hellena1523 komentáře u knih
Příběh drsný, archetypální, ale upřímně musím přiznat, že mě na celém díle nejvíce bavila intermezza.
Jednou přečíst, ať člověk ví, a stačí, netřeba se ke knize vracet.
Snad můj nejoblíbenější díl. Čtenář začíná tušit, že se schyluje k něčemu většímu. Baví mě nové postavy i postupný vývoj stávajících.
Klasika, k níž asi není co dodávat, je prověřená časem. Nejvíc se mi líbil dr. Jekyll a pan Hyde. Esence dobra i zla je v každém z nás, jen v rozdílných dávkách. Stevenson vytvořil dva naprosto dokonalé archetypy, k nimž se moderní popkultura odkazuje.
Tak tohle bylo totálně skvělý! Čte se úplně samo, stránky mi jen létají pod rukou.
Autorka píše velmi čtivě a umí pracovat s příběhem i postavami. Líbí se mi, že si volí témata, do kterých nejde každý, přitom je obvykle dokáže zpracovat bez patosu a tak, že nelezou čtenáři krkem.
Místy trochu teatrální, ale kdo z nás nebyl v tomto věku trochu teatrální, takže si vlastně říkám - proč ne?
Samozřejmě, jde o young adult knihu, takže spíš oddechovka, ale já si hlavní postavy natolik oblíbila, že jsem se smála, plakala, obávala - zkrátka jsem příběh prožívala s nimi.
Nápad se soundtrackem se moc povedl.
Určitě můžu doporučit.
Velké zklamání. Jak mám Colleen ráda, tak tohle se nepovedlo. Střídání časových rovin evokuje dojem, že by byl příběh sám o sobě jinak dost nudný a banální.
Hlavní postavy jsou tristní. Quinn pohybující se pouze ve dvou rovinách - sebemrskačské a sebelítostivé - je velmi nesympatická! Její manžel nereálný a nechutně přeslazený, zejména v poslední třetině mi až trnuly zuby.
Autorka píše čtivě, to jí nelze upřít a ostatní její knihy mám moc ráda, ale je vidět, že toto téma bylo nad její síly.
Za mě průměr, který určitě nemám chuť znovu číst a vlastně ani doporučit.
Jedním slovem NÁDHERA! Příběh je opravdu půvabný, napínavý, a přestože nemám ráda sáhodlouhé popisy, tato kniha byla spíše poetickou švédskou jednohubkou, kde mi právě ten popis krásné, leč mnohdy dosti syrové i surové krajiny, přišel prostě perfektní.
Citlivá, dojemná novelka o tom, jak bychom se měli starat o ty, kteří se starali o nás, když už sami nemohou...TOP!
Co člověk může ještě dodat? Zkrátka perfektní zakončení celé série. :-)
Příběh je poněkud banální záležitostí, ale ta forma! Bože, ta forma!
Nádherný příběh, v němž si určitě každý najde to svoje. Myslím ale, že mu hrozně škodí ti, kteří knihu prohlašují za svou oblíbenou, protože to působí inteligentně a momentálně je to v módě (tím neříkám, že nemůže být ničí oblíbená!!). Protože když pak vidíte, jak se tito "uctívači" chovají, máte dojem, že jste zdaleka nečetli stejnou knihu...Ale to samozřejmě není vinou autora ani jeho knihy.
I já se k ní občas ráda vracím a vůbec nepopírám, co krásného se v ní skrývá a co mě naučila, ale takových knih je víc...
I když už jsme trochu umlácení všemi těmi horory s úžasnými efekty, mistrem oboru pro mne zůstává EAP. Povídky jsou děsivé, atmosféra tíživá. Na dlouhé zimní večery skvělá volba! Ráda se k ní vracím.
K této klasice není co říct. Pro mě je asi nejsilnější atmosféra, která se k člověku plíží...
Ta česká fantastika jde většinou tak nějak mimo mně...zkrátka v ní nemám důvěru, ale řekla jsem si, že zase jednou po dlouhé době to zkusím a hle - nebyla jsem zklamaná! Dokonce musím říct, že jsem i dost bavila! Rozhodně mi to přišlo lepší, než celý Kotleta, z kterého se teď všichni můžou učurat...Dokonce se mi to líbilo natolik, že se pustím do dalších, což se mi zas tak často nestává. Čtivé, vtipné, svižné. Bezva oddechovka, s kterou jsem byla spokojená.
Jsem přesvědčená o tom, že Šabach je jedním z autorů, které prověří čas a nezapadne. Dobu, o níž píše, jsem sice nezažila, přesto mě jeho knihy zasáhly a když si jdu přečíst Šabacha, předem tak nějak vím, že se budu dobře bavit. Zkrátka je to taková ta sázka na jistotu.
Na romantické knihy příliš nejsem. Popravdě...kdyby Meryl Streep nebyla mou oblíbenkyní, a kdyby nehrála ve filmu, který vznikl díky této knize, pravděpodobně bych po ní ani nesáhla...ale vůbec toho nelituju...Téma nešťastné lásky je sice milionkrát omleté, ale jsou příběhy, které si člověk zamiluje, i když jsou v rámci žánru triviální.
Japonská poezie je jako jasmínový čaj. Člověka buď zcela uchvátí, nebo se jeho srdce zlehka dotkne, ale zmizí a už nezláká. Mě si získala přesně jako ten čaj a přináší do mého života kouzelně uklidňující poetičnost.
Banální pravdy zabalené do průhledného nezajímavého příběhu, který by mohl být zajímavý, kdyby nebyl tak blbě napsaný a prodchnutý právě těmi banálními pravdami. Jsem ráda, že jsem knihu měla půjčenou z knihovny a neinvestovala do ní peníze, protože mi přečtení nedalo nic víc, než pocit, že jsem u ní ztratila čas...