honey1982 komentáře u knih

Knížka pro mne byla velmi příjemným objevem. U všech svých knížek začínám anotací, ale u této knížky tomu bylo jinak…chtěla jsem se nechat překvapit a to se povedlo víc než jsem čekala. Tento román je autorčinou prvotinou a myslím, že si nasadila sama na sebe vysokou laťku a zařazuji ji mezi své nejoblíbenější autory české tvorby.
Už v začátku příběhu je čtenář šokován zvratem událostí, kdy hlavní hrdinka Pavla v jednom momentě přichází o své 2milované blízké-manžela a tatínka. Takový začátek knížky způsobil to, že jsem hltala stránku za stránkou a byla jsem neskutečně zvědavá, kam se příběh bude ubírat. Její situaci neulehčuje ani fakt, že je těhotná. Smiřuje se s tím, že už nikdy neobejme svého manžela, její otec nikdy nepochová své vnouče…Situace se vyvine tak, že odjíždí ze Ženevy zpět do Čech ke své babičce Věrce, která je pro ni v tu chvíli ten nejdůležitější člověk s otevřenou náručí a pochopením. Postupně navazuje vztah se sousedy z dětství-Zbyšek a Eliška, kteří jsou sourozenci. Tráví s Eliškou, která oslepla po nehodě na motorce hodně volného času a postupně nachází cestu i ke Zbyškovi. Příběh je emočně silným a je zde spoustu překvapivých momentů. Čtenář je zcela vtáhnut do děje a má pocit jako by ho prožíval sám. Styl psaní je nenucený, barvitý. Kapitoly jsou poměrně krátké, tudíž se velmi dobře čtou. Kniha je psána z pozice 3 hlavních postav. Stalo se mi, že určité pasáže mě dokázaly i rozplakat. A jak je to s nalezeným psem, se zdravím Elišky, s těhotenstvím Pavly, zda zůstane v Čechách a s kým….to už si musíte přečíst sami, protože to stojí rozhodně za to!!
Sama jsem přišla o tatínka, když jsem byla v 7měsíci těhotenství se svým prvním miminkem, mám proto velké pochopení pro pocit bezmoci a zoufalství, které Pavla prožívá v knížce. O to víc jsem příběhu podlehla, jelikož momentálně jsem ve 4měsíci s očekávaným již 3miminkem a ani jedno z mých dětí si tatínek nikdy nepochová ve své náruči...