbírka Ta proklatá duše zanechala tak velký dojem, že se tento fakt stal téměř výhradou. Chvílemi jsem ani nevěděla, zda mám být víc smutná nebo dojatá anebo šťastná. Několikrát jsem si položila otázku: Není té nostalgie až příliš? Tyto pocity však velmi dobře vyrovnává autorův jemný humor, nepochybný smysl pro realitu života s pochopením a empatií k člověku, nucenému v ní žít. Zjistíte, že příběhy nepostrádají ani určité napětí, které se zdá být neuvěřitelné tam, kde jste se (mylně) domnívali, že se vlastně nic neděje.
Ještě dodám - má krásný obal, kvalitní papír a příjemný tisk. Zkrátka se dobře čte.

Je to příběh o tom, jak pověry plodí zlo. Jsou to berličky, kterými si někteří omlouvají a vysvětlují své činy a jiní si je zase vymýšlejí, místo aby se podívali pravdě do očí nebo se jí dokonce pokusili změnit.

Tutuse budete chtít! Je to vlastně opravdu reklama na nedokonalost, jak je uvedeno i v titulu. Každý jednotlivý příběh ve vás vyvolá jiné rozpoložení. Najdete zde úplně všechno. Lásku, vtip, napětí, horor i erotiku. A zase to tajemno. A zcela jistě tam někde najdete i sami sebe. Během čtení budete napnutí, někdy až vyděšení, ale i dojatí a celou dobu se budete tak trochu usmívat. Je to o muži a jeho trochu bezradném vztahu k ženám. Autorův styl upoutá ženy, ale i muže, neboť jak říká sám autor, Tutusem být nebudou chtít, ale kdyby si museli vybrat, tak budou raději Tutusem, než mužem bez srdce.

Přečtete ji jedním dechem. Pohodlně se usaďte a nechte se unést přímo do tepla řeckého ostrova i s tou vůní moře a…kočičíma očima, svítícíma v temnu noci… Nebude to však žádná idylka. Tento příběh se odehrává dlouho po válce v mužích, kteří v ní bojovali. A Vám bude v tuto chvíli jedno, na které straně. Jsou stále ještě raněni – fyzicky i psychicky. Cítí vinu a nedokážou si ji odpustit. Neumí se smířit nejen sami se sebou, ale ani se vztahem svého okolí k nim, tenkrát i nyní. Pět z nich se tedy sejde na tomto ostrově, kde za války, jako řadoví němečtí vojáci zažili několik šťastných týdnů bez jediného výstřelu. Je to velmi silný příběh, který doporučuji dočíst až do konce – závěr je šokující. Oceňuji styl autora, který mě úplně pohltil a také téma, které je, bohužel, stále aktuální.