lapla komentáře u knih
Pěkná historická kniha, pokračování románu Stmívání nad sakurami. Kniha je bohužel degradovaná špatným překladem paní Vlčkové - neustále opakované slovíčko "dlít, dlel" mi vadilo již v první třetině knihy, žádný samuraj se nesměje - všichni se "chechtají", dvacetiletý samuraj Mamoto oslovuje své rodiče "mamko a taťko", další výrazy jako "běžel průrvou v trávě", "cigareta přilípnutá na rtu", "olbřímí mnich", "štrachal se po čtyřech" a podobně Vám zásadně naruší, v originálu autorem výstižně prezentovanou, atmosféru doby.
Z katedrály moře jsem byl nadšen, na Ruku Fátimy jsem se velmi těšil ... po třech stovkách stran jsem knihu odložil - nezaujala mne