JolanaC komentáře u knih
Nebyla to taková hrůza, jak se o knize traduje. Člověk si jenom musí zvyknout na styl, jazyk a slovosled.
Po dějové stránce trochu slabé a jednoduché. V podstatě se ni neděje, ale rozepsané je to na desítky stran. Ke konci se to sice zlepšilo a nabralo trochu rychlost, ale přesto mě konec spíš zklamal. Za zmínku také stojí postavy - dle mého názoru výraznější než samotný obsah.
V úvodu autorka píše, že původně zamýšlela psát celou Divergenci z jeho pohledu, ale nešlo to. Škoda. Myslím si, že by se mi příběh líbil mnohem víc, ale když to drhlo, tak se nedá nic dělat. Osobně mě Čtyřka v trilogii bavil jen v prvním díle, pak se mi okoukal a už mě tolik nebavil. Proto je i pro mě hodnocení této knihy překvapením.
Povstalecká trilogie není moje extra oblíbená trilogie (ani méně oblíbená vlastně), ale tahle kniha se mi vážně líbila. Bohužel to nejspíš nebylo tím, že by se mi líbil svět, který Roth vystavěla, jako spíš to že zpracovala příběh týraného dítěte. Ale jo, tohle se jí z toho, co jsem zatím od autorky četla, povedlo nejvíc.
Po menším zklamání, kterým pro mě byla Papírová města, tuto knihu naopak vidím ve velmi dobrém světle. Příběh na mě zapůsobil mnohem více.
Pro někoho mohla působit rušivě matematika nebo snad vysvětlivky, u mě to bylo naopak. Velice jsem některé oceňovala. Ačkoliv třeba i neměli přímou souvislost s příběhem, tak byly zajímavé a vtipné. Matematika mi vůbec nevadila. Nejsem sice milovník matematiky, ale její zapojení do romantického příběhu mi připadá neotřelé.
Ale jak už bylo zmíněno tady v komentářích - začínám mít také pocit, že slabinou Greenových knih jsou mužští (chlapečtí?) hrdinové. Stále víc mi začínají splývat jeden do druhého. Uvidíme, zda Will Grayson, Will Grayson se ukáže jako potřebná změna, já v tuto knihu vkládám své naděje.
Avšak u většiny knih od Johna Greena oceňuji, že mě překvapí. Bohužel v případě Kateřin se velká překvapení nekonala. Dokonce bych až řekla, že je konec předvídatelný. Není to žádná velká výtka, příběh a celá kniha (Greenova hra se slovy a unikátní schopnost tvorby citátů je nepopiratelná.) je i přesto super, ale přece....Proto 4*.
Řekla bych, že co se týče úrovně dílů, tak Shan jel pořád na jedné lince. S kvalitou neklesl ani žádný díl nějak výrazně nepřevýšil ty ostatní. (Ne výrazně.)
Jako celek to nebylo zlé. Očekávání jsem měla dost přemrštěná a to že nejsem úplně zklamaná (spíše spokojená) je hodně dáno tím, že v knize jsou známé postavy. Shan chytře zahrál na strunky v našich srdcích.
Po dočtení jsem měla strašnou chuť se znovu pustit do Ságy Darrena Shana.
Někdo píše, že se od ní nemohl odtrhnout. Já se k ní nemohla dostat. Dočetla jsem to, i když u některých scén jsem se chytala za hlavu. Podstatně horší než předchozí dva díly. Autorka by se měla vzdát tohoto žánru a přejít k nějakým uslintaným románkům pro dívky. Protože tohle to bylo: milostný příběh (a celkem dost pitomý), který se snažil tvářit jako drsné antiutopické dílo. A žalostně selhal.
V podstatě se celá série točila kolem toho, jak je Tris úžasná a pak už jenom serum sem, simulace tam. A pořád dokola, útěk, serum, simulace.
Už u prvního dílu jsem měla pochybnosti, zda to stojí za to. Tento je jenom posílil.
Autorka se snažila o popsání a zabřednutí do vod politiky, ale mě to přišlo jenom jako kecání a útěky z jednoho místa do druhého. Jsem přesvědčená o tom, že ta politika se dala napsat mnohem mnohem líp.
Od knihy jsem skutečně čekala málo, ale naopak jsem dostala mnoho.
Myslím si, že kniha vyniká ve svém žánru a je strašná škoda, že jí není věnováno tolik pozornosti, kolik si zaslouží. (No jo, není tam milostný trojúhelník, není tam ústřední krasavec ani dívka, která nade všechny vyniká svým...vlastně vším... bla bla bla)
Rozhodně bych ji doporučila všem, s tímhle kouskem nemůžete šlápnout vedle.
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem v poslední době četla. Jasně, sáhla jsem po ní, kvůli tomu kdo ji napsal, slavné jméno táhne.
Obávala jsem se, že stejně jako řada fanoušků Harryho Pottera budu zklamaná, ale opak je pravdou. Tu knihu jsem milovala a miluju, zbožňovala jsem každé slovo. Pořád jsem chtěla číst a když jsem nemohla, tak jsem přemýšlela o tom, jak ji čtu. Zatím mám pocit, že všechno co Rowlingová napíše, se čte úplně samo.
A to jsem ještě ani nezmínila ty dokonale popsané a vypracované charaktery. To se málokdy podaří. Člověk v nich skutečně poznává svoje sousedy a známé.
Čekala jsem něco víc. Čekala jsem, že tam najdu něco, co by mi osvětlilo, proč je ta kniha v povinné četbě. A nic. Po jedné stránce mi kniha přišla i příběhově slabá, ale po druhé právě naopak. Zajímavý rozkol, který sama pro sebe nedokážu rozhodnout.
A co do postav? Vadilo mi, jak hlavní postava mluvila a za druhé mi moc nesedl ani charakterem.
Zase má očekávání byla příliš vysoká a kniha je nemohla splnit. Spíš se děj táhl, než aby vtáhl.
Viktor byl jako postava jedna z nejprotivnějších. Žádná jiná mě v žádné jiné knize tak hluboce neiritovala jako on.
Nicméně je to klasika a na svou dobu přelomové dílo, jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale nemyslím si, že se k ní ještě někdy vrátím.
S tím jak vysoké má kniha tady hodnocení, jsem opravdu čekala trochu víc. Četlo se to dobře, o tom žádná. Jazyk, styl a tak, všechno v pohodě, proti tomu nemám žádnou výtku. Ale jinak mi to připadalo jako slabší verze Hunger Games. Častokrát jsem si říkala, že čtu pěkný nesmysl. Posedlost tetováním mi připadala uhozená a trapná. Tris mi byla krajně nesympatická, pořád se jenom hnípala v sobě, ale k něčemu zajímavému na sobě, na své osobnosti, na své psychice se stejně nedohnípala. A ostatní postavy jsou taky pekelně černobílé a naprosto ploché.
Naproti tomu Čtyřka mi hned padl do oka, takže dám ještě šanci dalším dílům - a to i proto, že chci vědět jak to dopadne. A jestli svůj názor nezměním.
Nečekala jsem, že to bude kniha, která naprosto změní můj pohled na svět, ale přesto jsem měla trochu vyšší očekávání. Ale přesto jako fanoušek doktora jsem si knihu užila.
Chování Clary mi moc nesedělo a jazyk, kterým to bylo psané (nebo je na vině překlad, kdo ví), mi připadal značně amatérský. Jako kdyby knihu napsal čtrnáctiletý fanoušek. Většinou jsem si představovala, jak by to vypadalo, kdyby to natočili a tahle představa se mi celkem zamlouvala. Za některými popsanými gesty bylo vyloženě vidět doktora.
Ale těch pět hvězdiček je za to, že autor zahrál na mou citlivou strunku - Susan, Jamie, Jo... Není třeba víc říkat.
Nejspíš jsem měla přemrštěná očekávání, nicméně nejsem vůbec tak nadšená jako ostatní komentující. Kniha nebyla špatná, jen mám pocit, že mi toho tolik nedala. Nejspíš tohle prostě není nic pro mě. Ale hlavně ty postavy - já v nich měla strašný guláš.
Nicméně konec byl velice vydařený.
Dle mého názoru kvalitní díl, rozhodně nejsem zklamaná. Ačkoliv jsem měla pocit, že mám v ruce jiný příběh, než který nám byl předložen v Aréně smrti. A značně depresivní příběh. Nicméně byl tento díl nadupaný akcí, která člověka upoutala a kterou jsem postrádala ve druhém díle.
Trochu mě zamrzelo, že jsem se nedočkala, úplného Katnissina vítězství nad Kapitolem a nad prezidentem (ne takového, jaké si ona přála), ale vlastně to skončilo tak jak muselo. Jiný konec vlastně ani nepřicházel v úvahu. A tak to má být - autor, který zůstane věrný příběhu, bez ohledu na to, jak hezké by bylo, kdyby byli všichni spaseni, tančili na rozkvetlé louce a zvraceli duhu.
Ačkoliv jsem byla k prvnímu dílu dost kritická, přesto si myslím, že nasadil poměrně vysokou laťku. Kvalita tohoto dílu je trochu nižší. Děj v aréně mi nepřipadal tak napínavý jako v prvním díle, první polovina knihy je trochu slabší.
Spíš mi připadalo, že se nás autorka snaží navnadit a připravit na třetí díl. Celou knihou mě provádělo napjaté očekávání, věděla jsem, že revoluce bude až ve třetím, ale přesto tohle byl ten díl, kdy jsem si pořád říkala: Už se to blíží, už se to blíží...
Ze začátku jsem litovala, že jsem se do čtení knihy dala (a že jsem si ji vůbec koupila), ale všechny moje výčitky se po pár stránkách rozplynuly.
U této knihy je pozoruhodný styl vyprávění - nejprve se dozvíte konec, poté cestu, které k němu vedla. Dále je nadmíru zajímavé, že v podstatě ani jedna z postav, které příběh vyprávějí nejsou hlavní postavou milostného zapletence. Beze sporu je paní Deanová důležitou postavou pro děj, nicméně je spíše pozorovatelem, který jen příležitostně zasáhne do děje. Neřekla bych, že jsem se přímo ztotožnila s některou postav. Spíše jsem si připadala také jako přihlížející - takže jsem se vlastně ztotožnila s vypravěčem... Nicméně bych to nepovažovala nutně za nic špatného. Někdy se s hrdinou propojíte vcítíte se do něj, jindy ne. Knize to na kvalitě neubírá. A já jsem ráda, že u této knihy se to nestalo.
Nabízí se jen otázka, zda v člověku je zlo skutečně vypěstováno jeho okolím nebo už nějaké jeho semínko v sobě mít musí... Kniha vás možná donutí si tuto otázku položit, ale odpovědět si už musíme sami.
Prvně jsem viděla film, potom knihu. Rozhodně kvalitou jsou na tom stejně.
Z první půlky knihy jsem byla nadšená, jazyk byl hodně bohatý a přestože jsem věděla, co se stane, vůbec to nevadilo a kniha se četla skoro sama. Střídání úhlů pohledu bylo rozhodně zajímavým zpestřením, které se jen tak nevidí. S druhou půlkou už mi to tak slavné nepřipadalo, ale vyloženě špatné to nebylo. Konec mi připadal trochu nejednoznačný, ale spíš než jako záměr mi připadalo, že to bylo kvůli nesprávně zvolené formulaci.
Ačkoliv mi hlavní hrdinka byla krajně nesympatická (až mám nutkání uchýlit se k nějakému tomu ostřejšímu slovu), tak přesto mi to nebránilo v tom, abych knihu četla a užila si ji - a s tímto jsem se u žádné jiné knihy ještě nesetkala.
Skutečně stručný přehled. Něco je vysvětleno dobře, něco hůř. Spousta věcí, které se přednáší, tady chybí. Myslím, že samo za sebe hovoří to, že sám autor ji k přípravě na zkoušku z jeho předmětu nedoporučuje.
Super kniha, přehledná, hodně obrázků. Poskytne všeobecný přehled.
Já nechápu, co se lidem nelíbilo. Já osobně jsem z knihy nadšená. Popisy jsou perfektní - pár slovy popsaná všechno tak, že jsem si to dokázala živě představit. Slovní spojení, která autor používá jsou brilantní.
Málo stran, ale přesto si myslím, že vše potřebné bylo řečeno.
Dle mého je to kritika společnosti a lidského charakteru jak má být.