kosatkawa komentáře u knih

(SPOILER) Zdravím, dnes jsem dočetl díl Leopard loví v temnotách. Rád bych se s Vámi, podělil o pocity, které jsem z téhle knihy měl. Už od začátku příběhu jsem měl chladný až temný pocit. Příběh začíná vyvražděním stáda slonů, pokračuje v malé pizzerii, mám pocit, že i za deštivého počasí, kde se seznamují hlavní postavy, načež jakýsi záhadný bankéř nebo velmi bohatý člověk nabízí Craigovi práci v Africe. Po příletu do Afriky navštěvuje Craig staré rodinné panství a farmu a také hlavně svého dávného přítele Sama, který se ovšem chová nepřátelsky. Když jsem četl tu scenérii poprvé, nabyl jsem pocitu, že Tungata Zebiwe (Sam), se snažil Craiga varovat a ochránit svými nepřátelskými pohnutky, když si Craig v duchu říkal , že spatřil v přítelových očích lítost snad vinu... Právě naopak z Petera Fungabery jsem měl velice podezíravé myšlenky už od začátku seznámení, přesto, že Craigovi se zamlouval a i v příběhu se zdál být dobrým člověkem. Zvláště ona scéna v letadle, kdy se Craig pootočil na zadní sedadlo a pohlédl na toho šonského generála, který ho úpěnlivě pozoroval celou dobu, však když se jejich pohledy střetly Fungabera se mile usmál a předvedl klidnou tvář. Já jsem tu scénu měl živě v hlavě a takhle se podle mě chovají ukázkoví psychopati. Takových scén bylo v knize více. Když jsem uvěřil že Zebiwe je ten pytlák a ten zkorumpovaný politik, byl jsem lehce zklamaný z mých naivních představ a z knihy jsem začínal mít nedobrý pocit. Však když vyšla pravda najevo onu noc na King'sLynn nebo Queen's Lynn, ted si nevzpomínám, přeběhl mi až mráz po zádech a kniha nabrala neuvěřitelně na síle celého příběhu. Útěk ze Zimbabwe přes poušt do Botswany, ukázka zajetí Zebiwa v rehabilitačním centru a jeho mučení, následné osvobození, následné prchání, vyřčené proroctví, hledání hrobu s pokladem, uvěznění v jeskyny, což pro mně byla třešnička na dortu, to jsem jenom hltal ten příběh.
Willbura už nějakou dobu čtu a začínal jsem si pomalu zvykat na nějaké jeho psaní, kde popisuje do podrobna utrpení a tak dále... Ovšem stále jsem zelenáč... Ale z tohodle díla cítím až takovou krutost a brutalitu Afriky. V mnoha dílech mi spisovatel nastínil Afriku , ale v takovémhle světle jsem si ji ještě nepředstavoval. Působila na mě chladně a krutě doprovázena smutným zpěvem. Psychopatický ministr byl skvělý , Craig na mě působil jako každá Willburova hlavní postava - měl jsem z něho dobrý pocit - Tungata Zebiwe se mi moc líbil a partičku uzavírala dvě děvčata, která byla fajn. V knize je i mnoho politické situace, která může být i napínavá, pokud čtenáře zajímá - mě zajímala , a proto už ted vím, že si knihu přečtu znovu jednak kvůli atmosféře a příběhu, ale také kvůli tomu abych lépe pochopil to politické dění. Přesto, že své pocity z knihy popisuji jako by se mi nelíbila, tak jsem z ní byl nanejvýš unešen a spokojen, zaryla se mi do srdce a zanechala tam stopy, neustále přemítám o tom, co se stalo postavám, nebot mám tak živé myšlenky z příběhu, jako bych tam s němi byl a prožil si ty hrůzy. Knihu jsem přečetl za 9 dní a vím, že bych to zvládl i dřív, ale povinnosti mě odrazovali od čtení, což je škoda, miluji se ponořit do hloubky příběhu a nemyslet na nic jiného než na příběh. Stále také přemýšlím o názvu knihy " Leopard loví v temnotách" ... Mám mnoho domněnek, nechám si je však pro sebe, ale velice by mě zajímal význam jména knihy.

1 24.06.2024