Janičta komentáře u knih
Briggs píše lehké a místy vtipné knihy. Takže tento díl splnil očekávání.
Pozor spoilery!
Zakrslé zombie kozy mě fakt rozesmály. Takové nevinně roztomilé, děsivé mrtvolky :D
Ukázalo se že šedé čarodějnice stejně nakonec zčernají. Což je podle mě škoda. Smečka přišla o celkem silného a vzdělaného spojence.
Čarodějnice nejspíš ještě pěkně zamíchají kartami a to v obou seriích. Nezbývá, něž se těšit, čím autorka své hrdiny potrápí dál...
Autor by měl nechat Harryho ať se za celou knihu alespoň jednou pořádně vyspí - konec nepočítám. Fajn by také bylo, kdyby ze všech stran neschytával pěknou nakládačku, která v důsledku vlastně vypadá jako pár facek, protože milý čaroděj, běhá vesele dál, no možná je mu chvíli ouvej, ale je to jen nezbytně dlouhá doba.
Občas jsem měla chuť hlavního hrdinu praštit po hlavě, ale on je prostě trouba z povolání :D když se nad to povznesete, docela to i pobaví.
Jinak se kniha četla docela dobře, místy trochu moc okecávek, ale dobrý :-)
Zkraje jsem si říkala, že to bude fajn, vypadalo to celkem nadějně.
Na autorčiny sáhodlouhé popisy toho, co má kdo na sobě a jak vypadá když má na sobě něco jiného (což už je ale úplně mimo děj v knize), už si její čtenáři měli čas zvyknout a já to také nějak dávám - takže ok. Líbilo se mi, že Anita už se ve všem tom metafyzičnu netopí a netápe tak strašně jako dřív. V její hlavě je také větší ticho a tak jsou její myšlenkové pochody sepsány na méně stránkách - pořád je jich hodně, ale dá se to. Některé postavy (2-3) se hezky vyvinuly...možná spíš udělaly drobný posun, ale darovanému koni... Toliko k plusům.
A mínusy?
Autorce se to zase zvrhlo v orgie. Sice jsem si na ně musela počkat, ale od zhruba od půlky, už se zase nic jiného neděje, jen se střídají aktéři. U autorčiných knih mívám pocit, že se občas jakoby sekne v čase a její postavy nejí, nespí, nejsou unavené a ona si s nimi může dělat co chce po libovolně dlouhou dobu. Jasně jsou to nadpřirozené bytosti, ale udělat si postavy, které mají limity jen když to potřebuji, pak nejsou moc uvěřitelné.
A největší mínus je vlastně celý děj - protože vyznívá naprázdno.
Drobné spoilery!
Co se tam vlastně dělo? Objevil se nehmotný záporák, zaženeme ho sexem, tak udělá brajgl někde jinde. Potřebujeme víc moci, tak se k ní prosexujeme nesbíráme pár dalších lidí do postele...a tradááááá konec :D no jako vážně :D už asi nic jiného čekat nejde.
Je to paranormální romance (často až porno) a detektivku to vidělo leda z rychlíku a ještě bez brýlí, nemá tedy cenu se těšit na detektivní zápletku... i když v příštím díle se objeví Edward...to by se mi mohlo líbit :-)
Pozor, může obsahovat menší spoilery.
Japato, že jsou Společníci snesitelnější, když nejsou spolu? :D
Tahle kniha mě bavila. I když mi opravdu nešlo pod nos, že se tu melou stejné postavy pořád dokola. Díky tomu se celkově žádná z knih o Drizztovi nikam neposouvá....
Ale autor udělal co mohl. Znovuzrození projdou s novými životy jiné cesty, nabudou nové zkušenosti a každého z nich to nějak ovlivní - ale musím podotknout, že podle mě nijak výrazně. To mi dává naději (tohle slovo používám v souvislosti s Drizztovkami čím dál častěji :-/ ), že by to nemuselo sklouznout do stejných vod a třeba se příběhy stanou opět zajímavými, jak tomu bylo dříve.
Nicméně na mě čeká čerstvá Noc lovce a já se na ni těším.
Kulhající začátek.
Námět je zajímavý a nabízí autorovi hodně prostoru k vývoji dalšího příběhu. Postavy a vztahy mezi nimi jsou přinejmenším ploché. Autor aspoň na začátku knihy rád používá metafory, možná až moc. Knížka je tenká, ale stejně mám pocit, že bych toho klidně hodně vyházela...to by z knihy zbyl sešítek...
Pozor spoilery!
opravdu mě štvala samomluva hlavní hrdinky... mám dojem, že tam byla jen proto, aby v příběhu byla zkraje vůbec nějaká přímá řeč. A to nebylo jediné co mi na hrdince vadilo - sama si počíná téměř jako špion, myslí na všechno, plánuje, předvídá (nebo se o tyhle věci aspoň snaží). Ale jako by jí ani nenapadlo, že to dělají i ostatní. Nechává své věci všude válet bez dozoru, bez nejmenší obavy z toho, že by jí je někdo mohlo vzít nebo prohrabat...? Celé to působí trochu překombinovaně...a to na 300 stranách.. jaj...
Vztahy nebo jednotlivci už jsou kapitola sama pro sebe. Paulette je nejdříve pravá ruka a pak najednou vlastně nejlepší přítelkyně? Dvorním dámám Miriam důvěřuje tak nějak samozřejmě, ač o nich ví velké kulové. V cizím světě kde jí chce neustále někdo zabít.. druhé jaj...
Bylo příjemné pobýt zase jednou v Pohraničí. Jedna z nejpovedenějších knih ze serie.
Určeno pro mladší čtenáře, ale pobaví se i starší :-)
Změna autora je jasně vidět. Struktura textu mi přijde lepší, ale hodně mi chybí souboje a řádné akce jako u Bowdena. Je tu mnohem víc řečí a politiky, ale vyprávění mělo spád a zaujalo mě. Škoda, že tu nebylo moc komu fandit. Konec na mě neměl ten wow efekt, jak asi bylo zamýšleno. 3* jsou tak akorát :-)
Na zadek jsem si z toho zrovna nesedla, ale špatné to není.
Začátek je typicky seznamovací, ale pak jakoby se autorovi vytrhl z ruky provaz příběhu a všechno se někam rozuteče a roztřepí. Jedeme si hezky jednu dvě linky, bum bác a jsme někde jinde, s někým jiným a o pár let dál... Když k tomu přičtu určitou naivitu a předvídatelnost, vychází mi z toho, že autor se zakousl do velkého krajíce a teď ztěžka přežvykuje.
Možná je to tím, že Mág - Učedník a Mág - Mistr, prý v originále vyšli jako jedna kniha a příběh možná není tak podivně utnutý a návaznost třeba dává lepší smysl, ale to se dozvím, až přečtu Mistra.
Dlouho jsem čtení odkládala. Letohrad mě zrovna nenadchl a obávala jsem se, co se z tohohle vyklube.
Poté, co stará patra padla, doufala jsem v zajímavý nový začátek co bude mít koule...
Místo toho tu mám Drizzta co se chová jak zmatené štěňátko, co hledá maminku. Asi jsem to v předchozích dílech tak nevnímala nebo já nevím co... to je takový moula.. to je k vzteku. Za dvěstě let života v tvrdých podmínkách se dopracoval jen k tomu, že je zmatený ze všeho co se kolem něj šustne... Neskutečně mě to štve!
A ostatní postavy?
Na Dahlii je fajn, že nemá růžové brejličky, všude nevidí jednorožce co prdí duhu, má pohnutou minulost a umí bojovat. No a to je tak asi všechno. Její rádoby sarkastické štěky by šlo v okamihu zašlapat do země, ale až na Artemise nikdo nedělá a ani tomu to moc nejde.
Entreri je stará známá tvář, která mi to všechno tak nějak vyvažuje, jako postava má pořád páru to někam dotáhnout.
Ti dva by měli Drizzta nějak vyvážit, ale já prostě nevím. Je to celkově takové nijaké. Možná by pomohlo nebohého Drizzta trochu “vyztužit“ a používat méně omáčkového děje...
Oproti tomu jsou tu slušní nepřátelé, dobré boje a vítaná drowská linka a celkově dobře vytvořené postavy. Tyhle čtyři věci knihu hodně vylepšují. Poslední třetina se mi líbila nejvíc, konečně pořádné grády :-)
Uvidím zda čtvrtý díl vylepší můj poněkud rozpačitý pocit z celé tetralogie.
Už dááávno nejsem cílovka, ale příběh se mi líbil.
Když vezmu v potaz, že je to kniha pro mladé čtenáře, s klidem odhlédnu od toho, že příběh je naivní a předvídatelný. Ale děti mají rády hry na hrdiny a věřím že Percy a spol u nich mohou zabodovat.
Pokusím se knihu podstrčit neteři, ale nevím jestli skousne absenci obrázků :D
Ne že by mě kniha vyloženě zklamala, ale na můj vkus tam bylo až moc "boží/andělské vůle". Prostě potřebujeme hrdiny někam nějak dostat, tak je tam dostrkáme vyšší mocí. Tento prvek obsahuje spousta FS knih, ale ne každý autor s tím umí pracovat tak, aby to působilo nenásilně a uvěřitelně a ne jako berlička na které pak pajdá celý příběh.
Děj mi přišel trochu zdlouhavý, ale když jsem se začetla, padala stránka za stránkou.
Celkově hodnotím trilogii pozitivně. Škoda, že není víc profláknutá.
Ráda bych se dočkala i dalších dílů, jsem zvědavá co z Imriho vyrostlo, ale to jsou asi marné naděje...
Tahle série začala jako docela splenitá temná fantasy, kde se přátelství moc nevedou, mrtvoly se vrší jedna na druhou a aby hrdina přežil, musí se pořád zlepšovat... a to dost rychle.
Pak se k tomu připojil romantický prvek a temná fantasy pomalu přestala být tak temná, jelikož přátelství začalo stát za úvahu, bojovalo se pro vyšší dobro a ne jen pro vlastní zisky.
A teď přišel velký závěr. Tady už za sebe přátelé nasazují krk, všichni se drží nějaké naděje (ať už v jakékoliv podobě) a vzájemně si věří.
Ten kdo čekal, že série bude postupovat v kolejích vyjetých prvním dílem, bude asi knihou zklamán. Ten kdo doufal, že se všechno v dobré obrátí bude potěšen, i když vše nedopadlo zas tak bombasticky krásně.
Mě osobně se kniha četla dobře. Charaktery rozmanité a uvěřitelné. Jsou tu nějaké věci, které nejdou logice moc pod nos a za to jedna hvězda dolů.
Nějaké další pokračování by bylo bezva. Zůstalo mi dost nevysvětlených co, jak a proč....
Jednoznačně nejlepší díl. Příběh je zajímavý, docela napínavý, postavy nejsou ploché a lze je pochopit i se s nimi ztotožnit. Co mi na celé sérii nejvíc vadí, je způsob překladu. Knih které Niklová přeložila, jsem už přečetla dost a vím, že ona umí. Takže chyba bude asi jinde v éteru. To, že se nepřekládají charrská a nornská jména je paráda, vzhledem k tomu, že nehraji hru ustoupím i v případě zeměpisných názvů ( i když moc nechápu, co je špatného na Lvím Oblouku, Maguumské džungli, Dwayně Milosrdné nebo na jménech lodí atd....). Ovšem u věty - "U zartaceného Claw of the Khan-Ur!". Už mi tak trochu došla trpělivost. Já jsem asi prostě moc "čecha" na to, abych to jen tak přešla. Šlo by to snad vymazlit lépe ne?
Krásná epická fantasy, to bezpochyby.
Autor dovedně a dojemně tká děj a osudy postav. Prostě paráda :-)
Jen jednu drobnou poznámku: Trochu proškrtat. Autor si potrpí na to, aby obsáhle popsal emoce. To samo o sobě není to na škodu, ale když se sto různými slovy popisuje vlastně pořád to samé.. ztrácí to grády.
Vím co čekat a taky to dostanu. Autorka nezklame, jen občas překvapí.. mile i nemile.
Zajímavá odbočka od BČD, odvíjí se v již známých vzorech, ale přesto pobaví.
Těším se co bude dál.
Ze začátku jsem chápala ty co si stěžují na to, že autor trpí grafomanií. Ale později (asi před polovinou knihy) jsem si na styl psaní zvykla. Sice by knize nějaké to proškrtání asi neuškodilo, ale není to tak hrozné.
Kvotheho příběh si mi líbí. Rothfuss vymyslel poutavý svět s milými postavami a já už se moc těším na další kousky minulosti královraha.
Je zde krásně vidět, jak drby umění žít vlastním životem :-)
Hezká pohádka. Všechno se tam děje moc snadno a okatě, ale i tak mě to bavilo. Odpočinula jsem si a pobavila se. Proč ne... :-)
Kniha se četla jedna radost.
Seděl mi styl vyprávění a postavy kolem kterých se příběh točí. Prostě krásná fantasy kniha, plná emocí.
SPOILER
Ale přeci jen mi tam něco maličkatého nesedělo... neumím to přesně popsat. Možná to za to může oživování, díky kterému si autor pojistí, že mu nebudou chybět ty správné postavy.
Nebo to bylo Artušovskou legendou která mi do toho nějak nezapadala...
Zábavné čtení.
Locke je pěkně nafoukaný zloděj, co má ovšem pěkně pod čepicí :-) Občas jsem se až divila, co všechno mu prošlo a vyšlo... a hlavně, jak to autora vůbec napadlo :D
Líbili se mi všechny ty pletichy a mezilidské vztahy. Bylo toho tak akorát.
K těm sprostým slovům: jsou na místě, bez nich bych to nebylo ono... copak se negramotná špína z nejnuznějších ulic má vyjadřovat jako šlechta vypiplaná z hedvábných zavinovaček? To by knize dost ubralo na opravdovosti...