KnihovniceVěra komentáře u knih

Uf, s vypětím sil jsem to dočetla.
"Druhý obraz....Vpředu je spuštěna dobře viditelná šipka s dvěma nulami po obou stranách a s textem MUŽI I ŽENY. Otáčí se jako korouhvička a ti, kteří zrovna musejí, odcházejí směrem, který právě naznačuje ."
holt člověk občas šlápne do h....
Hra končí společným zpěvem Internacionály ....
Doporučuji jako ukázku, co všecko může být vydáno.

Pro mě to není k přečtení na jeden zátah, spíš budu číst po částech a průběžně se z ní učit. Některé věci tvrdí pan Minařík dost dogmaticky (např. soustředění na nohy), proto bych byla opatrná: než to budu aplikovat, chci to zkonzultovat se svým učitelem jógy.
....
Pročetla jsem několik dalších kapitol a opravdu to není kniha pro mě, jelikož jsem dosud na úrovni jama - nijama - ásány - pránájáma, a tohle je opravdu pro pokročilé zájemce odhodlané zbavit se nejen závislostí, ale i radostí a všech emocí a věnovat se jen duchovnu. Možná za pár let k tomu dospěju.
Knihu jsem nedočetla, takže ji nehodnotím.

Líbila se mi první třetina až polovina knihy, kde autor skvěle líčí bezvýchodnost života za socialismu těch, kdo věří v ideály (Marína), těch, kdo žijí v průměru a snaží se nevyčnívat (rodina Marininy sestry) i těch, kdo na ideály nevěří a těží z výhod svého postavení (ředitel, náměstci, svazáčtí funkcionáři). Pak náhle autor přebíjí běh událostí setkáním Maríny se stranickým tajemníkem, který jí vysvětlí, že nikdo není sám a představuje jakousi ztělesněnou pravdu na zemi. Od tohoto bodu se mi kniha přestala líbit, protože do ní autor demagogicky montuje komunistickou pravdu a ideály (obětavá práce pro společnost na úkor vlastního zdraví, udržování soudružských vztahů na stavbě při pití rumu).

25.01.2017

První polovina je značně povrchní a popisná, jakoby psaná žákem druhého stupně základní školy. Úroveň překladu do češtiny slabá. Druhá půlka románu je o něco lepší vyjádřením pocitů hlavních hrdinek Petry a její neteře Angely. Z pohledu dnešního čtenáře propadák, s ohledem na dobu vzniku dávám 2 hvězdičky.

15.01.2017

Není to próza, která by šla číst, ale zápisy z dění v podniku, z pracovních jednání a ze služebních cest. Názvy kapitol jako "Ředitele navštíví škodováci v obavách, zda kamióny odjedou včas", nebo "Hlavní brána Škodovky se otevřela před kolonou kamiónů, kterou vedl Standa Vostřák" vyvolávají dnes již jen úsměv.

03.01.2017