Ili81 komentáře u knih

Moje nejoblíbenější kniha!! Taky první a zatím poslední kniha, kterou jsem začala číst znovu po přečtení poslední stránky a v průběhu života se pravidelně k sobě vracíme. Pravdou je, že odpočinkové čtení to asi není. Márquez je zvláštní autor sám o sobě, buď vás získá navždy nebo ho nedokážete číst vůbec, nic mezi tím (minimálně já nikoho takového neznám). A vůbec nezáleží na intelektuální úrovni čtenáře. Moje srdce získal zrovna svou samotou. Po letité zkušenosti půjčování teto knihy, teď když doporučuji někomu sto roků samoty, tak vždy poradím nesnažit se chápat Márquezovo vyprávění rozumem, ale spíš otevřit své srdce a nechat to prostě proudit do nitra duše. Tímto magickým způsobem přijde i porozumění všemu co autor chtěl říci nám o nás. Někdo si píše rodokmen, ale já osobně nikdy se nesnažila pochopit kdo je komu kdo, prostě to nějak nebylo důležitý, ale nějak jsem to věděla, jednoduše to přišlo samo, spíše intuitivně. :-) Někdo řekne, že je to hodně smutný příběh ..... těžko říct , hodně se u toho usmívám, ale taky zabrečím, je to prostě láska, bez rozumných důvodů, naplňující, ale občas zničující .

7 30.08.2015

Krásný a hodně citlivý příběh o životě. Nahlédnutí do života jedné rodiny vás ponoří do hloubky citů a moudrosti. Jak hodně těžký občas bývá rozhodnuti a ještě těžší přijmout zodpovědnost za svoje rozhodnuti. Obdivuhodná nezdolnost íránského ducha, lidskost a krutost, našlo se všechno. Kniha která rozhondně zanechála pocit pohlazení na duši.

30.08.2015