Izy
komentáře u knih
Osud člověka
Michail Alexandrovič Šolochov
Kniha mě osobně hodně zaujala.Četla jsem ji už skoro před 15 lety.A ačkoliv jsem si asi nevzala žádné ponaučení,tak se mě nesmírně dotkla.Vyloženě jsem si knihu vylosovala.Ale nelitovala jsem ani jedine minuty.Byla jsem vděčná...jinak bych si knihu asi nikdy nepřečetla pokud bych nemusela.Ale byla jsem ráda,že jsem vytáhla zrovna ji, Byla pohlcující....nevím jak jinak to se vyjádřit.Opravdu mě strhla....Zrovna teď si nevzpomenu a nevybavim jak a proč.Bylo to prostě asi vše dohromady.A hlavně ten vztah hlavní postavy k chlapci.Bylo to opravdu jedinečné...ale vím,že na mě kniha hodně zapůsobila...A co mě tenkrát nejvíc potěšilo byla pochvala za vlastní názor v eseji :-) Už v té době se vlastni nazor kopiroval z netu:-D Až splním resty...jakožto svá predsevzeti co přečtu. Tak jistě přečtu znovu.Stoji za to
Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru
Suzanne Collins
Pro mě úplně nejlepší v tomhle žánru post-apokalypsy.Ačkoliv místy,přeslazené,nereálné, ale...Dost často mi bylo líto Peety a uronila jsem nejednu slzu.Ale celé jsem četla dvakrát zatím a jistě se vrátím.Patři k mým oblíbeným....Jednou jsem četla komentář typu,jak negativně může kniha,nebo filmové spracování ovlivnit děti...jako že budou chtít po lese běhat s klacky a primitivnímy napodobeninamy zbraní,tohle máme fakt za potřebí?!...A já jsem si řekla...Co??Tohle fakt někdo může myslet vážně?Ja tedy radši budu aby mé dítě běhalo po lese s klackem v ruce a učilo se poznávat rostliny,stromy a podobně na vlastní oči,než u PC,nebo TV...zZ mě skvělá kniha a jestli pomůže děti "vyhnat" do přírody tak 2hvězdy navíc.
Maminčin mazánek
Sarah Flint
(SPOILER) Skvělá, leč se mi z ní ježily chlupy po celém těle.Ale opravdu doporučuji. Jelikož si tohle umím živě představit tak je to naprasto odporné...nemůžu najít zrovna jiný výraz...a tím pádem dávám palec nahoru autorce za to jak umí popsat určité scény...a ač se všude píše že se inspiruje letitou praxí u policie, upřímně doufám že se tohle ani v nejmenším nestalo. Samotná představa toho,být pohřben za živa...je něco při čem se mi ježí chlupy. Trpím lechce klaustrofobii, takže já se dusím i při představě být dlouho zavřená ve výtahu,natož pak pod zemí. A jako rodič......s mrtvím dítětem vedle sebe...
