Ja.Yitka
komentáře u knih
Matčina hra
Sandie Jones
Za mě veliké zklamání, hlavní hrdinka mi přišla hloupá, tchyně a její intriky extra přehnané, Adam nevyrovnaný psychopat a o rádoby zápletce s jeho bráchou škoda mluvit, ten teplý kamarád už byl jen třešničkou na dortu. Jazyk psaní a prvoplánové situace vůbec neodpovídají psychothilleru, spíš mi to připomínalo takovou tu americkou-anglickou salsu alá 50 odstínů šedi nebo Brigit (sorry paní Jones). Nicméně věřím že to svoje fanoušky má, už vzhledem k hodnocení, jen to prostě není můj cup of tea.
Černý korál
Andrew Mayne
Bohužel pro mě zklamání, kniha mě nedokázala strhnout. Kapitoly byly krátké ale přišly mi velmi nezáživné a prostě to nemělo spád. Líbily se mi však zajímavosti o aligátorech a závěr knihy a rozuzlení bylo dobré, neodfláknuté. Za mě celkově průměrné, další knížky asi od tohoto autora vyhledávat nebudu.
Není jako ty
Ellery Lloyd
Za mě to vůbec nebylo špatné, je znát, že autorka je zkušená co se týče médií a sociálních sítí, ačkoli je fakt, že to bylo trochu rozvláčné a na thiller to nemělo tak silný náboj, minimálně v první části knihy ne. Hodně mě to připomnělo knížku "Děti nade vše" od Delphine de Vigan kde se řeší obdobné téma ale ta pro mě byla přibližně o úroveň výše. Určitě doporučuji pro srovnání.
Hora duchů
Kyle Perry
Na prvotinu dobré, hodnocení odpovídá, dala bych tomu 3,5-4 * z 5. Prostředí bylo zajímavé a atraktivní, závěr a vyústění knihy také super, ale celkově mi to přišlo trochu zdlouhavé a přehled v množství postav trochu chaotický. V první polovině knihy jsem trochu váhala jestli ji dočítat, ale nakonec jsem ráda že jsem to nevzdala :)
Končiny
A. S. Hatch
Za mě trochu kniha o ničem, ale na to že to byla prvotina se to nečetlo špatně a alespoň závěr mě nezklamal. Ale další knížky od tohoto autora vyhledávat nebudu.
Kouzelníkův únik z reality
Lars Vasa Johansson
Počátek knížky a těžká nesympatie k hlavní postavě mě daly trochu zabrat, ale rozhodně to stálo za to. Příběh je příjemně vystavěný, má spád, humor ale hlavně je skvělý co se týče zamyšlení a vlastní sebereflexe. Některým lidem bych to doporučila jako povinnou literaturu :) Za mě příjemné překvapení.
Ostatní matky
Katherine Faulkner
První třetina knihy pro mě byla méně záživná, než jsem se zorientovala ve všech jménech kamarádek, jejich manželů, dětí, chův a propojenosti tak mi to dalo zabrat, nicméně zhruba od půlky knihy nabrala spád a četla se dobře. Konec byl trochu chaotický, ale líbilo se mi, že až do předposlední kapitoly autorka udržovala napětí a nechávala ve hře oba podezřelé. Úplný závěr už byl trochu překombinovaný, ale celkový dojem z knihy to nezkazilo.
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Závěr i gradace děje dobrá, tempo čtivé, zápletka i prostředí zajímavé, na psychothiller to nebylo špatné. Ale za množství pošuků, magorů a nesympatických postav hvězdičku musím sundat. J
Hned vedle
Leah Montgomery
Tak tohle se moc nepovedlo. První polovina knížky byla úplně o ničem. Marcy mě neskutečně lezla na nervy, byla extrémně dotěrná a části, které byly psané kurzívou jsem pak začala číst pouhým zběžným přelétnutím textu, protože to se fakt nedalo. Půl knížky popisu jak je někde zavřená bylo vyloženě nuda. Jelikož většinou z principu dám každé knížce 100 stran a pak se tam začalo aspoň něco dít, vydržela jsem. Druhá půlka už byla čtivější a zajímalo mě jak to dopadne i jak s tím souvisí Laurin ale bohužel ani finále nevylepšilo dojem z knížky. Závěr jsem začala tušit dřív než přišel a celá ta dějová linka i postupný vývoj událostí byl velmi přitažený za vlasy. Celkově hodnotím bohužel také jako ztrátu času, bylo to slabé a neuvěřitelné.
Lada u ledu
Ema Labudová
Jako první se mi dostal do ruky Tapetář. Upřímně musím říct, že mě to moc neoslovilo.. možná to bylo tou Anglií, možná i tou dobou a tím že mě ani téma moc nezaujalo. Navíc jsem věděla že to je prvotina a přišlo mi to celé takové nevyzrálé. U knihy Lada u ledu jsem moc očekávání neměla a naopak mě velice překvapila. První polovina se hodně věnuje anorexii a duševnímu rozpoložení hrdinky, bylo to velice přesvědčivé a čtivé, nicméně mě potěšilo že od druhé poloviny už se nemoc upozadila a více se zobrazoval život jako takový.
Forma psaní "ty-formy" která je dost nezvyklá mi vůbec nepřekážela. Údernost a dialogy mi někdy připomínaly trochu Dvořákovou nebo Soukupovou, které mám taky hodně v oblibě a baví mě skvěle vykreslená psychologie postav.
Když jsem navíc zjistila, že autorka je ročník 1999 doslova mi spadla brada. Pojetí románu, vykreslení doby kterou nezažila tak věrně, že jsem si to dokázala naprosto představit a celkový jazyk psaní mě prakticky ohromil. Těším se na další díla a věřím, že bude jednou z nejvýraznějších, i když také asi velmi osobitých autorek, které ne každému sednou. Za mě každopádně super.