IXOXI komentáře u knih
Paní jezera ukončuje příběh o Geraltovi a Ciri, v současné době je předposlední knihou o zaklínači vůbec a mně přijde jako nejslabší ze všech. Už v předchozích dílech byla vidět snaha postupně knihy nafukovat „vatou“. Zde je zbytečného tolik, že třetina knihy mohla být v klidu vynechána a nic by nechybělo. Po všech knihách už mně přestalo bavit číst, jak chce každý Ciri znásilnit či jinak využít její pohlavní orgány. Návštěva našeho světa mně také nenadchla, ale v jejím důsledku jsme se dozvěděli zajímavost, že ve světě zaklínače se mluví Německy...
Sapiens je relativně dobře napsaná kniha, kterou bychom podle mě neměli brát doslova, ale spíše se zamyslet nad předkládanými informacemi. S mnoha věcmi nesouhlasím a jsem si jistý, že jsou tu špatně popsány, na druhou stranu zamyslet se nad domnělým 30 až 35 hodinovým pracovním týdnem lovců a sběračů, mořeplavci Číny, kteří ve třicátých letech 14 století mohli objevit Ameriku a podobně dává tušit, že věci nejsou vždy jak by se na první pohled mohlo zdát. Ale o tom už jsme se přece mohli dočíst ve slavném ekonomickém spisu „Co je vidět a co není vidět a jiné práce“ od Frédérica Bastiata...
Vzhledem ke známému tématu jsem měl strach, že bude kniha jednostranně zaměřená bez věcných faktů. Čtení prvních kapitol mě velice překvapilo jednoznačnými údaji, které je možno podrobit ověření. Přesné zmínky jako konkrétní případy vhození novorozence do latríny, které se dostali až k soudu jsou báječné, proto mě později zklamalo, že vytýkali jednotlivým představitelům, že něco neudělali, když mohli. Určitě by jim to bylo přiřknuto k dobru, ale stejně bychom se mohli ptát proč třeba Češi (každý Čech) hned od začátku výrazně nebojovali každý jedinec proti nacizmu, komunismu, atd. Po načerpání dosavadních životních zkušeností je chápu, i když by to bylo ku prospěchu věci. Druhou výtku, kterou musím zmínit je vytýkání běžných věcí nalézajících se v každé společnosti. Pokud je něco vlastní lidem, tak se to zákonně musí projevit i uvnitř církve. Z tohoto důvodu jednu hvězdičku ubírám, ale přesto knihu doporučuji – je dobře napsaná a obsahuje téma, které bylo dlouho zakázáno, případně autoři byly církevní agresí umlčeni...
Ať nad knihou přemýšlím sebe více, tak mám pocit, že se jedná pouze o skrývanou agitaci, aby se čtenář dal na víru...
Cykly času si zaslouží dobré hodnocení už jen kvůli shrnutí současného poznání ve fyzice a rozbor některých možných teorií, které by časem mohli rozšířit naše poznání. Penrose přináší rozšíření některých teorií, čímž představuje svoji vlastní teorii. Netroufám si hodnotit, její přínos, ale oceňuji jeho myšlenkové pochody, které se snaží pokud možno neporušit žádné známé fyzikální zákony.
Kromě prvních stránek, kdy autorka doslova vnucuje svůj názor na věc, mně kniha přišla dobře napsaná, čtivá a doslova pobouzející k dalšímu čtení. Na druhou stranu je asi velkou chybou, že kniha se nedrží pevně historie, ale občas si autorka jen tak vymýšlí. Navzdory tomu hodnotím kladně, ale pouze jako zajímavý příběh, nikoliv jako zdroj informací z historie!
Knihu hodnotím velmi špatně navzdory zajímavým informacím z důvodu zbytečně složitého vyjadřovaní jednoduchých věcí. Asi jako když se neznalý člověk snaží vysvětlit těžkou problematiku. Četbu dále znesnadňuje český překlad, který zcela jistě neprošel jazykovou korekturou, neboť autor nerespektuje koncovky, věty obsahují nadbytečné slova, pár vět je nedokončených a celkově působí dojmem, jakoby nikdo nečetl výsledné dílo. Podobně lze hovořit i o stylistické úpravě.
Navzdory kvalitnímu obsahu musím jednu hvězdičku strhnout za množství překlepů, nesmyslných vět a dalších podobných prohřešků, které ve třetím vydání nemají co dělat.