Soumrak samurajů
Takashi Matsuoka
Historický román o končící moci samurajů a velkých změnách v Japonsku se odehrává v 2. polovině 19. století. Autor ve svém zajímavém románu, rozděleném do tří částí, vypráví o japonských šlechticích a jejich životě. Hlavní děj probíhá v 60. letech 19. století, kdy je Japonsko ohroženo z různých stran a zevnitř se jej snaží rozložit křesťanští misionáři. Autor popisuje vztah mezi japonským šlechticem panem Genjim a americkou misionářkou Emily Gibsonovou, která ovládá japonštinu a ve volném čase se věnuje překládání starých svitků. Díky jim poznává barvité japonské mýty, které ovlivňují celou společnost a mnohdy zasahují až do současnosti. Román je velmi čtivý, čtenáři v něm najdou bohatý děj, tajemství a napětí.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2005 , AlpressOriginální název:
Autumn Bridge, 2003
více info...
Přidat komentář
Akaoka, Šizuka , Okumichi no kami Genji...ani na konci knížky mi nejsou jasné souvislosti mezi milionem jmen...ale úplná nuda to nebyla...
Tuto knihu jsem nedočetla , nějak to nešlo , přestože volně navazuje na Stmívání nad sakurami , kterou jsem přečetla a líbila se mi.
Možná se k ní někdy vrátím , ale brzy to nebude.
Na čtení jsem se těšila, ale byla jsem také hodně zklamaná jejím překladem a tak se mi tato kniha líbila nejméně ze všech historických knih o Japonsku. Náročné i rušivé v plynulém čtení jsou časové osy, děj se střídá po několika málo stranách a skáčete z roku 1796 - 1311 - 1842 - 1882 - 1862 - 1308 .....
Líbí se mi, že jsou styčné body knihy skutečně podloženy reálnými historickými událostmi. Líbí se mi spletitost děje a provázanost příběhů jednotlivců. Líbí se mi líčení života panovníků, jejich bojů a sporů o panství a moc. Líbí se mi prvky nadpřirozena, které jsou do děje decentně a přirozeně vetkané. Líbí se mi lidský náhled na různé události z různých pohledů. Líbí se mi odlišnost a typizace charakterů postav. Líbí se mi líčení a popisy krajiny, lidí, prostředí. Líbí se mi lehká a do klišé neupadající romantika. Líbí se mi odstup autora a jeho schopnost dívat se na věci z různých úhlů. Líbí se mi filozofie knihy a poslání, která s sebou nese. Jediné, co se mi nelíbí, je prolínání několika časových a dějových linek. Jednak proto, že si některé logicky oblíbím víc a jiné mě pak od nich "zdržují", jednak proto, že to komplikuje orientaci a ubírá knížce na plynulosti a čtivosti...
Pěkná historická kniha, pokračování románu Stmívání nad sakurami. Kniha je bohužel degradovaná špatným překladem paní Vlčkové - neustále opakované slovíčko "dlít, dlel" mi vadilo již v první třetině knihy, žádný samuraj se nesměje - všichni se "chechtají", dvacetiletý samuraj Mamoto oslovuje své rodiče "mamko a taťko", další výrazy jako "běžel průrvou v trávě", "cigareta přilípnutá na rtu", "olbřímí mnich", "štrachal se po čtyřech" a podobně Vám zásadně naruší, v originálu autorem výstižně prezentovanou, atmosféru doby.
(SPOILER) !!! MOŽNÉ SPOILERY !!!
Bohužel je tahle kniha jedno velké zklamání. Chtěl jsem pokračování příběhu, chtěl jsem události během začátků reforem Meidži. A dostal jsem neustálé přeskakování mezi různými časy a hromadu mini příběhů. Z nichž některé byly zajímavé, jiné ani ne. Některé byly vyloženě otravné a zbytečné (třeba všechno kolem Kimi a Gora). A vlastně se nic nevyřešilo.
Už v prvním dílu mi vadila "mysteriózní" linka s vizemi a tady to bylo o několik levelů horší, protože vše je dané a vše se omílá vlastně pořád dokola podle toho, v čí časové linii se zrovna nacházíme. Stále jsem čekal, kdy už se hnou události kousek dopředu a místo toho přišel zase skok zpět. A protože bylo vše dávno dané, nemělo mě co překvapit - vlastně jediným překvapením byla smrt Heiko.
Závěr byl dost odbytý. Dvě knihy se řešil vztah Genjiho a Emily, celý druhý díl se to Genji snaží zařídit tak, aby se proroctví nesplnilo a Emily nezemřela - a nakonec během dvou stran prostě dojdou k tomu, že se podvolí a uvidí se... a Emily ("nečekaně") zemře. Prostě velké špatné...
EDIT: Jak tak koukám na komentáře ostatních, jsem rád, že jsem četl v angličtině, protože bych tady ještě určitě lamentoval nad překladem :-D.