karolina.Sim komentáře u knih
Kniha My děti ze stanice ZOO vypráví skutečný příběh Christiane F., která se v 70. letech v Berlíně dostala do drogové závislosti už jako čtrnáctiletá. Společně s dalšími mladými lidmi se pohybovala kolem stanice metra ZOO, kde se drogy sháněly, prodávaly a kde často končil i jejich život. Je to syrová a nekompromisní zpověď o pádu do závislosti, beznaději i selhání dospělých kolem.
Knihu jsem četla s těžkým srdcem a stále mi nejde do hlavy, jak si toho tehdy nikdo pořádně nevšiml. Ano, byla jiná doba. O drogách se skoro nemluvilo, problémy se přehlížely a spousta věcí se považovala za „nepatřičná témata“. Ale právě to mlčení a lhostejnost tehdy stály mnoho mladých životů.
Nemyslím si, že selhaly jen děti, které do toho spadly. Selhala celá společnost. Rodiče, škola, úřady, dokonce i sousedé. Tahle kniha je varováním, ale i připomínkou, že problémy nezmizí tím, že zavřeme oči. A právě proto by si ji měl přečíst každý – i dnes.
Napínavý, zajímavý a mnohovrstevnatý společenský román, který začíná prostým zjištěním, že jednu z pětice kamarádek, Editu, podvádí manžel - a to právě s jednou z jejích kamarádek.
Jenže celý příběh se netočí kolem toho, kdo z přítelkyň je ta podlá potvora, která Editu takto zradila. Ne.
Je to pomalé vyprávění, které nám s každou kapitolou odhaluje, co se děje za zavřenými dveřmi, a jak málo vlastně víme o našich známých, a dokonce i o těch nejbližších.
Čtivě napsané příběhy všech postav vedou k velkému rozuzlení, kdo je vlastně tím skutečným viníkem.
Kniha má pomalejší tempo, ale čte se dobře a rozhodně nezklame.