kamila7525 komentáře u knih
Izraelsko-palestinský konflikt je zásadní problém novodobých dějin. Na jeho pozadí se odehrává fiktivní příběh jedné palestinské rodiny, vyprávěný dívkou Ámál, která se narodí v utečeneckém táboře v Dženínu. Sága několika generací je nasáklá bolestí, ztrátami, válkou, chvílemi až nesnesitelně. Ta surovost, ta autenticita zloby, co je schopen člověk napáchat člověku, vám nedá spát a nedovolí knihu odložit. Autorka bravurním stylem popisuje arabský život se všemi tradicemi a respektem, navzdory všem předsudkům. Pravda, je to jednostranný pohled na věc, nicméně s tím tu knihu začnete číst. Několikrát se však v knize objevuje autorčin silný pocit absurdity, která nutí lidi vraždit, aniž by to vlastně byli vrazi, že jim samotným je to zatěžko, že to přece nejde brát jako nekonečný řetěz: zabijeme vám šest lidí, za to jak jste nám zabili deset, protože předtím my vám tři a vy nám dva. Kde to všechno začíná? Autorka překládá, že je problém v holocaustu, že nacisty páchané zlo, nutí Židy k touze mít jen svůj stát. Prolínání s událostmi tohoto konfliktu v příběhu Ámám oceňuji. Jediné co mě ze začátku knihy rušilo, byl chaos v tolika osobách a těžko zapamatovatelných jménech a také spousta arabských slov. Na konci je tedy slovník, ale stejně bych uvítala spíš poznámky pod čarou. Když jsem se těmi všemi jmény prokousala, četla jsem knihu jedním dechem. A dlouho o ní budu přemýšlet.
Stylisticky nevyzrálá spisovatelka sklízí tady na databázi dobré recenze a vysoká hodnocení, nechápu čím to je. Hlavní linie příběhu neustále drncá přehnanými zážitky a ploše vykreslenými postavami, které v příběhu nehrají žádnou roli. Hlavní hrdina je nevyzrálá naivka, která věří, že ve voňavé Keni najde lásku. Takže o klišé, co je pro Evropanku nepřijatelné a pro Afričana samozřejmé, není nouze. Měla jsem radost, že je na scéně mladá šikovná spisovatelka, která bude psát zajímavou tvorbu, nakonec její parketou spíš bude přeslazený románek pro holky.