laura komentáře u knih

Ano, možná už je to dávno překonané... A jo, je to jednoduché, předvídatelné, čiší z toho dávno zašlé časy, ale možná právě proto to v sobě navždy ponese kouzlo těch dob, kouzlo mého dětství a dospívání, protože v té době jsem k téhle knize utíkala mockrát... A v dospělosti se k ní sem tam ráda vrátím a zavzpomínám na Světlušku...

3 05.10.2018

Tak nevím, jestli 2. díl byl lepší nebo horší a proto nakonec dávám stejné hodnocení... Možná jsem ovlivněná tím, že jsem knihu četla ve špatném období, kdy na ni nebyl téměř čas a tak jsem měla celkový dojem z příběhu roztříštěný... Ale tak nějak mi připadalo, že se toho moc nedělo, pořád se to točilo kolem stejného problému a ten se nakonec stejně nevyřešil. Říká se, že prostřední díly trilogií jsou o ničem a tady mi to tak trošku připadalo. Ale nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila. Vztahy mezi hlavními hrdiny se prohloubily, ukázalo se, že na první dojem se ne vždy má dát, a že každý problém lze vidět jinak, každý člověk má víc tváří... Rozhodně jsem zvědavá na zakončení celé trilogie.

3 02.10.2018

I tenhle díl se mi líbil, i když možná o maličko méně než první, ale pořád víc než třetí...Obehraná scéna bývalé přítelkyně, zrada, láska, vášeň, to už tu bylo, ale je pravda, že autorka to umí podat tak, že vás to prostě baví... Konec mi přišel zvláštní vzhledem k tomu, jak se to celé vyvíjelo, možná byl jen dveřmi k otevření dalšího dílu...

3 28.08.2018

Ano, něco tomu chybí, aby to bylo na pět hvězdiček... Kniha mě zaujala už svou obálkou, ale když ji přečtete, zjistíte, že obálka s obsahem jaksi vůbec nesouvisí... Nebo ano? Každopádně, už od začátku jsem tušila, že je něco maličko jinak, než se nám autorka snaží namluvit :) Sice jsem i tak s odhadem byla trošku vedle, ale odhalení mě tudíž už moc nepřekvapilo. A ten konec, ten mi připravil zklamání. Čekala jsem prostě něco víc. Víc wow... Přesto nelituji, četlo se dobře, ale jak se píše níže, dalo se z toho vytěžit mnohem víc... Emočně mě daleko více pohltily a zasáhly Hvězdy nám nepřály, tenhle příběh svým zpracováním pokulhává daleko za nimi... Nicméně i tak si zaslouží pozornost, protože něco na něm zkrátka je, co člověka upoutá...

3 23.04.2018

Začátek zdlouhavý, ale když jsem se začetla, knihu jsem doslova zhltla nadvakrát. Chvilkami smutné, zejména když člověk uváží, jak dokáží lidské řeči pošpinit památku mrtvého člověka, který se už nemůže bránit. Tak samozřejmě, ono to funguje i u živých, ale ti to alespoň mohou vyvrátit... Z téhle série nejslabší díl, ale nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila...

3 12.04.2018

Tohle je asi jediná kniha této autorky, která mě nijak nezaujala, dá se skoro říct, že mě zklamala. Takový "zvláštní" příběh dá se říct, že o ničem... Příběh tří sester, roztříštěná mozaika osudů, vše různě propletené a rozplétající se... Nicméně ucelený pocit z této knihy mi kamsi zmizel. Zůstala jen ta stále se měnící mozaika dojmů, které jsou spíš rozpačité....

3 29.03.2018

Už jsi ji moc nepamatuji, četla jsem jako první knihu této autorky, a odstartovala můj zájem o autorčinu tvorbu. Do té doby jsem K. Gillerovou odmítala, domnívala jsem se, že její příběhy jsou příliš přeslazené. To jsem se však spletla. Knížka mě zaujala a od té doby sahám po každé knize této spisovatelky, která u nás vyjde. Právě včera jsem dočetla poslední a od teď budu nedočkavě vyhlížet novou knihu, která vpluje do čtenářského světa... Katarína Gillerová píše zajímavé příběhy ze současnosti, prodchnuté tajemstvím, hluboce lidské, velmi často prostoupené bolestí, láskou, něhou a obyčejným lidským štěstím. Někdo možná žádá víc, ale někdy tohle úplně stačí k tomu, aby tam člověk našel sám sebe...

Překvapuje mě tak nízké hodnocení právě u této knihy, kterou řadím k těm nejlepším od této autorky.. Příběh mladičké Dominiky a její rodiny, skryté bolesti, jizvy, které se nikdy nezahojí, šrámy, které jí pošramotily duši i srdce, a zároveň naděje, tak maličká a plachá... Tohle všechno mě prostě chytilo za srdce. Na tuhle knihu nikdy nezapomenu a čas od času se k ní budu znovu a znovu vracet...

Vzhledem k hodnocení předešlých knih od S. Enoch nemůžu jinak, než dát pouze jednu hvězdičku... Tahle kniha je asi nejslabší ze všech, co jsem četla (a že jsem četla většinu jejích románů). Četlo se snadno, o tom žádná, ale ději i hrdinům chybělo jiskření, smysl pro humor, kterého si na knihách této autorky cením a kvůli němuž se na ně vždycky těším. Tady jsem se nezasmála snad než jednou. A protože jinak je kniha podle osvědčené šablony, ničím nepřekvapila, ničím nenadchla. Prostě se jen dobře četla, asi jako když si čtete o počasí...

2 08.10.2018

Tahle kniha, na kterou jsem narazila čirou náhodou v knihovničce svých rodičů, ve mě zanechala cosi, co nelze popsat, cosi, na co budu pořád vzpomínat, a jednou, jednou se k ní možná vrátím a oživím to.

Drsný příběh, který neměl s nikým slitování, o hledání čehosi, co často ukrýváme právě sami před sebou, co nechceme vidět, po čem ale prahneme, co si v skrytu duše přejeme... O syrové, oddané lásce, o boji o přežití, o dravcích, které nemají slitování se svou kořistí. Příběh o životě, jak ho neznáme.

Někdy se nestačí podívat do zrcadla, abychom pochopili, před čím zavíráme oči. Někdy je ta cesta dlouhá a trnitá a bolí. Ale na jejím konci čeká to, co jsme tak dlouho odmítali...

2 05.10.2018

I když pokračování napsala jiná autorka, nepoznali byste to... Světluška se vrací stejná a přece trošku jiná, víc dospělejší, čeká ji nejedna životní zkouška, až se zdá, že jí osud moc nepřeje... Ano, tyhle knihy v sobě napořád ponesou nostalgickou vzpomínku na moje vlastní mladá léta, kdy svět ležel člověku u nohou a mládí nám dávalo křídla...

2 05.10.2018

Přečteno během dvou dní... Příběh mě zaujal, místy rozplakal, prožívala jsem bolest, lásku, zklamání, stejně jako bych s Viki její příběh žila... Občas přišly nečekané zvraty, občas ty očekávané. I tuto knihu zařadím k těm oblíbeným...

2 29.03.2018