Hikoki
komentáře u knih
Reminiscencie
Dominik Dán
Souhlasím s většinou predřečníků v hodnocení Dánova posledního díla. Chvíli mě trvalo, než jsem se chytil, téma a zpracování bylo originální a jiné než v jiných dánovkách, ale o to napínavější to bylo pak. Téma je to z hlediska ideologického jistě značně kontroverzní, ale líbí se mi, že Dominik Dán se striktně drží neutrální pozice vypravěče, ikdyž by se někomu mohlo zdát, že občas chybí větší odsudek minulého režimu, StB a další režimních proponentů. Myslím si, při zpětném pohledu, že je to tak správně, ikdyž právě v této knize k ideologickému vymezovani např. Richarda Krauze dochází.
Ke svinstvu docházelo na obou stranách barikády, ikdyž bychom si přáli, aby to bylo všechno tak jasné jako v románech Karla Maye. Stačí si však vzpomenout na kauzu bratří Mašínů a je nám jasné, že jakkoliv zrůdný tehdejší režim byl, bude útěk bratrů Mašínů s průvodními okolnostmi vždycky vzbuzovat emoce a nebude nahlížen jednoznačně negativně či pozitivně. Navíc, kolik toho běžný dnešní čtenář vlastně ví o praktikách StB ale i západním tajných služeb?
