LeNye komentáře u knih

Přestože v tomto příběhu mnoho lidí nevidí nic výjimečného, pouze jeho nereálnost a klišovitost, mě kniha pohltila. Nepřišla mi nereálná, nepřišla mi nudná, já jsem se bavila a té skvělé holce s osobitým stylem jsem fandila, stejně jako tomu bručounovi na vozíku, pod jehož slupkou se skrýval vlastně fajn člověk, který umí být milý, pozorný a v žilách mu koluje adrenalin.
Nesouhlasím s tvrzeními, že se vývoj postav nikam neposunul, naopak. Líbilo se mi, jak Lou začala více o svém životě uvažovat, že přehodnotila priority a paradoxně díky radám invalidy našla nový způsob života. Líbilo se mi, jak si postupně prokousávali hlavní hrdinové cestu k sobě, jak Lou - která původně neměla o kvadruplegicích ani páru - začala studovat literaturu a hledat rady na diskuzích a zkrátka to, jak se tím nechala pohltit a absolutně tím změnila svůj postoj. Na konci z ní tak byla silná žena, která byla odhodlaná bojovat a prožít život naplno.
Ještě musím podotknout, že by mě docela zajímala filmová adaptace...

4 26.07.2014

Překroč svůj stín překračuje úroveň knih svého žánru a stojí na poměrně vyšší příčce. Je to kniha, u které si člověk odpočine, ale zároveň se hluboce zamyslí nad osudem hlavních hrdinů, kterým jsou pod nohy házeny klacky mnohem těžšího kalibru než obyčejným teenagerům. Sledujeme tak s úsměvem na tváři i se slzami v očích celý příběh, který je natolik poutavý, že se od něj čtenář jen těžko odtrhne.
Střídání vypravěčů bych u této knihy hodnotila jako velké plus, stejně jako jejich vývoj v průběhu příběhu. Moc chválím za to, že kniha nespadla do klasického románku točícího se pouze kolem sexu, což by kvalitu díla naprosto potopilo. Hlavním hrdinům jsem fandila a jsem ráda, že nakonec našli nějaké východisko, jak ze zapeklité situace ven.

4 27.06.2014

John Green mě přinutil přemýšlet s hlavními hrdiny, smát se s nimi, plakat s nimi. V této knize jsem našla příběh, který ve mně zanechal stopu a musela jsem o něm dlouho přemýšlet. Chtěla bych vyzdvihnout především to, jakým způsobem se autor popral s problematickým tématem. Obvykle jsou totiž knihy, ve kterých je hlavní protagonista vážně nemocný, pouhopouhou ‚‚ždímačkou‘‘ slz, ale tady ne. Všechno je to v dokonalém kontrastu spravedlnosti a nespravedlnosti, smutku a vtipu, lásky a odchodu. Když už toho na mě bylo moc, přišla nějaká vtipná pecka, která mi zase vyloudila úsměv na tváři. Velký bod k dobru má u mě Green za to, že je konec jiný, než jsem čekala - dle mého to byl výborný tah.

A jen na okraj - snad poprvé jsem byla naprosto spokojená i s filmovou adaptací (dobré obsazení, skvělá hudba, dobrá kamera).

2 16.06.2014

Taková občas mírně připepřená pohádka - ale proč ne? Příběh se mi líbil, hlavní hrdiny jsem si oblíbila. Samozřejmě byl děj poměrně předvídatelný, ale u těchto žánrů se to dá tak nějak očekávat. V první části se čtenář těší, kdy to napětí mezi hlavními hrdiny vygraduje do takového stadia, že už to nebudou moci unést a dají se dohromady. Druhá část knihy přinesla trochu osvěžení ve formě napětí, i když mám tak trochu pocit, že s tím mohla autorka naložit lépe (a vytěžit z toho o dost více). Nicméně, já jsem od knihy neměla žádná velká očekávání, a tak jsem ve výsledku spokojená. Romantiku takového druhá já ráda. Kniha tohoto žánru je to průměrná. Taková pěkná letní oddechovka, ke které si člověk uvaří kávu a hezky si u ní odpočine.
A konečně jsem pochopila obálku, kterou jsem předtím jen obdivovala za výlohou knihkupectví - jsem ráda, že souvisí s příběhem a není to jen tak nějaké bezvýznamné plácnutí fotky.

1 11.08.2014

Mně osobně nepřijde, že by byla kniha chudá po emoční stránce. Oba hlavní protagonisté to neměli v dětství lehké a právě to, jak se s tím po celou dobu (ne)vypořádávali, svědčí o nějakých hlubších pocitech. Ta pravá citlivá Ella se skrývala za slupkou tvrdé drsňačky, která zakrývala pravé pocity; podobně tomu tak bylo i u Michaela. Autorka ukázala, že není vždy jednoduché být otevřený a upřímný k druhým, proto si k sobě Ella i Michael museli hledat cestu po malých krůčcích (s často velkými kroky zase zpět).
Občas jsem ale měla pocit, že by potřebovala mírně učesat stylistická stránka knihy, to ale mohlo být způsobeno překladem, tím pádem to nezahrnuji do hodnocení.
Suma sumárum - průměrná kniha svého žánru, s mírně nadprůměrnými životními osudy hrdinů a mírně podprůměrným autorčiným stylem psaní. Taková, co vás neurazí, ale nebudete po ní ani šílet.

1 20.06.2014

Nejprve takový obyčejný příběh, který se po chvíli promění v jeden velký zašmodrchanec osudu. Colleen Hoover dokáže být ke svým hrdinům pořádně krutá, o to víc si musíte příběh a hlavní postavy zalíbit. Tyto těžké životní momenty však střídá obrovské množství lásky mezi hlavními hrdiny příběhu, občas je kniha ošperkována nějakou hláškou či vtipnou situací, čímž se dokonale vyváží celkový dojem.
Nutno také podotknout, že si autorka výborně pohrála s propojením názvu knihy, který symbolizuje mnohem více, než čtenář před přečtením knihy očekává.
V neposlední řadě tleskám také krásné obálce (líbí se mi výjimečně jak ta originální, tak i český přebal), která na mě přímo dýchá emocemi a skrytým tajemstvím hlavní hrdinky. Za mě rozhodně ano!

1 16.06.2014

Mě to prostě bavilo. Děj byl sice předvídatelný, ale na druhou stranu bych řekla, že je to příběh poměrně odlišný od všech současných románů, a tak mi to přišlo jako příjemná změna. Líbí se mi styl psaní autorky, je to takové svižné a přestože byly vlastně dny Paige jeden za druhým stejné, pořád se něco dělo a já jsem se těšila, až zase rádno Paige vyrazí k Bavettovým. Vyzdvihla bych také humornou stránku. A Michaelovi a Paige jsem prostě nemohla nefandit (mafie, nemafie).
Překvapilo mě, že česká autorka zasadila děj románu do prostředí NY a obdařila hlavní hrdiny anglickými jmény (což asi souvisí i s tematikou mafie). Ale nevnímám to jako minus, naopak to knize možná pomohlo.
Něco mi v příběhu samozřejmě nesedlo, ale jinak bych ho hodnotila jako poměrně nadprůměrný svého druhu. Není pochyb o tom, že Petrusová umí psát, umí použít kontrastů a všechno zvládne proplést pořádnou dávkou humoru.

11.07.2014

Příběh má rozhodně zajímavý námět, ze kterého se dá hodně vytěžit. Z této knihy mám hodně rozpolcené pocity. Autorka knihy využila kontrastu mezi rodinou z bohatších vrstev a rodinou naprosto opačnou, kde to vůbec nefungovalo. Je zajímavé sledovat, jak se od sebe rodiny odlišují a jak rozdílné role v nich hrají rodiče a děti. Zatímco Ellie je sladká holčička, která musí poslouchat a pak je vše v pořádku (do té doby, než si uvědomí, že to tak nemůže jít dál, a vzbouří se), Mikey se musel o rodinu starat, chodit do práce, sestrám byl mnohdy spíše otcem než bratrem (rozhodně silná osobnost).
Přestože se mi příběh líbil, je na něm něco, co mi nesedělo. Ellie mi v první polovině knihy přišla jako malé dítě, které rozhodně ještě nemůže k maturitě, proto se mi ze začátku příčil jakýkoli vztah mezi ní a Mikeyem. Možná jsem to pouze špatně interpretovala nebo to byl možná záměr autorky, aby tak vynikl vývoj této postavy, kterým si prošla. Pro mě tedy takový zlatý střed.

18.06.2014

Bez naděje očima Deana Holdera. Něžné, krásné, mnohdy drsné a mrazivě drastické. Občas jsem si říkala, že je to chvílemi i přeslazené, ale na druhou stranu, pokud si toho člověk tolik zkusí a osud mu nadělí takové hrůzy, má taková obrovská láska své opodstatnění. C. Hoover umí překvapit. Něco člověk předvídá správně, ale když už si čtenář myslí, že ví o životě hlavních postav vše, stejně pak přibude nějaká další katastrofa, kterou rozhodně nečekal.
Příběh už známe z pohledu Sky, ale rozhodně bych neřekla, že je Ztracená naděje zbytečná. Právě až poté jsem si udělala celkový obrázek o Sky a Holderovi a vše do sebe bezchybně zapadlo. Nehledě na to, že je docela zajímavé vidět určité scény z dvou odlišných pohledů.
A na závěr - opět povedená originální i česká obálka!

17.06.2014