Lassie24 komentáře u knih

Souhlasím s tím, co napsala hs777: "Nikdy jsem nečetla nic tak osobního, tragického a přitom plného obrovské lásky a odpuštění. Před autorkou smekám."
Velmi realisticky popsáno soužití s duševně nemocným člověkem, který (i kdyby stokrát chtěl) nemá nad svým životem takovou moc, aby dělal věci jinak (lépe). Pro mě je kniha srdeční záležitostí.

5 14.12.2021

Houbařka je velice čtivá kniha. Prolíná se v ní osobní výpověď mladé ženy s velmi zajímavým vyprávěním o houbách - chvíle hlubokého smutku se střídají s chutí obout si pohorky, vzít košík a vyrazit do lesa. Naučit se znát i jiné houby, než ty hřibové, a dostat se z té kategorie "houbového přizdisráče" na jiný level. Jako někteří zde, ani já jsem se nemohla odtrhnout - dočítala jsem pod dekou se svítícím mobilem. To se mi ještě nestalo.

18 01.10.2020

Dávám plný počet, protože Poseroutka naše děti přivedl ke čtení. Syn si Poseroutkou krátil čas v nemocnici, přečetl i dva díly za den. Dcera v přibližně stejném věku (necelých 8 let) přečetla už asi 11 dílů. Syn čte jinak rád naučnou literaturu, ale Poseroutky má všechny, prvních deset dílů i v angličtině. Všechny už četl několikrát.

5 24.07.2020

Takto zhruba vypadá realita rodiny, která má doma několik dětí, z nichž jedno je chronicky vážně nemocné. Prožíváme podobný příběh, ve kterém se objevil zázrak (u nás ne přímo uzdravení, ale návrat k téměř normálnímu životu). Kniha se četla hezky a konec člověka donutil zamyslet se nad tím, že máme být za co vděční a jaké štěstí je mít možnost žít "jen" úplně obyčejný život.

2 15.06.2020

Má nejoblíbenější kniha. Už skoro 25 let.

8 06.11.2016

Moc hezká kniha. Podle mého názoru to není o světě postižených, ale mnohem víc o světě zdravých. Ne o tom, co postižený člověk nemůže, ale o možnostech, které my ostatní máme. Je to vlastně celkem pozitivní kniha, i když kapesníky jsem taky potřebovala.

14 04.11.2016