Jiří Lacina komentáře u knih
Děj novely nebo románu Středomořské námluvy má několik rovin, jsou tam cestopisné prvky, vztahy mezi hlavními hrdiny a v neposlední řadě objektivně zachycené případy psychologické či psychiatrické, spojené s náhledy na současnou medicínskou praxi. Záleží, čemu dá čtenář přednost. Pro mne osobně byly zajímavé pohledy na oblast Středomoří a na zkušenosti z pokřiveného chování abnormálních psychologických či psychiatrických případů. Pokud bych hodnotil celé autorovo dílo z pohledu čtenáře, bylo by ho možné hodnotit jako mírný stereotyp a to v tom ohledu, že zde především vystupují čtyři hlavní postavy. I tak má kniha, co říct, i když někomu se může zdát, že není tak dramatická jak by čtenář očekával. Je přece obvyklé, že čtenář čeká od postav něco jiného, než se později projeví. Týká se to i románu Středomořské námluvy, kde zápletka má poněkud nezvyklou podobu, ale příběh je věrohodný. Lze dedukovat, že autor splývá s hlavní postavou, že není jenom pozorovatelem. Dialogy účastníků děje jsou přijatelně přirozené, přesnost podání je slušná. Občasné poznámky na tzv. území Haliče, tedy prostoru mezi Německem a bývalým SSSR, jsou humorně nadnesené.
Exotičtější je obsah knihy Čínská cesta, kde jsou kromě poměrně silné zápletky, obrazy moderní Číny v době, kdy se konalo světové EXPO 2010. Zda čtenáře zaujme téma vztahu mezi hrdiny nebo Číny jako takové závisí na zaměření vkusu čtenáře.
P.S. Jednoznačně vím, že autorovi o „výdělek“ nešlo, což platí pro všechny autorovy práce. Jako třeba Obchodní případ v německém GAPA nebo příběh z Odpoledne v japonské zahradě. I z tohoto je vidět, že názor paní Marivy je kontroverzní.
Publicista a novinář pan Jiří Lacina