HellFish komentáře u knih
Hanu jsem přečetla na základě nadšených ohlasů a bohužel se přidávám k menšině, která byla zklamaná. Musím uznat, že se kniha čte velmi snadno a rychle (možná až příliš). Příběh je zajímavý, ale místy dost překombinovaný a plný momentů, kdy jsem se musela ptát: „To vážně?“ a odpovídat „No budiž.“ Dle mého názor nebyly i postavy úplně dobře napsané. Jednaly jinak, než by člověk od nich čekal, aniž by bylo vysvětlené, proč to dělají, jakoby se autorka příliš nezajímala o jejich charaktery a prostě to tam sázela – teď pomůže, teď se zachová zle…
Kniha je plná klišé a někdy až kýčovitých obratů. „Když se mi boky zakulatily a knoflíky na hrudníku se změnily ve dva kopečky vanilkové zmrzliny...“ Uf.
Popisování vášně a úzkostí mi připomíná Vondruškův styl – s postavami jsem necítila vášeň, necítila strach, ani obavy. Jen jsem četla jejich příběh. To, že jej autorka zasadila do složité doby, je prostě málo. Od literatury chci trochu víc.