lis-elis
komentáře u knih

Díky panu Merle jsem si uvědomila, jak moc je všeobecný obraz kardinála Richelieu ovlivněn výmysly Alexandra Dumase. Přestože jsem brala Tři mušketýry s rezervou, tak i díky jiným zdrojům ve mě zakořenila všeobecná představa, že byl Ludvík XIII., loutkou v rukou kardinála. Moc děkuji za nezaujatý pohled, který nám oba může představuje jako zajímavé osobnosti. Rozhodně si ještě ráda přečtu jejich kvalitně zpracované životopisy.


Prvních 6 dílů série Dědictví otců jsou paměti fiktivního šlechtice Petra ze Sioraku. Je to poutavá sonda do francouzských dějin 16. století, období náboženských válek. Na rozdíl od naučné literatury zde může čtenář prožít významné historické události z pohledu tehdejších lidí. Vše je popsáno věrně, avšak románovou formou na pozadí bujarého života našeho šlechtice. Šťoural najde pár nepřesností, které ale nejsou zásadní. Jediné, co mě trochu mrzelo, je nepropracovanost některých významnějších fiktivních postav. Např. se ve 3. díle dovíme, že má Alizon malé dítě. S naším hrdinou prožije nejednou další dobrodružství, dozvíme se o ní ledacos, ale o synovi už napadne jediná zmínka...
V každém případě je to ale úchvatné dílo, které stojí za to si přečíst.


Knížka pro mě byla velké,ale hlavně milé překvapení :-) Na rozdíl od večerníčku, který je němý a moje malé děti proto příliš nezaujal, knížka je plná veselého povídání i komentářů. Dětem se opravdu líbila a několikrát jsme se hodně zasmáli. Brzy si jí prý musíme zopakovat.


Pohádky jsou často v zastaralé češtině. Špatně se četly mě, jako rodiči. Děti mnohé věty vůbec nechápaly. Brzy jsem je sama začala při čtení převádět do současné češtiny. Bylo to ale zbytečně obtěžující.
Pohádky jsou jinak hezké. Některé hodně znamená, jiné jsme četli poprvé.
Kdyby byl použit současný jazyk, hodnotila bych mnohem lépe.
Ilustrace jsou ucházející, ale znám mnohem lepší. Např. Jezinky v botách na podpadku s kohoutem na hlavě spíš připomínají puberťačky. :-D


Většinu pohádek mé děti znají z jiných knížek, takže stručnější text nevadil. Ovšem ilustrace jsou úžasné. Děti teď podle nich vypráví pohádky mě :-)


Kniha pro děti s klasickými pohádkami. Ilustrace jsou hezké, ale hodně pestré. Což je zřejmé pro cílovou skupinu správná volba. Mé děti si knížku zamilovaly a často se k ní vracíme.


Pohádky jsou poměrně pěkné a jsou v nich obsažené i nějaká ponaučení pro děti, jak by se měl člověk chovat. Z tohoto pohledu nemám ke knížce výhrady. Co mě ale hodně rozzlobilo je, že nevysvětluje klasické vánoční tradice. Ne tak, jak jsou běžně vnímány. Jsou zakomponované do jednotlivých pohádek tak, že je kolikrát máte problém objevit nebo dostávají úplně jiný význam. Např. zlaté prasátko, zde není vůbec spojené s pustém; z litého olova se nevěští budoucnost, ale jsou to ozdobné růžičky na stromeček pro chudé; svíčky na adventním věnci jsou 4 úkoly pro knížete, aby se naučil vládnout...
Knížka se dětem líbila. Za mě ale vůbec neplní to, co je na titulní stránce a úvodu. S vánočními tradicemi děti naopak vůbec neseznámí. Což byl ale důvod, proč jsem svým dětem knížku četla právě o adventu.


Klasické Disneyovské ilustrace jsou opravdu skvělé. Příběh kolouška je také krásný a má dvojčata (4 roky) nadchl. Vím, že život není jen radost a požár lesa i lovci určitě do příběhu patří, aby byla v ději nějaká dramatičnost. Ale jak zmiňují i další čtenáři, smrt maminky je trochu kámen úrazu. Je sice pojata citlivě, ale právě to u malých dítek vyvolává řadu otázek. Jako matce mi nebylo dobře po těle, když jsem se snažila mým dětem citlivě vysvětlit, proč se k Bambimu již maminka nevrátí. Moc mě to mrzí, protože kvůli této pasáží se zatím budu dalšímu čtení této knihy vyhýbat :-(


I tento druhý díl měl u mých dětí úspěch. Příběhy jsou milé a ilustrace krásné.


Jednoduché ale milé příběhy. K tomu nádherné ilustrace. Krásná knížka pro malé děti.
