henriette84
komentáře u knih
Terror
Dan Simmons
Tak jsem knihu právě dočetla a musím říci, že jsem od ní čekala více. Nejspíš to bylo dáno mnoha pochvalnými komentáři a mým nadprůměrným očekáváním. O Franklinově výpravě jsem četla již dříve a proto jsem mohla srovnávat uvedená fakta ve knize se skutečností.
Nejdříve uvedu to, co mi na knize vadilo. První třetina knihy byla velmi utahaná a rozvleklá. V popisu jednotlivých hrdinů knihy mě poněkud zaráželo s jakou nelíčenou nesympatií a pohrdáním vylíčil samotného vedoucího expedice sira Johna Franklina. Popisovat ho jen jako "Toho co snědl svoje boty" ( a ano, aby se zachránil tak při jedné výpravě do polárních končin se musel živit vývarem ze svých bot) a jako člověka který nemá žádnou autoritu, je mizerným a neschopným námořníkem, mi příjde poněkud urážlivé. Sir Franklin byl váženým polárním badatelem s mnoha zkušenostmi a rozhodně ne nějakým neschopným trotlem, jak ho líčí autor. Opravdu bych chtěla vidět autora jak by od svých 30 let do 60 trávil několik polárních zim na opuštěných místech, odkázaný sám na sebe, kde se teplota pohybovala od cca -30 stupňů.
Zato má jeho evidentní sympatie kapitán Crozier na Terroru, kterého zde líčí jako ohromného sympaťáka. To, že knihu opepřil nějakým hrůzostrašným tvorem, který pronásleduje expedici, mi přišlo už úplně mimo. Nějak se nedokážu sžít s tím, že mezi skutečné lid, kteří opravdu žili a podnikli tuto expedici, vsadil takovýto sci-fi nebo hororový prvek děsivé příšery.
To, co se mi líbilo byl autentický popis té ohromné zimy, zoufalství, naděje na záchranu, potom zase beznaděj. Takže ano, kniha je poutavá, ale je to jen na motivy Franklinovy ztracené expedice, ne vše je zde vylíčeno podle pravdy, především v popisech jednotlivých hrdinů je to jen subjektivní pohled autora dle jeho momentálních sympatií či nesympatií.
