laura komentáře u knih
Zpočátku zvláštní příběh, který mi připadal, jako by do této série ani nepatřil. Pak to však do sebe začalo zapadat. Napínavé - ano. Překvapivé - už tolik ne. Chvílemi jsem měla pocit, že se v ději ztrácím a tak nějak se dalo odhadnout, jak to bude pokračovat dál. Sice pěkné, ale bez předchozího adrenalinu a napětí, bez nervózního očekávání, co se stane na příští stránce - protože to tak nějak už tušíte.
A na konci jsem měla pocit, že vlastně vůbec nic nekončí...
Trvalo mi se začíst. Najednou skok a jste někde úplně jinde - to člověka maličko vykolejí. Ale pak ta jízda zase stála za to.
V tomto díle dostal víc prostoru Montoya a mě bavilo sledovat, jak se mu bortí půda pod nohama :) Atmosféra zničující, strašidelná, tajemná - co byste taky chtěli od chátrající, opuštěné psychiatrické léčebny, opředené dávnými tajemstvími a nikdy nevyřešenými zločiny?
Dostalo mě to. A ten konec ... Někdy člověk po dočtení poslední stránky klid v duši zkrátka nenajde...
Touhle knihou jsem s Lisou Jackson začínala. Netušila jsem, do čeho jdu. Že se z toho stane láska na celý život ;) A tak tomu je. Zbývá mi dočíst poslední čtyři knihy a mám thrillery Lisy Jackson komplet přečtené. Co ale budu číst pak? :)
Zpočátku byl tento příběh příliš zdlouhavý, vlekl se a já jsem si říkala, hm, no nevím. Ovšem nakonec mě děj pohltil a já už teď vím. Všechno do sebe zapadlo, ale to jsem nakonec tušila, a když čtete pozorně, autorka vám to předkládá na zlatém podnose - jenže tak rafinovaně, že mi to hned nedošlo.
Každopádně byl příběh čtivý, překvapivý (i když jak pro koho), napínavý a dost návykový. Nastoupila jsem do rozjetého vlaku, z něhož se mi nikdy nechce vystoupit. Lisa Jackson to prostě vážně umí...
Tak úplně bych tuhle knihu nezařadila k těm nejlepším od této autorky, ačkoli právě to jsem si myslela, když jsem se ji pokoušela sehnat a těšila se na ni - že bude patřit k těm nej. Začátek se ale trošku vlekl, připadalo mi to spíš jako román než thriller, nic moc se nedělo a já se do čtení musela skoro nutit - nedokázalo mě to vtáhnout natolik, abych si přála číst dál a nepřestávat, naopak, knihu jsem odkládala. Nakonec ovšem děj dostal spád a to takový, že jsem nadskakovala při sebemenším šramotu, ohlížela se přes rameno a hltala stránku za stránkou. Vraha jsem tipovala mezi několika dalšími, ale fakt je, že autorka mě dokázala tak vodit za nos, že jsem několikrát svůj tip změnila, abych nakonec zjistila, že ano, byl správný. Podezřelých však bylo fakt hodně, takže ano, mást čtenáře Lisa Jackson umí :) A ano, i překvapit. Poslední třetina knihy vás nenechá vydechnout - a na konci zůstanete stejně paf. Jakože cožeeee? Jak já nesnáším otevřené konce...
I tahle kniha je prostě skvělá, čte se skoro sama a člověk se u ní pobaví, zasměje, srdce mu jihne a je jedno, kolik vám je let, když to čtete, je vám zase náct a chcete to prožívat s nimi, chcete cítit, jak vám srdce padá k nohám, tváře rudnou a oči plavou v mlze...
Jenže přece jen, předchozí dvě knihy byly prostě lepší. O fous, ale byly. I tak ale zůstanu téhle autorce věrná a časem se vrhnu i na ty zbývající... Protože člověk zkrátka někdy potřebuje snít, potřebuje prožívat věci, které v reálném životě neprožil nebo už tak dávno, že si na to téměř nevzpomíná. A proto, víc takových knih ;)
...tak nějak jsem z toho rozpačitá... Povídka o Gideonovi celkem zbytečná, z minulosti jsme se nedozvěděli nic nového a jak to dopadne bylo jasné od začátku, ztráta papíru, když už - měla autorka jemu a Savanně věnovat samostatnou knihu, shrnout to do pár stránek vyznělo jako laciný výkřik do tmy... Škoda. A Easton? Za mě zklamání, tak jak jsem ho v předchozích dílech milovala, jsem ho teď úplně nechápala, připadalo mi, že autorka jen natahuje děj, aby měla o čem psát... Proč mu věnovat dva díly, když to podstatné mohla napsat v jednom? Bylo to čtivé, ale tak nějak to prostě v průběhu děje ztratilo své kouzlo a vtip... A zápletka kolem Hart mi připadala šíleně překombinovaná, zkrátka, jak píšu výš, aby bylo o čem psát...
... docela jsem váhala jestli dát tři hvězdičky nebo jen jednu... Čte se to samo, člověk u toho nemusí přemýšlet a děj se hrne kupředu mílovými kroky, jenže... Příběh jaksi nemá co nového nabídnout, takže za mě trošku zklamání. Čekala jsem pozvolné oťukávání, jiskření mezi hlavními hrdiny, prostě něco zajímavého, ale to tahle kniha nenabízí. Je tu všechno, co už bylo řečeno jinde, ničím mě to nepřekvapilo ani neuchvátilo. Ale tak jo, bylo tam i pár momentů, kdy se mi sevřelo srdce a tak tuhle knihu nemůžu nechat úplně padnout :) Jako oddechová nebyla tak špatná...
I tento díl měl v sobě to kouzlo oťukávání se, poznávání sebe sama, dráždivost prvních doteků a příslib naděje, která dříme v každém z nás. Když se tak ohlížím zpátky za všemi díly této série, vždy mě nejvíc bavila první polovina knihy, kdy se páry teprve oťukávaly, kdy spolu leckdy soupeřily, kdy se vtipně odrovnávaly. A tady to bylo stejné. Druhá polovina už byla předvídatelná, ale jak to skončí jsme vlastně všichni věděli už od prvního dílu, no ne? :D
I druhý díl série byl čtivý, vtipný a oddechový, ač zápletka nenáročná a tak trošku postavená na vodě, ale o čem by taky jinak autorka psala? ;) Líbilo se mi to, takový průměr.
Váhala jsem, protože přece jen, poslední knihy od S. Enoch už nějak ztrácejí to kouzlo, které jsem v nich dřív nacházela. Ale nakonec, jo, těch pět hvězdiček dám, už proto, že z této série je to určitě zatím nejlepší díl a scéna s kartami, ta neměla chybu :) A také už tu trošku poznávám ten jiskřivý humor a vtipné dialogy, i když pořád jako by to prostě ještě nebylo úplně ono... Tak uvidíme, jak na mě bude působit poslední kniha této série...
Dobře, tento díl byl lepší než Hříšnice. Ale stejně jako by tomu něco chybělo. To něco, na co jsem zvyklá u knih této autorky. Humor, jiskření. Tady už to zajiskřilo, ne, že ne, ale děj se mi zdál poněkud těžkopádný, jako by nebylo příliš o čem psát, postavený na vodě. Ale setkávání dvou hlavních protagonistů, jo, ta mě bavila ;) Přesto si říkám, kam se ztratila S. Enoch, ta, kterou si pamatuju z předešlých knih? Ta, která mě donutila přečíst knihu na jeden zátah?
Kupodivu se mi tahle kniha líbila možná o maličko víc než V údolí lišek - i když nebyla ničím překvapivá. Obehrané téma násilníka, který je bohužel znám od samotného začátku, tu už bylo. Ale byla čtivá a děj přece jen sem tam přinesl neočekávaný zvrat. Četla se velmi dobře a i když jsem tušila, jak to skončí, stejně jsem nedočkavě obracela stránky, abych už věděla...
Začátek byl poněkud těžkopádnější, ale po pár stránkách jsem změnila názor. Neustálé rozmíšky a boje Hanka a Amandy mě moc bavily. Jejich hra, která se zvrtla, ještě víc...
Bylo to vtipné, jiskřilo to vášní a láskou a i když oba dělali nemožné, aby do toho nespadli, čtenáři bylo jasné, jak to dopadne :) Tenhle příběh byl fakt prima jízda, skoro mě mrzí, že už to skončilo...
Nemůžu jinak než za pět hvězdiček... Příběh, do kterého se mi skoro ani nechtělo, mě mile překvapil - svým spádem, napětím, romantikou a hlavně vtipnými hláškami. Sledovat několik rovin příběhu a těšit se na to, jak to dopadne se všemi, kteří jím procházeli, mě fakt bavilo, romantiky bylo tak akorát, aby to nebylo přemrštěné a zároveň to čtenáře nutilo číst dál - aby už věděl... Tahle kniha mě mile překvapila...
Oproti dalším v této řadě a vůbec jiným knihám téhle autorky výrazně slabší děj, ale i tak jsem si to užila. Dávala jsem repete, vzhledem k tomu, že čtu všechny části této série tak, jak jdou po sobě.
Děj tam vlastně byl jen proto, aby to nakonec dopadlo tak, jak se to jevilo hned od počátku. Takový víceméně zbytečný příběh, ale pár hezkých chvil jsem si s hrdiny užila...
Úžasný dobrodružný příběh plný vášně, touhy, humoru a zmatků...
Nečekala jsem, že se mi příběh bude až tak líbit, že se jím nechám zcela pohltit, že budu doslova brečet smíchy...
Krásný, romantický, vtipný děj. Kniha si určitě zaslouží vyšší hodnocení, než má.
Přečteno během tří dnů, ale čekala jsem od toho asi víc. Jako by tomu něco chybělo. To něco, co ve vás zanechá nesmazatelný dojem a nebudete chtít knihu pustit z ruky...
Připadalo mi, že autorka hlavní hrdiny rozdělovala neustálými hádkami jen proto, aby děj mohla natáhnout.
Příběh o lásce, křivdě, zklamání, nedůvěře, hledání i vášni.
Jedna z prvních knih, které jsem od D. Chamberlainové kdysi četla. Teď jsem ji vzala do ruky už potřetí - a potřetí nemůžu říct jinak než: Úžasné! Příběh, který vás chytí za srdce, dokáže vás napínat, překvapovat, rozplakat, dokáže vám stisknout srdce tak, až zjistíte, že už vám skoro nepatří. Že v něm žijí všichni ti lidé, jejich osudy, zraněné duše, životy těch, kterým dal osud jen pár chvil, životy jiných, který musí žít i za ně... Že v něm máte všechny ty emoce, city, bolest, lásku, něhu a krásu a i když máte pocit, že tam marně hledáte sami sebe, vůbec vám to nevadí, protože tenhle příběh bude žít chvíli za vás... Myslím, že to nebylo naposledy, kdy jsem se k této knize vrátila... Ale dá se mluvit o návratu, když ve mě pořád zůstává?
... tahle kniha mě vzala za srdce. Příběh začíná všedním životem vysokoškoláků kdesi na kolejích, ale ve chvíli, kdy se s hlavní hrdinkou přeneseme v čase do Egypta za vlády krásné Nefertiti, jsem příběh už nečetla, já ho žila... Mrazilo mě z něj, tajil se ve mě dech, uchvátila mě nádhera Egypta, života, který už dávno zavál čas, všechno bylo tak opravdové, tak živé... Tahle autorka má zkrátka potenciál ;)
Také jsem měla problém s začátkem příběhu, cikánským prostředím, možná i proto, že jsem neměla čas přečíst víc stran v kuse... Ale pak mě příběh pohltil a já hltala stránku za stránkou a i když podvědomě tušíte, že to prostě musí dopadnout dobře, stejně vám to nedá a málem nedýcháte, jak moc si přejete, aby to dobře dopadlo pro všechny... Tady tomu tak zcela není, ale nebudu prozrazovat. Přesto se jedná o knihu, o které budu ještě dlouho přemýšlet... A že by červená knihovna? Neřekla bych. Té romantiky tam moc nenajdete. Jde spíš o život, jak ho neznáme. A o mnoha tvářích lásky, nejen té partnerské. A o lidech. Ano, především je to o lidech...