Kajka12
komentáře u knih

Kniha Apokryfů je směsice příběhů biblických, mytologických, známých i neznámých. Ovšem pan Čapek všem uměl dodat určitou odlehčenost a humor, tudíž se kniha čte poměrně rychle. Příběhy které znáte, vás překvapí odlišným pohledem na věc a ty které neznáte vás zaujmou, přestože neznáte bližší kontext.
Když tuto knihu a převážně biblické apokryfy porovnám například se “Čtením z Bible kralické” od Ivana Olbrachta, povšimnu si, že apokryfy jsou psány více srozumitelně a hovorově, což jim dodává na čtivosti. Zároveň zatímco “Čtení z Bible kralické” je o obecném pohledu, apokryfy jsou z pohledu jedinců. Příkladem je apokryf “Svatá noc”, pojednávající o zrození Ježíše Krista, avšak z pohledu lidí, kteří Marii a Josefa vzali k sobě, což není zrovna známé.
Celkově by pro mě bylo jednodušší znát určitá témata, ale přesto mě kniha zaujala i pobavila.

Percy Jackson a Zloděj Blesku je první díl fantasy série. Hlavním tématem knihy je Řecká mytologie. Vyskytují se zde olympští bohové a bájné nestvůry. Hlavním hrdinou je Percy Jackson. Ten na začátku knihy zjišťuje, že je polokrevný, což znamená, že jeden jeho rodič je bůh a druhý smrtelník. Následně se dostává do tábora polokrevných, kde jsou děti jako on. Tam se mu dostane znamení, ze kterého je jasné, že Percyho otec je Poseidón vládce moří a oceánů, což je ovšem opravdu neobvyklé. Avšak vládci oblohy Diovi někdo nedávno ukradl Mistrovský blesk, což je symbol jeho moci. A on z krádeže podezřívá Percyho. Vypadá to, že jestli se blesk nenajde, brzy vypukne mezi Diem a Poseidónem válka. A tak se Percy se dvěma společníky vydává na výpravu za nálezem Mistrovského blesku.
Percyho kamarádkou a společnicí je Annabeth. Stejně jako on je polokrevná, její matka je bohyně Athéna a otec smrtelník. Tato blonďatá, kudrnatá dívka se šedýma očima je statečnější, rychlejší a pohotovější v boji, než se může na první pohled zdát. Pořád u sebe nosí svůj dlouhý, bronzový nůž. Rychle jí to myslí a v budoucnosti se touží stát architektkou. Však její matka Athéna je také řecká bohyně moudrosti, války a umění.
Na knížce mě nejvíce zaujalo propojení fantasy a řecké mytologie. Také, že ve mně kniha proudila větší zájem o všechny řecké bohy, hrdiny, báje…Rázem se ve všech jménech a událostech docela dobře vyznám. Příběh jsem četla asi před rokem a pár měsíců, přečetla jsem asi polovinu a knihu odložila. Teď jsem se k němu docela náhodou vrátila a hned od začátku mě to moc bavilo. Obsahoval všechno, co mám ráda a taky něco navíc, dobrodružství, napětí, magie řecké mytologie…


Dvanáctiletá Anne Bea chodí do 7. třídy. Je jedna z těch lidí,kterým se ostatní smějí, jelikož jsou "jiní". Anne Bea totiž trpí albinismem, což znamená, že má téměř bílé vlasy a hodně světlou pleť. Také hodně špatně vidí, proto musí nosit tlusté brýle. Je veselá, chytrá a krásně zpívá. Je ovšem stydlivá a moc se neprojevuje, tudíž na to ostatní často zapomínají a koukají jen na to jak vypadá. Nejhorší ze všech jsou však tři "superkrávy" Thea, Ronja a Širin. Často se jí smějí a ponižují ji. To se pak Anne Bee sevře hrdlo a nemůže mluvit, protože je z toho hodně smutná. Naštěstí má hodnou rodinu, která ji má ráda a skvělého kamaráda Nilse se kterým se vždy zasměje. Přesto je pro Anne Bea těžké se s posměchem vyrovnat. Prokáže ale odvahu, když se ponižování od They, Ronji a Širin dokáže postavit.

Jonas je milý, hodný a čestný, ale jinak, až na oči, jen skoro přesnou kopií ostatních. Až do té doby, co se stane příjemcem paměti. Myslím, že až od této chvíle se dá lépe určit jaký je. Začne se více ukazovat, že je jiný než ostatní. Má pocity, vidí barvu...Musí být statečný a odhodlaný, aby snášel některé vzpomínky. Určitě je také chytrý a bystrý. A když má utéci a pomoct tak svému světu , udělá to, přestože o spoustu věcí přijde. Podle plánu,který s Dárcem vymysleli, měl utéct později, ale utekl dřív jenom kvůli malému Gabrielovi, aby ho zachránil. A obětavě se o něj staral, přestože občas to bylo hodně těžké.
