lachy komentáře u knih
Ze začátku byl děj dost vleklý, ale s přibývajícíma stránkama začalo vše nabírat na obrátkách a zajímavosti. Konec byl opět úchvatný, nepředvídatelný a zcela otevřený. Ale co teď? Co budu dělat do vydání další knihy? Vážně se musím vrátit do normálního života a konečně dodělám tu králikárnu co už stavím od roku 2012... Asi už bych měl.
Uf, dočtena první kniha této báječné ságy. Skoro bych řekl, že jsem to sfouknul na jeden zátah a s oroseným čelem jsem hltal další řádky, abych už věděl co bude dál. Dostal jsem se tak daleko, že jsem četl ve vaně, o přestávkách v práci a i za chůze cestou do práce... Divím se, že mě ještě nic nezajelo. Pan Martin musí být člověk s obdivuhodnou fantazií, většina kapitol končila naprosto nepředpokládatelně a já musel číst dál a dál a dál. Knížka s mou pokulhávající fantazií dělala naprosté divy a se zatajeným dechem jsem sledoval jak se jednotlivé děje vyvíjejí, spřádají a zase od sebe odklání. Velice oceňuji rozepsání jednotlivých rodů na konci knihy, protože jinak bych se ztratil hned na třetí stránce.
Stručně a jednoduše: Tohle není kniha, tohle je peklo. A co peklo schvátí, už nikdy nenavrátí... Toto platí i o tomto čtení. Nelze skončit při dočtení kapitoly, je přímo nutnost pokračovat ve čtení a se zatajeným dechem čekat kdo to zase odskáče a kam se děj posune. Prostě super.
Uf, zase jedním dechem přečteno. Znovu mě Matrin dokázal zatesat do křesla a nutil číst. Takto si představuji perfektní čtení na dlouhé zimní večery. Občas mi spadla brada ze zvratu událostí, někdy jsem nemohl uvěřit, kdo to zase schytal. Jen tak dále :-)