Křižík komentáře u knih

Drsná krimi, která se čte jedním dechem. Prostě se od ní neodtrhnete. Nevylučuju noční můry a že se budete bát, když budete sami doma :-) Moje první knížka od tohoto autora a určitě ne poslední. V podstatě jsem se musela přemlouvat, abych ve dvě ráno čtečku vypnula a šla spát. Závěr pro mne nebyl nečekaný, měla jsem tušení, kdo by mohl být vrahem. Měla bych dvě výtky, možná k překladateli, možná je to ale tak psané i v originále - jednak mi nepřijde pravděpodobné, že by elitní detektiv oddělení vražd říkal "jejda" a jednak mi vadilo časté oslovování se "chlape" mezi jednotlivými osobami.

5 06.06.2016

První knížka od této autorky, kterou jsem četla. Ani bych nevěřila, že to psala žena. Drsné, bestiální, sadistické, není to dobrá volba na četbu před spaním. Nicméně děj je dobře vystavěný, knížka je napínavá, dochází k nepředvídatelným zvratům, nejsou zde žádná hluchá místa. Konec - trochu zklamání, nechci napovídat, jak to skončí, ale ty zvraty jako ve Válce Roseových prostě nemám ráda (kdo četl, snad pochopí). Už se těším na další knížku autorky.

Knížku mám zatím rozečtenou. Dočtu ji, ale do dalších dílů se tedy nepustím. Pokud by byla inzerovaná jako román, dobře, hodnocení by bylo lepší. Koupila jsem ji ale jako detektivku a kritéria pro tento žánr prostě nesplňuje, takže zklamání. Rozvleklé popisy všeho možného, cesta z letiště na policejní stanici ve čtečce snad na 4 stránky a to mám malé písmo (když budu chtít číst cestopis, koupím si cestopis). Neustálé návraty do dětství, které v příběhu sice hraje zásadní roli, ale člověk přece nemusí vědět všechno, co bylo kdysi před stodolou, za stodolou, ve stodole, jak vysoká byla tráva, odkud vanuly větry, občas exkurze do dějepisu, pak zase do zeměpisu (už čekám jen na přírodopis, i když ten je tam zastoupený lovem terejů, takže k tomu se asi také autor dostane...). Jako detektivka slabé, slabé, zdlouhavé, rozvleklé, vyškrtala bych tomu polovinu stránek a pak by se to dalo za detektivku považovat. Není to Jo Nesbo, není to Henning Mankell, není to Mo Hayder ani Mari Jungstedtová, bohužel. Nejvíc mi to připomíná Mlhy Ölandu od Theorina, k těm jsem měla úplně stejné výtky.