Lenikovo komentáře u knih

Vzhledem k tomu, že jsem o K. Tučkové neslyšela nikdy nic do té doby, než jsem někde zaregistrovala tuto knížku, tak jsem k ní přistupovala trochu s nedůvěrou. Ale proto, že mám ráda přesně tento typ knih - tj. sice beletrii, ale zasazenou do historických reálií a v rámci nich zpracovanou podle skutečnosti - mi Vyhnání přesně sedlo. Kateřina na mě dělá ohromný dojem právě proto, že to není spisovatelka, která by si z nudy sedla k počítači a napsala knihu o něčem, o čem toho ani moc neví. Podle informací které jsem o ní nastřádala, věnovala přípravě knihy hodně času, historii si skutečně nastudovala a věci, o kterých se píše, se skutečně staly. Ne přímo ženě, která se jmenovala Gerta Schnirch - jedná se o spojení osudů několika různých osob do osudu jedné ženy, zpracované do čtivě napsané knihy.

Jedna z knížek, které se čtou jedním dechem. Kateřina Tučková mne nadchla už svojí knihou Vyhnání Gerty Schnirch a jakmile jsem viděla Žítkovské bohyně, tak hned putovaly do košíku.
Zpočátku - ale to jen prvních pár stránek - jsem byla trošku na vážkách, měla jsem strach, aby to nebyl nějaký "blbý román pro ženy o osudu jedné z nás", ale Kateřina mě brzy vyvedla z omylu. Úžasná knížka, velice zajímavá (upřímně, kdo z nás věděl o nějakých bohyních do té doby, než četl tuto knížku) a zároveň smutná. Konstatování o tom, že fenomén, který nezničila staletí, dokázaly zničit ty rudé svině, je k zamyšlení.
Vřele doporučuji k přečtení a už se velice těším na další knihu od Kateřiny Tučkové.