holub14 komentáře u knih

Děkuji čtenářce Calypso za připomínku. Jsem autorem hřbitovní fotografické série a jsem rád, že byla tato připomínka napsána. Slyšel jsem ji již mnohokrát jako ústní výtku a tak jsem rád, že se teď mohu vyjádřit písemně. Samozřejmě mne myšlenka označovat fotografie hrobů informací kde se ten který hrob nalézá napadla zprvu také. Pak jsem si ale položil otázku čím by název obce pod fotografií celou věc obohatil a hned jsem si odpověděl, že ničím. Nevidím toho žádný smysl. Naopak fotografie v takto anonymní podobě dávají věci jistý stupeň abstrakce, zobecnění, což mi u tohoto tématu přijde žádoucí. Pokud by ale byl v nějakém konkrétním případě zájem, tak u většiny fotografií si místo původu pamatuji a mohu sdělit. Jinak jsem rád, že se fotografie líbí a tak možná potěší informace, že další nový - již pátý- svazek je před expedicí.

Se zájmem jsem si přečetl zde uvedené recenze své malé knížky a děkuji za ně. Chtěl bych říci jen na vysvětlenou - obsahy jednotlivých epizod jsem neuváděl úmyslně, protože mi to přišlo jako plýtvání silami a papírem. Knížka neměla být rejstříkem obsahu epizod, předpokládal jsem čtenářovu kompletní znalost seriálu. Měl to být humorný ponor do fenoménu zvaného Poručík Columbo a když se na knihu dívám po několika letech od jejího vzniku, myslím, že se povedl. A proč jsem do závěrečného rejstříku vybral tam uvedená a ne jiná hesla? Prostě proto, že se týkala věci. Například heslo Šachy je tam proto, že jedna z epizod je o šachové hře a o vraždě šachového velmistra, heslo Porota proto, že tento právní institut se v několika epizodách vyskytuje apod. Není v tom žádná záhada.
Richard Ulman

Jsem autorem této knihy a fotografií v ní obsažených a chtěl bych reagovat na výtky obsažené v příspěvku od LadyCharlene. Mrzí mne, že autorka (autor?) si patrně zapomněla přečíst krátkou předmluvu obsaženou v této knize, kde uvádím co je ambicí této knihy. Tedy shromáždit "kolekci fotografií neobvyklých náhrobních nápisů, jejichž autoři se snaží sobě i nám ulehčit svým nadhledem břímě společného lidského údělu." Tedy o žádné "umělecké fotografie" ani "náhrobní bizár" zde nemá jít a také nejde a i tzv. černý humor se zde vyskytuje jen v nepatrném množství. Jde o sbírku zajímavých laskavých, ale i úsměvných přípodotků pozůstalých na adresu přítomných nebožtíků. Pokud jde o souhlas či nesouhlas pozůstalých...epitafy se nalézají na hřbitově, tedy ve veřejném všem přístupném prostoru a je tedy jedno, jestli si ten který epitaf přečte čtyři sta čtenářů mojí knihy nebo čtyři sta kolemjdoucích návštěvníků hřbitova, kteří k tomu mají navíc i infomace o jméně a životních datech nebožtíka. Ale chápu a respektuji, že ne každému vyhovuje, když se na již nežijící příbuzné a přátele nevzpomíná se slzami, ale s úsměvem.
Na doplnění bych chtěl uvést, že v knihovnách jsou již k dispozici další dvě pokračování této knihy.