Leňulajda komentáře u knih
Tuto knihu jsem si vybrala nějak intuitivně při objednávce jiné knihy, prostě se ke mě měla dostat a dostala. Již několik nocí před doručením knihy, se mi opakovaně zdálo o úžasné ženě /v knize paní Rudové/, která i mě pomohla znovu a jinak vykročit do života. Každou stránkou knihy jsem procházela jakoby svým vlastním deníkem. Najednou jsem se vrátila o pár let zpátky, kdy se mi znovu vynořovaly ty jednotlivosti, které jsou v knize tak skvěle a s určitou dávkou humoru popsány, a které jsem také prožila, se stejnými zdravotníky /kromě pacientů z komunity, ti se samozřejmě mění, i když některé z nich, kteří se vrací opakovaně, jsem možná dokázala identifikovat, kdoví ?.../. Knihovnu mám plnou odborných a psychologických knih, ale už teď vím, že tahle kniha z nich je ze všech nejdůležitější Je to kus života, ke kterému se v myšlenkách často vracím a vděčně vzpomínám na úžasnou paní Rudovou z Ateliéru, která, kromě mě i obrovskému počtu dalších pacientů, zcela jistě zachránila život. Kniha mi také dala možnost odstupu a náhledu, jak se člověk může posunout, když tu příležitost chytí pevně za pačesy, když ví, že se nechce jen léčit, ale opravdu uzdravit. Moc děkuji autorce Lence Parýzkové i paní Rudové, jejíž poslední vzkaz v závěru knihy, který autorka našla ve svém deníku z Arte se mi setsakramentsky vryl pod kůži a do duše, jako jiné osobní vzkazy, které jsem od paní Rudové našla v mém deníku i já sama. Myslím, že kniha má co říci všem, se kterými téma rezonuje, i když třeba ničím takovým neprošli, jen je znají z doslechu. Stejně tak těm, kteří mají podobnou zkušenost, nebo toto právě prožívají. Léčba duše je léčbou nejtěžší a vyžaduje vědomé převzetí zodpovědnosti za své zdraví a mít štěstí na dobrého průvodce bažinou duše, který dokáže citlivě vést pacienta směrem k uzdravení, ale i nastavit zrcadlo a pomoct mu vystavět pevné základy, na kterých může budovat svůj "nový" život. Tak aby si člověk porozuměl, pochopil životní souvislosti, přijmul je a usilovně na sobě pracoval bez zbytečně dlouhého litování se, aby si uměl tam venku poradit sám a stal se sám sobě terapeutem. Aby sundal černé i růžové brýle a usiloval o to budhistické "jít zlatou střední". Děkuji za všechny