KrystofJuzko komentáře u knih
Topolova Sestra, jeho první román, která dodnes působí nutkavě jako cosi nového, představuje v české literatuře vzácnou výjimku tím, jak je v něm prožíván životní prostor, s jakou samozřejmostí si v něm příběhy i lyrické události a pásma osvojují prostupnost světa a jak se v něm větví, jak se vracejí a znova vyrážejí do jeho otevřenosti. Kniha jako celek je vlastně jedinou rozsáhlou metaforou toho, co má současný svět v sobě hrůzného a nelidského.
Mikro příběhy zpod mostu sebevrahů napsané na 2 až 4 stránky. Skvělé vyprávění o osudech figur z Nuslí, jejichž život směřuje maximálně tak do oblíbené hospody. Neskutečně skvěle použitý černý humor s punkovým dechem. Během čtení jsem si autora (Green Scum) představoval jako pankáče s velkým čírem na hlavě, takže jsem byl celkem překvapen jeho vzhledem.
Zajímavý román o osudech lidí ze vsí, které zanikly kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín.
Po dlouhé době jsem si znovu přečetl - stále se mi tento již kultovní scifi román neskutečně líbí.
Román na podkladě skutečných událostí odhalující špinavosti v naší společnosti a zejména v politice.
Ke knize jsem přistupoval dost skepticky. Říkal jsem si, že to že má román očividně úspěch v zahraničí vůbec neznamená, že uspěje i na domácím hřišti. Dokonce jsem četl, že je Kalfař srovnávaný s Kunderou, což mi přišlo naprosto přehnané.
Pak jsem si ale tuhle knihu zakoupil a ještě ten den jsem měl více jak polovinu přečtenou. Neskutečně mne to bavilo číst, smál jsem se vtipným pasážím, o kterých jsem pak následně dlouho přemýšlel, zda-li jsou ve stejném znění i v originále, v angličtině, protože podle mne, je průměrný čtenář-cizinec (neznalý naší historie) nemá šanci náležitě ocenit. To samé platí i pro ostatní pasáže v nichž byla zmiňována česká historie.
V díle je vidět jistá inspirace v Solarisu, nebo v Marťanovi, avšak o to sci-fi dle mého až tak v této knize nejde.
Neskutečně mne tato novinka bavila a pokud hledáte něco, co se odlišuje od snad všech románů poslední doby, určitě doporučuji.
Za mě to bylo dobré, avšak nebylo to tak silné jako ostatní Cobenovi romány, které jsem četl. Bylo tam spoustu napínavých pasáží a spousta zvratů, avšak ve výsledku jsem z toho nebyl až tak nadšen, jak jsem očekával.
Je až zarážející, jak ušlechtilým jazykem se dá napsat takto drsný příběh. Bezvýchodný život alkoholika, jež s sebou dolů stahuje i svou rodinu, mě zaujal více než většina knih, co se mi letos dostaly do ruky. Je nutné vyzdvihnout i mistrovský popis Prahy na pozadí průmyslové revoluce 19. století.
Augustin Zimmermann je doopravdy skvostem české prózy jednadvacátého století.
Jako nějaké alter pokračování dobrý, ale pokud by se mělo jednat o „osmý díl”, tak teda nic moc. Postavy se chovají jinak, jejich dialogy neodpovídají jejich charakteru z HP heptalogie.
Děj, ten je buď tak předvídatelný, až to pěkné není, a nebo se v příběhu dějí věci, které nemají hlavu ani patu.
Zas na druhou stranu jsem rád, že jsem si zase, po dlouhé době, připomněl knižně kouzelnický svět, i když né teda tak, jak bych čekal a chtěl.
Když bych tento osmý díl hodnotil jako nějaké alternativní pokračování slavné ságy, tak se mi celkem líbil a to, že se jedná o divadelní hru je další plus.
Vynikající dílo. Zanechalo ve mně hluboký dojem. Děj je smutný až tragický, ale jaká byla atmosféra v Paříži těsně před vypuknutím druhé světové války, než ta, která je v knize tak mistrovsky popsána?
Každá povídka je naprosto odlišná, k některým se rád v budoucnu i vrátím a přečtu si je znova, ale najdou se tam i povídky, které mi přišly trochu "suché". Jako celek musím sbírku hodnotit jedině kladně, je opravdu povedená a navíc s nádhernou grafikou. Jen teda nevím, kde je tam ten noir?
První novela se mi celkem líbila. Následující 3 prozaické počiny mě moc neupoutaly, asi je nedokáži náležitě ocenit. Musím přiznat, že jsem dočtení knihy neustále odkládal, neboť mě nedokázala natolik zaujmout.
Naprosté dno plné egomasturbačních keců, lží, polopravd a demagogie jednoho starého senilního strýce. Lituji toho, že jsem si ji všiml.
Tato kniha mne neskutečně bavila a právem se zařadila mezi nejlepší tituly na české scéně posledních let.
Ze začátku jsem byl trochu zmaten časovými skoky (možná jsem se plně nesoustředil), avšak po začtení se do děje, mi už nic nebránilo si knihu náležitě vychutnat. Na ději mne nejvíce zaujalo postupné zrání (jak aktérů, tak i děje) a pak ten závěr, který ač se ze začátku zdál, že knihu pohřbí, naopak ještě celý příběh zdůraznil.
Myslím si, že se jedná o skutečně povedený titul, jež určitě stojí za přečtení a také za čestné místo v knihovně.