Lixandra
komentáře u knih
Netopýr
Jo Nesbø
Posloucháno jako audiokniha a Hynek Čermák to prostě umí. Za mě má jedničku s hvězdičkou.
Moje první kniha od Nesbeho. Nemůžu říct, že to byla super pecka a že jsem natěšená k prasknutí na další díly (ačkoliv v této chvíli už poslouchám Švábi) ale taky to s tím ožralcem Holem nechci hned vzdát. I přesto, že hlavní hrdinové v podobě drogově závislých nebo alkoholiků jsou mi absolutně proti srsti, něco na knize přece jen bylo. Asi ta Austrálie nebo co.
O vrahovi jsem měla jasno dlouho před jeho odhalením, jen mi chyběly nějaké souvislosti, přesto jsem byla během čtení (poslechu) přesně třikrát šokovaná, protože se stalo něco, co jsem nečekala, i když na můj vkus tam bylo moc mrtvol, navíc ta výplň příběhu mi úplně neseděla, občas jsem v duchu prosila, ať už ty lidi přejdou k věci. Co se týče samotného závěru, respektive toho, co se stalo s pachatelem, to jsem se jen pitomě uchechtávala.
Od knihy jsem toho moc nečekala, asi dle místního hodnocení, ale nakonec to nebylo vůbec špatné. Čtyři hvězdy.
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Posloucháno jako audiokniha.
Začátek se hrozně táhl, neskutečně se táhl. Ty nábožensko-fanatický kecy mě příšerně vytáčely, naproti tomu závěr této linky s Lucasem a pastorem mi přišel skoro až epický. Bohužel nám nebylo sděleno, jak a kde skončili bratři a co se stalo s jejich rodiči, to mě dost zajímalo.
Vraha jsem tentokrát neuhodla, ale s příběhem jsem byla v zásadě spokojená. Opět nebyla nouze o ty "mrazivé" okamžiky.
Z postav jsem si oblíbila Munga a Gabriela a jelikož se chci vrhnout i na Sovu, doufám, že tam oba zas budou.
Čtyři a půl hvězdy ze ten vleklý začátek.
Kaštánek
Søren Sveistrup
Moje úplně první severská krimi.
Poslouchala jsem audio verzi a musím říct, že pro mě bylo mnohem lepší slyšet správnou výslovnost dánských jmen než je luštit na papíře. Osobně mi to pomohlo rozeznávat od sebe velké množství postav a neplést si je.
Nápaditá, mrazivá detektivka mě nezklamala, byla dokonce lepší, než jsem očekávala jen z popisku. A po přečtení musím říct, že není nad to ležet večer v posteli se sluchátky v uších a těkat očima ve tmě, jestli si Kaštánek nejde právě pro mě. A taky mi u toho byla děsná zima, jak mě mrazilo.
Hezky promyšlené, vraha jsem měla vytipovaného od jisté pasáže a ukázalo se, že jsem se nemýlila v osobě, ale v logickém řetězci, díky kterému jsem k vrahovi došla. A taky motiv mi nebyl jasný a spojitost s první scénou z knihy. Když potom vyšetřovatelé začali podezřívat někoho jiného, byla jsem neskutečně zklamaná a když se pak ukázalo, že jsem měla pravdu, byla jsem ráda, ale stejně tomu nemohla uvěřit.
Nicméně mě potěšil malý nástin na konci knihy s příslibem nějaké formy pokračování nebo to byla jen taková narážka? Uvidíme.
Z postav mi byl sympatický Hess. Thulinová mi nějak k srdci nepřirostla a vůbec vlastně nikdo další.
Těším se na další autorovu tvorbu, hlavně pokud bude podobně kvalitní jako tento počin.
