happy-smile komentáře u knih
Pro mě bohužel velké zklamání. Nesbo mě opravdu baví, ale tohle bylo podle mě šlápnutí vedle. Téma Macbetha zakomponované do současnosti - dobře, dejme tomu, ale ne takhle. Téma, kde se jedinec (policajt) v demokracii snaží uchvátit moc a beztrestně zabíjí ostatní policajty? Bohužel mi tato kniha vůbec nedávala smysl, toto téma do vybraného prostředí vůbec nezapadalo a působilo nesmyslně. Kdyby to bylo v nějaké diktatuře nebo království, kde má moc jedinec, tak ok, ale takto to k sobě vůbec nesedělo. Ještě by se to možná dalo nějak zkousnout, kdyby měla kniha tak polovinu stran, ale takto jsem se jenom neustále modlila, ať už je konec...
Čekala jsem od tohoto autora další špionážní thriller, a tak jsem byla velmi překvapená, že se jedná spíše o příběh z jiného soudku, který se více blíží ostatním severským autorům. Musím říct, že i tento žánr jde autorovi velmi dobře a kniha mě opravdu bavila. Doufám, že podobných knížek napíše více.
Mám pocit, že na tomto se dá rejžovat donekonečna. Styl humoru čtenáře pořád baví a když pro každý díl dokáže autor vymyslet pár epizodek, které pospojuje starými známými vtipy, tak tohle může pokračovat ještě hodně dlouho.
Zase originální vraždy, ale na druhou stranu to je pořád všechno podle stejného scénáře. Stále moc nevíme o Hunterovi (jakto že je tak svalnatej, když nechodí do tělocvičny a pořád se jenom věnuje případům?). Ale i když si stěžuju, tak Carter prostě umí psát a pořád mě to baví stejně jako u prvního dílu.
Dobře napsané, opět taková knížka, kterou člověk čte jedním dechem. Minier umí skvěle vyvolat pocit stísněnosti a neustálého napětí. Na druhou stanu to podle mě mohla být o dost kratší. Některé pasáže už se mi zdály zbytečné, protože pořád opakovaly to samé téma. Ano, dalo by se také říct, že ho prohlubovaly, dokreslovaly atd., ale podle mě by zkrácení Tmě ve výsledku spíše prospělo. Jinak velmi důstojné pokračování a už se těším na další díl.
Přestože to bylo napsáno velmi jednoduchým stylem (nebo možná právě proto?), tak se mi knížka opravdu dobře četla. Vyústění zápletky bylo zajímavé a konec byl napínavý. Celkově ale kniha vyznívala spíše jako román (pro ženy) než jako thriller/detektivka. Pořád se řešily nějaké vztahové věci a alkoholismus. Díky jednoduchému stylu psaní se i přes naznačené téma jedná spíše o odpočinkovou knížku.
Skvělá knížka, která je napsaná ve stylu novějších Mayových knih (tj. ve stylu ostrova Lewis). Kdo je tedy fanoušek Mayovy novější tvorby, tak by neměl váhat a měl by hned po ostrovu Entry skočit. Prolíná se zde zajímavý příběh z minulosti se solidní detektivní zápletkou ze současti, nikde žádná hluchá místa. Trochu mi to připomínalo knihu Zapomenuté dítě, kde se taky řešila vražda na pozadí událostí, které se odehrály před desítkami let v rámci rodinného klanu (oproti tomu ostrov Lewis se odehrával na pozadí vzpomínek hlavního hrdiny). Narozdíl od Zapomenutého dítěte zde ale jde o knihu, která má určitou lehkost a čte se v podstatě sama.
Původní trilogii jsem četla před pěti lety a tak jsem si spoustu věcí už moc nepamatovala a musela jsem si oživit paměť (na wikipedii je dostatečně podrobné shrnutí všech třech dílů). Vzhledem k tomu ani nemůžu nějak zvlášť srovnávat styly obou autorů. Když to tak ale vezmu, tak Dívka v pavoučí síti je jednou z těch knih, které člověk začne číst a nepřestane, dokud nedojde do konce. Kniha byla opravdu strhující a přestože je tam těch konspiračních teorií až přehršel, tak to prostě perfektně funguje! Myslím, že se jedná o opravdu kvalitní a důstojné pokračování Stiegova mistrovského díla.
To, že jde o knihu ve stylu šifry mistra Leonarda, mi vůbec nevadilo, ba naopak. Nakonec jsem ale byla trochu zklamaná, protože mi přišlo, že hlavní hrdina z indicií vyvozoval správné závěrky až moc snadno, ani se nemusel namáhat. Taky to, jak jeho pomocnice Nicole při googlení informací v souvislosti s vodítky vždy najednou nadšeně vyjekla, bylo už někdy opravdu na zabití. Nakonec ale kniha přece jenom měla docela spád, takže jestli u nás někdy vyjde i další díl, určitě ho zkusím.
Taková zajímavá směska - dokud je Mark sám, tak je to chvílemi dost úsměvné. Potom, co se do toho přidá NASA, tak to začne být pěkně napínavé a v podstatě to tak vydrží až do konce. Popis kdejakých chemických a technických výrobních procesů byl chvílemi dost náročný na pochopení, ale nenechte se tím odradit, je to opravdu povedená knížka.
Zápletka je možná trochu přitažená za vlasy, ale tak je to u těchto spisovatelů vždycky, takže nic nového, co by mělo člověka znepokojovat. Já jsem si knihu opravdu užila, jako u všech předchozích se to četlo samo. Navíc zatím asi první kniha, kde autoři zakomponovali covid do normálního života. Už jsem na něj v pár knihách narazila, ale vždy jen tak nějak v pozadí. A ve výsledku to vidím pozitivně, protože takto kniha opravdu odráží aktuální dobu.
Graham Masterton mě baví, i když bych asi nemohla číst více jeho knih v kuse. Některé vzorcovité věci, které se objevují v každém díle, by mě asi začaly brzo štvát (hlavně u vztahových linek). Tak nějak si taky říkám, že podle Grahamova popisu, musí být ten Cork strašně prohnilé město. Kde se tam všichni ti těžcí zločinci berou? No ale co už, ono to prostě nějak funguje, a zatím mě o Katie baví číst, tahle kniha nebyla výjimnkou.
Za mě už taková průměrná knížečka. Děvčátko Gwendy se mi líbilo více, než dospělá verze. Uvidím, jestli se pustím i do dalšího dílu, který má vyjít - možná, kdyby to byla krátká povídka. Děkuji za předmluvu pana Kinga, ta byla zajímavá.
Marni má v životě jak se patří smůlu. Když jsem četla první knihu, tak jsem nečekala, že se dočkáme tolika pokračování. Ale autorce se daří tatérku vždy nějakým způsobem přivést k dalšímu vyšetřování. A zatím mě to baví. Napínavé čtení. Uvidíme, jestli se dočkáme nějakých dalších knih.
Výstižné, ale až moc kritické. Nejprve jsem četla knížku o Norech, se kterými toho máme hodně společného - např. kutilství, chataření, turistiku v přírodě. U Norů bylo vše popsáno s jemným humorem a pozitivním vyzněním. U nás spíše výsměšně, s historickým vysvětlením (vítaná edukativní vložka) takových věcí a konstatováním, že vše je jen z nouze ctnost. Takže ano, v podstatě jsou všechny věci v knize pravda, ale ve výsledku uškodilo, že ji psali Češi. Chtělo by to trochu nadhledu a jiné sebekritiky - uvědomit si, že se nemusíme vždy za všechno bičovat a když máme nějakou dobrou vlastnost, tak ji neshazovat.
Knihy od Jennifer Hillier mě baví, a tak jsem se těšila i na tuto. Tentokrát nečekejte zápletku, kde od začátku víte, kdo za tím vším je. Bohužel mi ale přišlo, že se děj docela vlekl a nic extra se nedělo. Docela jsem se nudila, snad bude autorčina další kniha lepší.
Detektivky pro "dospěláky" od Bjørka mě baví, a tak jsem byla zvědavá i na tuto dětskou sérii. Kniha se mi líbila a podle mě se bude malým čtenářům líbit. Parta malých detektivů je sympatická a docela jsem si zavzpomína na staré časy se Správnou pětkou.
Tak jsem tuto sérii také zdárně dokončila. Tento díl byl velmi dobrý, hodně se tam toho dělo a byla jsem opravdu napjatá, jak to všechno dopadne. Musím říct, že první dva tři díly mě až tak nebavily, a do této série jsem se pořádně dostala až na konci a klidně bych v ní ještě pokračovala.
Velmi dobrá a zajímavá kniha, na kterou jsem narazila díky databázi knih. Čtenáře asi může odradit délka knihy. Zvláště když se zde postupně střídají různé příběhové linie, tak si dokážu představit, že někdo to předčasně vzdá s tím, že už se asi nic nového nedozví. Ale můžu říct, že kniha rozhodně stála za to. Asi od autora zkusím i něco dalšího.
Moc pěkná pohádka. Líbilo se mi to, dobře se to četlo a myslím, že se kniha zavděčí jak dětem, tak dospělým. Zápletka je nová, neotřelá, plná fantazie a s pěkným poselství,, které by měly pohádky přinášet. Jenom čekejte, že po přečtení knihy, vaše dítko nebude chtít už nikdy nic vyhodit. ;-)