Jóga v životě současného člověka
Květoslav Minařík
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45988/joga-v-zivote-soucasneho-cloveka-45988.jpg
4
17
17
Tématem tohoto svazku je jóga jako způsob života. Je to úzký výběr drobných prací, které Květoslav Minařík v průběhu tří desetiletí napsal jako odpovědi na otázky a problémy svých žáků. Úvodní práce nejprve vysvětlují, jaký smysl vlastně má jóga a jaké má místo v každodenním životě normálního občana, jak pomáhá řešit životní problémy. Značnou pozornost věnuje způsobu soustředění, varuje před jeho nesprávným pochopením a v práci, jejímž spoluautorem je doc. MUDr. Antonín Bajer, podává důkazy o činnosti mozku při různých typech jógického soustřeďování. Několik prací se dále zabývá různými filozofickými a duchovními směry, jež jsou dnes znovu aktuální, jako je buddhismus a zenbuddhismus. Následují práce osvětlující vztahy mezi jógou a zdravím fyzickým i duševním, otázku nesmrtelnosti a sexuální problém. K snazší orientaci v méně známých nebo pro autora specifických výrazech jsou připojeny vysvětlivky. V závěru je uvedeno několik osobních vzpomínek předního českého indologa PhDr. Borise Merhauta na Květoslava Minaříka.... celý text
Přidat komentář
Povinná četba pro všechny kdo se chtějí již jen radovat a být lepšími každým dnem. Bdělost a radostnost to je oč tu běží.
Při čtení jsem si uvědomila, že některé nauky a informace jsou skutečně tajné jen proto, že jim lidi nerozumí. Autor zde leccos servíruje "na zlatém podnose", ale vypadá to tak obyčejně, že to člověk na první přečtení jen přeletí, protože hledá něco "lepšejšího". A protože se to dnes ve světě hemží zázračně rychle zasvěcenými guru a žáky hledajícími zasvěcení u těchto zasvěcených, vytrhuji z textu malý úryvek:
"Zpravidla se předpokládá, že zasvěcení lze získat s pomocí průvodce nebo vůdce tajemným mystickým světem, s nímž zasvěcený zasvěcovaného seznamuje a postupně jej poučuje, jak získá mystickou nebo magickou moc. Lidé nikdy nepomýšlejí na to, že zasvěcení souvisí pouze se sebepřetvořením, ale připouštějí, že bývá spojeno se zkouškami, aniž vědí s jakými.
Tato neinformovanost běžných lidí svádí šarlatány k tomu, aby se iniciace spojovaly s teatrálními představeními, jež mají na mysl zasvěcovaných působit tak, aby se oslabil jejich střízlivý nebo kritický rozum. Posléze se z nauky učiní plané obřadnictví. Jeho účelem je pomáhat jejím představitelům tu k popularitě, tu k výdělkům, tu k sebepovyšování.
Žádné teatrální představení nevystihuje proces pravého zasvěcování, i když se někdy stane, že se toto zasvěcení pojí na formální postup. Je to však případ vzácný..."
Pro mě to není k přečtení na jeden zátah, spíš budu číst po částech a průběžně se z ní učit. Některé věci tvrdí pan Minařík dost dogmaticky (např. soustředění na nohy), proto bych byla opatrná: než to budu aplikovat, chci to zkonzultovat se svým učitelem jógy.
....
Pročetla jsem několik dalších kapitol a opravdu to není kniha pro mě, jelikož jsem dosud na úrovni jama - nijama - ásány - pránájáma, a tohle je opravdu pro pokročilé zájemce odhodlané zbavit se nejen závislostí, ale i radostí a všech emocí a věnovat se jen duchovnu. Možná za pár let k tomu dospěju.
Knihu jsem nedočetla, takže ji nehodnotím.
Poprvé se ke mně dostala Jóga v životě současného člověka, když mi bylo 18 let. Pamatuji se, že jsem ji otevřela a hledala obrázky asán s vysvětlením, jak je praktikovat. A kde nic, tu nic. Přesně tak to bylo a možná stále ještě je, že když se řekne jóga, mnoho lidí si představí nějakou tu fizkultůru nebo prostná cvičení. K JvŽSČ jsem se vrátila přesně po čtvrt století a opravdu ráda bych napsala, že jsem chytřejší a rozumnější. Pravdou je, že zcela jistě jsem starší a snad zkušenější a už nehledám v JvŽSČ obrázky asán. A moudrost? Snad se někdy seznámíme.
Květomluva. To je přesně Minařík a jeho styl psaní a terminologie. Zatímco Přímá stezka na někoho může působit až jako nepříjemný tlak a to především v oblasti překonávání pohlavnosti a nelpění, tak JvŽSČ v tomto směru a v oblasti sexuality je něžně laskavá. Vlastně mi nepřísluší cokoli komentovat, protože my se s Květoslavem neustále (znovu)seznamujeme. A snad bych mohla něco říct, až ho přečtu celého. Několikrát. Jestli se však něco objevuje ve všech knihách a co je KM vlastní, tak je to apel na zdravou životosprávu a mravnost. Začátek knihy je přehledně popsaný systém jógy. Co je to jóga a jak ji žít. Nejen cvičit. Velmi pěkně se to čte. Je to srozumitelné a jasné. K některým kapitolám se během četby vracím opakovaně. Když jsem knihu dočetla, přečetla jsem ji ještě jednou. Znovu od začátku. Něco mě zajímá více a něco beru jen jako informaci, která pro mě nemá takový náboj jako jiné kapitoly. Kapitoly Mystika a pohlavní problém, stejně jako O sexuálním problému v mystickém vývoji, jsou dost zásadní. Samozřejmě se nevyhnu porovnávání informací v Přímé stezce a v JvŽSČ. Téma askeze, jak ji patrně vnímal Květoslav, je téma na „více večerů“.
Nevím, jestli se někdy k této knize ještě vrátím. Možná znovu za 25 let. Je toho ještě tolik, co si prostě musím přečíst. Ale to neznamená, že JvŽsČ nedoporučuji ke čtení. Přesně naopak. Doporučím. Prostě si to přečtěte a buďte šťastní.
Napriek hodnoteniu s pokorou priznávam že slová Minářika mi nie je dovolené zasiať na úrodnú pôdu. Pre mňa veľký zmätok... Je mnoho iných autorov, ktorý sa venujú joge, mystike a ceste k Bohu ale táto kniha mi príde ako nepodarená vysokoškolská učebnica. Síce sa zmieňuje o "dobromyseľnosti" ale láska tomu chýba. Necítil som z nej oddanosť pravde, ochotu písať tak aby tomu porozumel každý. Veľa píše o SEBE! hovorí si REALIZOVANÝ?! Verím, že komu má pomôcť, tomu určite pomôže no pre mňa ani Přima stezka ani táto kniha nebude vodítkom na ceste. človek nájde v knihách K. Weinfurtera, E. Tomáša a hlavne v Bhagavad gite to čo mu táto kniha nedá.
Pokud si chcete něco přečíst od pana Minaříka rozhodně doporučuji tuto knihu. V žádném případě nečtěte Přímou stezku jako první knihu. Tedy pokud opravdu nevíte do čeho jdete, protože špatně pochopená Přímá stezka může vést k některým dogmatům. Naopak tato kniha probírá všechna důležitá témata týkající se učení Přímé stezky, že budete vědět na čem jste. Už je to dávno co jsem ji četl, ale pamatuji si, že obsahuje všechno důležité pro počáteční praxi. Ti kterým bude kniha připadat divná jsou zároveň varováni, že by Přímou stezku číst neměli. Pokud nepochopíte témata této knihy též Přímou stezku nečtěte. Nyní k těm, kteří vědí co mají čekat. Rozhodně doporučuji všem hledajícím se seznámit s obsahem této knihy. Minařík zde prozrazuje pár faktů, které se v jeho ostatních knihách nevyskytují. Je to jedna z perel duchovních knih. Velmi srozumitelně přednáší rozumové důvody pro některé základní praxe a zároveň je popisuje. Každý při čtení této knihy může zcela zřetelně vidět, kde zhruba je v duchovním rozvoji, protože kniha obsahuje kapitolu, kde popisují 4 budhistické vnory srozumitelným jazykem. Myslím, že by si měl každý uvědomit jak cenné informace tato kniha obsahuje a jaké máme štěstí, že se můžeme seznámit s učením Přímé stezky. Máme tu dalších 7 miliard lidí, kteří tuhle výsadu nemají. Jak už jednou kdosi řekl: "Jednou se budou lidé učit česky, aby si mohli přečíst Minaříkovy knihy v originále." 90%
Edit: 9.7.2015 znovu přečteno po 5 letech. Aktuální Komentář co bych k tomu napsal dávám do Diskuse.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1990 |  Přímá stezka |
| 1990 | Beseda bohů: Psychologie skutečnosti |
| 1991 | Jóga v životě současného člověka |
| 1994 | Pataňdžaliho jógasútra |
| 1995 | Mahájánské texty |
Kniha je souborem článků na různá témata. Četla jsem ji hodně dlouho, protože se mi četla hodně těžce. Některé pasáže plynuly, byly mi srozumitelné. U jiných (a těch bylo více) jsem naprosto netušila, o čem je řeč. Uvítala bych vysvětlivky, klidně obsáhlé. Něco mě oslovilo, s něčím se naopak vůbec neztotožňuju. Zaujalo mě např. soustředění do nohou, podřizování duševních stavů své vůli ("radostivost, optimismus, nezranitelnost zlobou jiných, nadšení nadsvětského charakteru a pocit vnitřní svobody").
Nehodnotím, některé kapitoly jsem přeskočila.
"A pokud se k mentální kázni přidružuje i kázeň mravní, vede i k rozvoji inteligence. Neboť inteligence nemůže být spojena se sobectvím, osobitostí a přízemními zájmy.
Když někdo trpí těmito vadami charakteru a přece se zdá být inteligentní, pak je to opravdu jen zdání. Je to projev inteligence dravců, kteří dovedou dobře chytat kořist, ale kteří si nedovedou ani noviny přečíst. Tím chci říci, že v takových případech jde o vyniknutí ve velmi úzkém oboru, ale to už je ovšem jen specialisace, nikoli inteligence."