LadyCel komentáře u knih

Když čtu ruského autora, nutně u toho piji čaj a pokud zrovna nesněží venku, uvnitř mě rozhodně po pár stránkách ano. Syrovost, která vyznívá ze všech ruských děl, obzvláště pak autorů 19.století je pro středoevropana, obzvláště tak mladého děsivá a přitažlivá zároveň. Když dočtete, máte pocit, že se vlastně nic nestalo, ale zároveň jste tak trochu hrdí, že jste na konci a máte ve svém čtenářském deníku další klasické dílo. Třeba se pozastavíte nad některou z postava a třeba taky ne. Možná vás udiví poměry Ruska a zároveň s tím nepochopíte, proč se postavy chovají tak, jak se chovají.
Snad by se to člověku lépe chápalo, kdyby žil v zemi, kde si zoufalství podávají ruku se zkostnatělostí totality ve všech podobách.
Nicméně, Anna Karenina stojí za to ve všech ohledech.