Hotovson
komentáře u knih

Brrr! Z toho mi bude běhat mráz po zádech ještě hodně dlouho.
Měl jsem velký problémy to dočíst, ale ne snad proto, že by to bylo napsaný špatně, ale právě naopak - až moc dobře.
Pomalu jsem se bál obrátit každou stránku a zjistit, jaká hrůza přijde na další...


Byla to detektivka nebo ne? Jak už tu psalo víc lidí, tak i mně připadlo, že hrála tak trochu druhý housle. Důležitější než pátrání po vrahovi, jehož motiv byl mrzkej (jak jinak), tu bylo důležitější pátrání po vlastní minulosti a hledání vlastních kořenů. Obě linie se skvěle doplňovaly, moc se mi líbilo to provázání s historií pomocí snů Simeho a konec byl parádní a to i zakončení osudů z minulosti. Fakt povedený, Peter May očividně umí a další jeho knížky si určitě přečtu.


Věděl jsem zhruba o co půjde a čekal jsem, že to bude možná trochu drsnější, ale že až tak, to jsem teda fakt nečekal. Ty části s předoperační injekcí a následný "operace"...brrrr. Mělo to teda nakonec dobrej konec nebo ne? Jak se to vezme.
Film jsem neviděl, ale kouknu se. Asi mi bude běhat mráz po zádech, i když budu vědět, co se bude dít.


Horory běžně nečtu. Udělal jsem zase po delší době výjimku. Dá se říct, že jsem se od toho nemoh odtrhnout, i když mi běhal mráz po zádech fakt hodně, přitom ten začátek byl takovej na pohodu. Každopádně už od tý noční můry a cesty za Řbitov, mě mrazení neopustilo a i když už jsem po kocourovo funuse čekal, co příde byl jsem napjatej jak struna až do konce. Tudíž za mě vynikající.
V bedně bych na to asi nekoukal, páč tam určitě bude miliarda lacinejch lekaček, což nesnášim. Naopak oceňuju na knížce, jak jsou napětí a strach dávkovaný postupně, aniž by člověku hrozil infarkt :)


(SPOILER) Čteno kvůli č. výzvě (16. století), ale nakonec nelituju a knížka se mi moc líbila, takže se nedá říct, že bych jí čet z jenom povinnosti. Ač se původně zdálo, že to bude romantická slaďárna, podle klasickýho mustru jak se z nenávisti stane láska, což mi teda ze začátku trošku děsilo, tak nakonec tam byly i nějaký pořádný bitky, smrti bylo možná až moc, i na intriky samozřejmě došlo, konec se pak dal trošku předvídat, ale nakonec to vůbec nevadilo. Dá se říct, že jsem si čtení užil, taky jsem knížku sfouknul za dvě odpoledne, bylo to fajn, dost tam teda pro mě udělalo to prostředí hradu, ty já mam rád.


Hmm, tak King se v mém osobním žebříčku vyšplhal už hodně vysoko (asi tak top 5? :)) Mě tohle prostě baví, ať už začátek, kde se ocitáme v malebnym americkym městečku, docela zapadákově, kde se nic neděje, dokud se nepřistěhuje pan Leland Gaunt a neotevře si obchod s věcma, co prostě každej obyvatel městečka musí nutně mít. No a pak už se to rozjede a od pár žertíků neni daleko ke katastrofě, což mi bylo jasný hned od začátku, ale přesto mě drsnost některejch scén dost překvapila (chudák Brian). Konečná apokalypsa se zdála nevyhnutelná a King se s tim opravdu vůbec nemaže.


Naprosto fantastická knížka. Je vidět, že Forsyth je tzv. od fochu a hlavně umí psát. Možná jsou trochu zdlouhavý popisy různejch organizací, docela jsem se v tom ztrácel, ale nevadí to v plynulosti děje. Začátek je vcelku dlouhej, než se seznámíme se všema postavama a s prostředím. Ale pak už to jede, 600 stran uteče jako nic. Mike Martin jako největší borec, hrozně mi bavilo to skrejvání se a maskování atd. Konec a odhalení Jericha mi překvapil, celou dobu to vypadalo, že to je někdo jinej, ale Mosad se s nim pěkně vypořádal.

Je to úplně stejný jako u předchozích Carterovek - chytí a nepustí. Opět se mi to stalo. Čtení jsem přerušil spánkem a to jenom proto, že už mi padala hlava únavou, jinak se prostě nešlo odtrhnout. Neni to známka dobrýho čtení? U mě určitě, proto dávam zase za pět.
I když jsou ty knížky víceméně stejný, tentokrát tu nebylo tolik popisů detailů vraždění, což mi teda vůbec nevadí. Padouch je opět narušená osoba, nastává honička s vrahem a s časem (v jednej části doslova, napětí se dalo krájet), finále opět strhující, Hunter hraje na zabijákovo ego, o všem rozhodujou vteřiny. To všechno už tu bylo a přesto je to pořád a stále strhující.
Tak snad CC bude psát dál, byla by velká škoda, kdyby měl přestat.


Neskutečnej nářez! Akorát si nejsem jist, kdo je větší šílenec, jestli vrah nebo Chris Carter, kterej to celý vymyslel :D
Už třetí knížka ze série, kterou jsem nemoh prostě odložit a musel číst dál a dál dokud nebyl konec. Je to asi tim, že kapitoly jsou tak krátký a každá končí tak, že prostě chcete vědět...ne...MUSÍTE!!! vědět jak to bude pokračovat a to i přesto, jak je to brutální.
No nic. Mažu do Levnejch knih pro další díl. Nebo radši dva. Fakt skvělá série. Už se nemůžu dočkat :)

Muj první Hrabal. Nevim jestli to neni trochu ostuda, ale když jsem nad tim tak přemejšlel, tak asi ne. Film jsem viděl asi 3x, naposled asi před dvaceti lety a že by mi uchvátil, se nijak říct nedá, možná to ale bylo tim, že jsem na to ještě v tej době neuzrál. Tudíž si z filmu pamatuju pár útržků, jako třeba lezení na komín a příchod stýce Pepina.
Takže knížku jsem v podstatě rozečet s čistym štítem, rámcově jsem teda tak nějak tušil o čem to bude. Byl jsem ale příjemně překvapen, jak moc se mi to zalíbilo. Zpočátku jsem se trochu lek těch naprosto šílenejch souvětí i z několika desítek vět, ale kupodivu mi to postupně sedlo a celkově se to k vyprávění hodilo. Takhle květnatou a přesto tak tenkou knížku už jsem dlouho nečet (pokud vůbec). Popsat tak pěkně, poeticky a do detailu něco, z čeho by se mi jinak asi zved kufr (zabijačka), tomu bych asi řek umění. I celkově popis pivovaru a jeho různejch součástí, to srdíčko zaplesalo. Navíc já si tu dobu hrozně idealizuju, takže to byla taková pěkná exkurze do 20.let (doufam, že se nepletu, nikde tam neni zmínka, ale tak nějak mi to z různejch náznaků vyplynulo) a nakonec jsem se i dozvěděl, co že jsou to ty postřižiny.
Jinak teda paní správcová Maryša měla pěknej splávek, normálně jsem u toho dostal chuť na pivo :D


Vynikající povídky! Trapně se musim přiznat, že jsem doposud čet jenom Psa Baskervillského, co se Doyla a Holmese týče. Takže nastal čas to nějak napravit, takže proč nezačít zrovna povídkama. Žádná slabá tam pro mě nebyla, všechny se mi líbily, stejně jako spolupráce excentrickýho Holmese s poněkud usedlejšim Watsonem. Je to prostě skvělá četba i po více než 130 letech.
Mimochodem mi zaujaly všechny ty dopravní prostředky. Jednou se jelo drožkou, pak fiakrem, jindy bryčkou, o kočáru nemluvě. Byla tam zmínka i o landauru, což asi bude nějakej druh kočáru no a samozřejmě nesmí chbět vlak! :)


Po delší době jsem si přečet Oldřicha z Chlumu a byl jsem spokojen. Opět jsou všichni v nebezpečí, včetně krále i samotného Oldřicha. Dostalo se prostoru pro Ludmilu, která možná věci malinko zkomplikovala, ale aspoň se toho dělo víc. Možná tu má trošku menší prostor Diviš a už jsem se bál, že Ota nebude mít žádnej zářez. No, nakonec vše dobře dopadlo jako vždy, takže pěkný oddychový čtení :)


Tohle byla taková zapomenutá kniha. Jedna z těch o kterejch jsem nevěděl, že vůbec existujou, ale když už se mi dostala do ruky, tak jsem si jí s chutí přečet. Vraha jsem samozřejmě neuhád, paní Agatha na konci svedla stopu a já se nechal nachytat. Slečna Marplová byla jako vždy úžasná, nenápadně vlezlá, tu a tam se poptat, zcela náhodou se jet rekreovat na místo vraždy...prostě tak, jak jí máme rádi :)

(SPOILER) Musim říct, že jsem se u toho bál, ne že ne. Starej barák v lese na kopci, to už má atmosféru samo o sobě :)
Kupodivu muj strach opadnul (i když ne úplně), jakmile zlo dostalo konkrétní podobu. Přecejen, předtim bylo takový děsivější, neuchopitelný, člověk si může představovat cokoliv.
Barák byl výbornej, ty nápisy všude, svíce, vypadávající proud, ty obrazy v patře (!)...a když se ukázalo, že má sklep (na což jsem předtim vůbec nepomyslel, autorka to místo šikovně nezmínila, to se mi hodně líbilo), opět přibylo pár bodů na stupnici strachu.
Konec parádní, když se nakonec ukázalo, jak to všechno bylo, nečekal jsem to. Budu pokračovat ve čtení o dalších barácích, docela se na to těšim :)


Přečet jsem si Hobita po 10 letech a opět jsem se od něj nemoh odtrhnout. Je fakt, že je knížka spíš pro děti (nebo mladší čtenáře), což ovšem vůbec nebrání v tom, aby si jí přečetli i dospělí. Je to přecejenom, alespoň podle mě, takovej úvod do Pána Prstenů, resp. do Tolkienova světa, teda pokud někdo nechce začínat Silmarillionem, což fakt nedoporučuju :)
(Teda Silmarillion doporučuju velmi, ale ne pro někoho, kdo nikdy nečet PP, je to přecejenom trošku hůř stravitelnější, dle mého skromného názoru)


Zase skvělý, zase velmi čtivý, zase se od toho nešlo odtrhnout a postava a dějová linka pana J. to posunula o level vejš. Konec parádní.


Mam radši klasický detektivky ze starý školy, než tyhle nový thrillery/detektivky, ale tady musim říct, že se mi kniha líbila a jednou za čas si něco takovýho přečíst neni vůbec od věci. Vraha jsem samozřejmě neuhodnul, ale tady to snad ani nešlo.


Tak tady mi to zase sedlo, málokdy mi King nesednul. Zřejmě je jedno, jestli to psal před 40 lety nebo nedávno. Něco podobnýho (schopnost vidět a komunikovat s mrtvejma) jsem kdysi viděl v nějakym TV krimiseriálu, na jméno si nevzpomenu. Každopádně tady to neni krimi, i když tu jednu kriminalistku máme...
Mno, jak pořád King zdůrazňuje, že je to horor, tak možná že trošku jo, ale asi už jsem se v žánru nějak otrkal, takže mi to děsivý nepřišlo, což ale neznamená, že to neni dobrý. Spíš mi to na konci přišlo takový do thrilleru, trošku akčnější a samozřejmě hororový prvky tam jsou, dítě vidí mrtvý...
A kupodivu to bylo i docela krátký, jenom něco přes 300 stran :D Jsem rád, že King pořád píše a mně se to pořád líbí, i když musim dohnat ještě spoustu restů z mistrova díla. Zatim jsem přečet jenom 27 (!) knížek, tak s chutí do dalších! Snad toho ještě hodně vyplodí.
---
Konečně taky někdo vypotil obálku související s příběhem, moc se mi tam líbí ta Honda Civic 1. generace, která v příběhu skutečně hraje roli.


Tohle mi chybělo. Pěkná detektivka z doby, kdy nikdo nikam nespěchal a vše plynulo trochu jinak, než dnes, vlastně celej svět byl úplně jinej. Rád si přečtu detektivku, kde se netlačí tolik na pilu a děj prostě plyne svým vlastním tempem.
Eliáš Sattler je sympatická postava, i když docela výstřední, ale obyčejnej detektiv by byl nudnej. Navíc tahle "čichací metoda", to tu asi ještě nebylo a mně se styl vyšetřování líbil. K tomu jsem byl vtažen do děje skvěle popsanou atmosférou Prahy na začátku 20. století, kde nešlo jen o popis města a věcí tý doby, ale i o zmínkách a zasazení skutečných událostí do děje, ale i lidí, co tehdy skutečně žili, což bylo naprosto geniální.
Že mi to jako asi víc lidem přišlo, že Eliáš Sattler a Adam Křížek jsou jako Holmes a Watson? Přišlo a vůbec mi to nevadilo, autor to stejně nakonec přiznal, ať už houslema nebo narážkou na sepsání příběhu Křížkem :)
Na konci vše vysvětleno, pro lidi jako já, co by v tehdejších reálných postavách trochu plavali. Perfektní práce!


Když pominu povídky (vlastně to ani povídky nebyly) Pro Owena a Zaklínadlo, tak se mi to zase jako vždy líbilo, ač některý povídky ani moc hororový nebyly. Za sebe vypíchnu titulní Mlhu, Opice (vyhledal jsem si obrázek a bylo to přesně to, co jsem si myslel, fakt děsivá hračka), Jaunt, Prám a Nezmar. Ostatní taky fajn, až na ty dvě, ale těchhle pět je převyšuje.
