haski
komentáře u knih
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
Dobrá detektivka, napětí i dobré rozuzlení, ale Larsson to nebyl. Přesto se mi to moc líbilo, bylo to trochu jednodušší, ale zato se mi to pěkně četlo. Už se těším na závěrečný díl.
Jsi jako slunce
Táňa Keleová-Vasilková
Na začátku jsem chtěla knížku odložit, nechtěla jsem číst jak někdo prožívá smutek a úmrtí v rodině. Pak mi to, ale nedalo a vtáhlo mě to do děje. Sama se vzpamatovávám z něčeho podobného, tak nesoudím tak příkře jako ostatní. Je to zajímavé, ale jestli právě něco podobného neprožíváte, nepochopíte to a asi ani nečtěte.
Zamilovaná hypnotizérka
Liane Moriarty
Zdlouhavý prostředek, ale nedá vám to a chcete to dočíst. Vyplatilo se to, závěr je velmi příjemný asi jako krásný letní večer. Oddechovka.
Alyin dům
Leila Meacham
Nečekala jsem žádný zázrak a také se nekonal. Bylo to takové letní poškádlení na romantickou strunu.
Poslední výročí
Liane Moriarty
Už jsem od Moriarty četla lepší knížky, ale nakonec se to dalo. Pěkně vykreslené postavy, jak je u ní zvykem. Tentokrát se dala záhada vyluštit celkem brzy, ale nač spěchat. Bylo takové lehké, letní čtení.
Vykoupení
Martin Goffa
Tak to byl opět bonbónek. Od první stránky jsem se bez problémů začetla. Goffa už je pro mě značka pro dobrou, českou detektivku. Hlavní postava Miko vám přiroste k srdci a nepustí. Věříte mu, protože si na nic nehraje. Moc pěkné a už se těším na další.
Švédské holínky
Henning Mankell
Tak jsem se pochlapila, abych zvládla světabol pana Mankella. Má to v sobě nějakou hloubku, cit i oduševnělost. Na mě to, ale bylo moc vyčerpávající. Myslím, že mám svého trápení také dost a už si chci od toho cizího odpočinout. Má to něco do sebe, ale všeho s mírou.
Macbeth
Jo Nesbø
Pro mě docela zklamání. Musela jsem vydržet do poloviny, abych se chytla. Chyběl mi Harry Holle, ale i to bych zkousla. Spíš mě asi vadilo vyprávění z pozice toho zloducha. Dočetla jsem, ale chyběl mi slovník typický pro Nesbo knížky.
Muž a žena
Michal Viewegh
Mám pocit, že se Viewegh začíná vracet. První povídka šla, ale byla na můj vkus trochu moc plná vulgarismů. Mám radši, když se objeví vzácně a vtom okamžiku prostě sedí. Druhá povídka už se mi líbila víc, tady spisovatele poznávám, jeho rukopis a chápu, že tam opět vyplouvá jeho hořkost. No, ale už je tam cítit i trochu optimismu.
Šílené výčitky
Liane Moriarty
Tak ta byla podle mě zatím nejslabší. Zbytečné natahování. No, ale nakonec jsem to dočetla, protože jsem byla zvědavá, co se vlastně stalo a proč mají všichni výčitky. Asi si dám od spisovatelky chvíli oddych. Bylo to takové nijaké.
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Četla jsem jedním dechem. Je tam to správné napětí, trochu ze soukromí vyšetřovatelů, navázáno z minulých knih. Líbí se mi i popis vyšetřování a musím říct, že Pan Bryndza je každou knížkou lepší a lepší. Doufám, že se nepokazí a nechá žít i Eriku a dovolí jí i trochu soukromého života.
Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
Moc dobrý námět. Dobře napsané, pobavila mě i donutila k zamyšlení, coby, kdyby?
Coby bylo, kdybych se probudila o 10 let zpátky. Asi nevím, ale nesměla bych vědět dopředu, co se stane potom. Přečtěte si jí, já jsem si "pochutnala".
Počátek
Dan Brown
Ta myšlenka, se kterou si Brown tady pohrává, je mi blízká. Slyšela jsem hodnocení, že je to opět na jedno brdo a také - samá omáčka. Mně se líbí i ta omáčka, jinak by samotný vědecký text byl moc suchý a nezáživný. Děj má napětí, gradaci a i předvídatelnost. Zkrátka typický Dan Brown. Doporučuji.
O dívce Grace
Anthony Doerr
Na mě docela těžké čtení. Trochu jsem v půlce uvažovala, že to vzdám, ale nakonec nelituji. Člověk se tím musí prokousat, aby dozrál k té hlavní myšlence. O smyslu života, o síle rodiny a síle odpouštět. Není to nic na rychlé a dramatické čtení, chce to trpělivost.
Zen žen: Obrazový průvodce životem moderní ženy
Lenka Geislerová
Na začátku se miknížka líbila, ale asi po první třetině už mě přestala bavit. Začala být na jedno brdo. Pravděpodobně bych to dala jako jednu stránku v časopise jako je Reflex, ale knížku to udělalo moc jednotvárnou.
Medvědín
Fredrik Backman
Opět krásná knížka, kam na ty nápady ten Backman chodí. Každá jeho kniha je jiná a všechny jsou moc dobré. Nikdy by mě neneapadlo, že budu tak hltat knihu, která je celá věnovaná juniorskému hokeji. Vlastně to nejlepší bylo o lidských vztazích. Jedinečné.
Selfies
Jussi Adler-Olsen
Mně se to líbilo, trochu pomotaný, nahuštěný, ale za mě dobrý.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Kniha se mi moc líbila, krásně vykreslené postavy a stále naznačovaná tajemství. Dokonce jsem nevěděla, kdo bude oběť, ale malé tušení jsem měla. Za každou kapitolou následovalo jednoduché zhodnocení, každá postava měla svůj pohled na událost. Zajímavé a hezké počteníčko.
