koala komentáře u knih

Zábavné a roztomilé ... i když autismus ve skutečnosti asi moc roztomilý není! Doporučuji.

V první kapitole jsem se úplně lekla, že jsem naletěla reklamě a koupila si něco ubohého, vulgárního, co nemám zapotřebí číst. Málem jsem to odložila. S dalšími povídkami to ale bylo lepší a lepší. I když tak trochu smutné, drsné a příběhy mezilidských vztahů naprosto bez příkras, ale právě to nás zřejmě nutí k zamýšlení se nad vlastními rodinnými vztahy i nad vztahy dnes všeobecně. Pořád jsem čekala, co bude poselstvím knihy, hlubším smyslem, ponaučením. Myslím, že odpověď je v názvu knihy "Bábovky", které pro mě tady symbolizují MATEŘSTVÍ, ať už jde o výchovu malých dětí a bábovky na písek či s láskou upečenou domácí bábovku jako symbol funkční milující rodiny. Všechny ženy v jednotlivých povídkách měly jedno společné, ať už bylo jejich stáří nebo životní situace jakkoliv rozdílné, všechny nakonec zjistily, že to nejdůležitější v jejich životě jsou děti (i ty nechtěné, odrostlé, nevlastní, dlouho očekávané, náročné nebo dokonce postižené). Mateřský vztah tak silný, že se často obejde i bez otců, což mi přišlo škoda. Muži jsou tu popsáni téměř jen jako odpudivá, sobecká, agresivní, nevěrná stvoření, i když v mnohých případech tomu tak v životě bývá, knize by nějaký ten milující manžel a otec určitě prospěl :-) Moc se mi líbily i příběhy osamělého stáří, vydaného napospas šmejdům, osamělých, problematických týnejdžrů (až na ten konec), všechno to pramení právě z nefunkčních rodinných vztahů. Všechno souvisí se vším a připomíná to "vtip", že domov důchodců je pomstou za jesle. Trochu mi tam chyběla snaha o vytvoření nebo udržení milující rodiny, i když je manželství fuška a rodina dřina, měli bychom se aspoň snažit snášet se navzájem i přes všechnu tu rutinu, chyby, odlišnosti a lezení si na nervy.

2 01.10.2016

Protože mě téma nevěry trochu děsilo, sáhla jsem po této knize od Jojo až jako po poslední. Jsem ale překvapená, jak dobře se s tím autorka vypořádala. Někdy je manželství takové, že nelze odsuzovat, když se raději rozpadne. Vždycky je ale zapotřebí zvážit dopad všech svých činů na život vlastní i životy dalších zůčastněných, hlavně dětí. Líbilo se mi, jak autorka nenápadně čtenáře vede k tomu nespokojit se ve vztahu s míň než málem, ale vybízí k hledání něčeho opravdového, jedinečného, výjimečného. I když v reálném životě nejsou pro všechny tak strhující love story možné, člověk by alespoň neměl spěchat a s rozvahou počkat na to pravé ořechové :-) Trochu mě vadilo jen zbytečně komplikované přeskakování mezi časy i postavami.

2 24.08.2016

Opět musím konstatovat, že Jojo prostě umí psát. Obdivuji, že každá její kniha je naprosto originální, charaktery postav se v jejích knihách neopakují, jako u některých jiných autorek. Témata, kterými se ve svých knihách zabývá, má vždy dobře nastudované. A přestože vydává jednu knihu za druhou, není to na úkor kvality. Tato kniha měla trochu pozvolnější rozjezd, ale pak to nabralo spád a člověka to krásně pohltilo. Stejně jako hlavní hrdinka jsem úplně zapomněla, že se na začátku nezachovala zcela správně, a když to pak člověk nejméně čekal, vrátilo se to jako bumerang. Hezky zpracovaný příběh matky v nesnázích.

3 17.08.2016

POZOR! Komentář pouze pro ty, kteří již knihu přečetli a nepřijdou o překvapení!
Další hluboká a nesmírně zajímavá kniha oblíbené autorky. Určitě si od ní přečtu další knihy, které u nás vyjdou. Její knihy člověku dají nahlédnout do odlišných kultur, naboženství, oborů, se kterými se člověk blíže seznámí, a to jak s klady, tak i zápory. Autorka má obdivuhodnou znalost lidských charakterů a mezilidských vztahů. Nepotrpí si zřejmě na přeslazené happy endy, i když její knihy nekončí tragicky, jen jinak, než by si čtenář přál. Zřejmě prostě opravdověji a reálněji. Ale Gítu na závěr, o které jsme se nedověděli téměř nic jí nemohu odpustit. Sice si Línu, její matku a dvě cizí děti nedovedu představit v Americe, zato Anila si dovedu představit v Indii, jak pozvedá tamní lékařství a úroveň klinik.

10 25.07.2016

Nádherné, hluboké, pravdivé. Skvěle napsané. Takový je prostě život.

2 05.07.2016

Geniální ... je to jako sen, do kterého se ponoříte a procitnete až na konci. Nádherný zážitek.

4 27.06.2016

Přemýšlím, proč jsou její knihy tak čtivé a neodložitelné ... je to asi na úkor zdlouhavějších popisů. Je to prakticky jen přímá řeč, neustálé dialogy nebo myšlenky hlavní hrdinky. Ale klobouk dolů ... vymyslet takové kvanta dialogů, aby to nebylo úplně pitomé. Nedá se ani říct, že by tomu chyběla hloubka, protože hlavní hrdinka prodělává určitý vývoj osobnosti. Docela se těším na pokračování, i když se mi zdá, že některé prvky se opakují z předchozích dílů.

3 22.06.2016

Po přečtení se už nedivím, že to nepublikovala a za mě by se ani nic nestalo, kdyby to vůbec nebylo napsáno. Takové zbytečné pletichy a manipulace. Nic mi to nedalo, snad kromě roztrpčení nad vztahem matky k dceři, takové matky snad ani nejsou. Tři hvězdy dávám za krásný sloh a obálku na úrovni.

13.06.2016

Až na tu útrpnost Věřinu, příšernou žárlivost Valdemarovu a ta příhoda s tím vlakem už byla také tak nějak navíc, ... to byl moc hezky napsaný román s krásnou, archaickou češtinou. Ale kdo ví, jak bychom se v té době, v tom věku, na světě bez rodičů s takovou tchýní vypořádali?

2 09.06.2016

Zajímavý příběh s dobrou zápletkou, i když s předvídatelným koncem. Bohužel mě Julie charakterově vůbec ničím nenadchla. Taková vcelku nevýrazná osoba. Škoda. Hlavní hrdina byl o něco sympatičtější, i když nemusel být opět nejvyšší, nejkrásnější a nejsvalnatější ze všech. :-)

1 26.05.2016

Také jsem četla dva velmi podobné příběhy: Vlk a holubice od Woodiwissové z roku 1974 a Lásku a čest od Garwoodové z roku 1987. Tak nejvíc zřejmě opisovala Howellová :-(

21.05.2016

Pro mě trochu zklamání. Nadšené očekávání vývoje zápletek střídalo jedno zklamání za druhým. Vše zůstalo tak nějak jen na povrchu, na okraji, nic nešlo pořádně do hloubky. Rozhodně bych to nesrovnávala s Jihem proti Severu Margaret Mitchelové, tu začínám čím dál víc považovat za geniální - ve vykreslení a propracování charakterů postav, v popisu války přes počáteční nadšení, postupné vystřízlivění až po děsivé prozření a hrůzné následky.

6 17.05.2016

Tak nějak mi to připomíná "Vlka a holubici" od Woodiwissové.

30.04.2016

"Lyon věděl, že si nevšimla, že je sledována. Jinak by lístek nestrčila do úst ani by nesáhla pro další.
Sire, která je kněžna Christina? ...
Ta plavovlasá, zabručel Lyon a potřásl hlavou. Sledoval s rostoucím úžasem, jak Christina delikátně vložila do úst další list.
Která plavovlasá? dotazoval se dál Andrew.
Ta, která se krmí listím."
No, bavila jsem se! :-)

4 17.04.2016

Než jsem knihu otevřela, do poslední chvíle jsem pochybovala, že by to téma mohl být můj šálek kávy. O to větší bylo překvapení, když jsem knihu jedním dechem přečetla. Poprvé jsem zatoužila dát víc hvězdiček než pět :-) A to mi ani nevadil přisprostlý, hlavně z počátku opravdu nesnesitelný Carmin. Všechno to mělo svůj důvod a své opodstatnění. Postavy úžasně vykreslené, napětí ani na vteřinu nepolevilo - a to přesto, že má kniha 500 stran. Všechno jsem si s nimi prožila skoro jako na vlastní kůži. Díky za nevšední zážitek.

Autorka se hodně inspirovala u Jih proti severu, ale tu kvalitu to nemá. Přitom nápad dobrý. Čte se to dobře, nechybí napětí, kniha pobaví. Konec ale hrozně přeslazený - hrdinové tááák hodní a padouši tááák hrozně zlí. Některé situace mi přišly dost ne-uvěřitelné - tolik náhod a propletenců v jedné knize. Na konci jsem už měla pocit: "Padouch nebo hrdina ... všichni jedna rodina" :-)

1 27.02.2016

Krásná slovní zásoba, krásná přirovnání, zajímavé popisy prožívaných stavů mysli, dějově trochu zkratkovité, předvídatelné. Spousta situací převzatá z Jany Eyrové.

29.01.2015