Lore komentáře u knih
Země a její budoucnost
(výňatek)
...Rozsahem prostorovým jest astronomická zvěst při nejmenším melancholicky ohromná a skličující. Rozsahem časovým se stává zvěstí téměř nekonečné možnosti i naděje. Jako občané vesmíru žijeme spíše blíže k jeho konci než při jeho začátku, neboť podle všeho se už větší část vesmíru přeměnila v záření dříve, než jsme se objevili na jevišti. Jako obyvatelé Země žijeme na samém počátku času. Objevili jsme se v mladistvé nádheře ranního svítání a den téměř nedohledné délky otvírá se před námi; a my si těžko dovedeme představiti, jak bude vyplněn. Až se naši potomci ve vzdálených věcích ohlédnou zpět s druhého konce času, spatří náš nynější věk jako mlžný úsvit světových dějin. Naši dnešní současníci budou vypadati jako ponuří hrdinové, kteří si razili cestu pralesy nevědomosti, omylů a pověr, aby odhalili pravdu, aby se naučili, jak krotiti přírodní síly a učiniti svět důstojným, by v něm lidstvo přežívalo. Jsme ještě příliš pohříženi v ranní šedi, abychom si dovedli představiti, třeba jen velmi nejistě, jak se nynější náš život bude jeviti těm, kdož přijdou po nás a uvidí jej v plné denní záři. Ale my, i v tom světle, které máme, chápeme, jak se zdá, že hlavní poselství astronomie je poselstvím naděje pro lidstvo a odpovědnosti pro jednotlivce – odpovědnosti, neboť my tvoříme plány a klademe základy pro budoucnost delší, než jakou si sami dovedeme představiti.