Lostinfantasy komentáře u knih
Kat je upírka, která se narodila do doby, kdy jsou lidé nakažení virem, kvůli kterému jim upíři nemůžou sát krev. Jsou tedy odkázáni na krevní náhražku. Hema je ale šíleně drahá a Kat s mamkou si ji skoro nemůžou dovolit. Proto se Kat rozhodne podat přihlášku na prestižní upírskou školu, protože věří, že ji to v budoucnu otevře spoustu dveří. Když ji na školu přijmou a ještě k tomu získá plné stipendium, tak neváhá a vydává se na školu, i když je její mamka zásadně proti.
Začátek knihy je pomalejší, protože nás autorka seznamuje se školou, s upíry a jejich zvyklostmi a taky s chodem celé Vampyrie. Fakt se mi líbí celý ten nápad s nákazou a krevní náhražkou, ale bohužel bylo strašně předvídatelné, jak se celý příběh bude vyvíjet. Pak se to rozjelo a i když jsem tušila, kam to celé směřuje, tak mě to bavilo a četlo se mi to hezky svižně.
Autorka řeší i spoustu zajímavých témat, jako třeba rasismus, otroctví, homofobii, elitářství, ale podle mě je nakousla jen okrajově a zasloužily by si víc rozebrat. Takhle mi občas přišlo, že to tam autorka šoupla jen proto, že se to momentálně řeší ve světě a to je docela škoda.
Příběh nám vypráví Kat a taky její bývalá kamarádka Taylor, se kterou se pár let neviděly. Taylor je jediná vyoutovaná osoba na škole a má to tam dost těžké. Byla mi mnohem sympatičtější než Kat, protože se narozdíl od ní nesnažila neustále někomu zalíbit a prostě si žila svůj život. Kat mi naopak občas lezla na nervy, protože radši přehlížela svoje zásady a názory, jen aby jí měli rádi školní oblíbenci.
Romantika je hodně pomalá a je to tak trochu enemies to friends to lovers.
Ta hlavní zápletka byla fakt super, bylo to dobře vymyšlené, jen je to opravdu hrozně okatě napsané, že na to musí přijít snad každý.
Tohle je úplně jiná upířina než na jakou jsem normálně zvyklá, ale bylo to zajímavé čtení. Jen jsem si celou dobu myslela, že to bude mít další díl a ono ne. Přijde mi to docela škoda, protože pak by autorka mohla víc rozebrat ta důležitá témata a neuspěchat konec.
Hodnocení: 3,5/5
Knihu jsem dostala v rámci spolupráce od Humbook.
Fallon s Chloe byly vždy nejlepší kamarádky. Vše se ale pokazilo minulé léto, když se jednu noc z pouhého kamarádství stalo něco víc. Chloe druhý den odjela na vysokou a holky spolu rok nebyly v kontaktu. Teď se ale Chloe vrací na prázdniny domu a spolu s Fallon musí vydržet společnou práci v rodinné zmrzlinárně.
Na tuhle knížku jsem se fakt těšila, protože ta obálka je boží a od autorky už jsem četla knihu Některé holky ano a moc se mi to líbilo. Bohužel tahle kniha se mezi moje oblíbence nezařadila. Úplně celá zápletka knihy by se vyřešila, kdyby si spolu hlavní hrdinky aspoň jednou promluvily. Postava Fallon je ze začátku fakt hrozně nesympatická a chová se jako blbka, všechno si domýšlí a na to, že má být na svůj věk hrozně vyspělá, tak v téhle situaci se chová tak na 14 let. Pak se to aspoň trochu zlepší, ale stejně mi nepřirostla k srdci. Myslím, že by knížce prospělo, kdyby příběh vyprávěly obě dvě, ale bohužel ho vypráví jen Fallon.
Nejvíc se mi líbilo to cestování zmrzlinářskou dodávkou na festivaly. Škoda, že tam nebylo víc zážitků z cesty místo toho opakujícího se dramatu.
Ráda bych řekla, že jsem tomu jejich vztahu fandila, ale vlastně mi bylo úplně jedno, jestli spolu nakonec skončí nebo ne.
Kniha měla potenciál být super letní oddechovka, ale spíš mě celou dobu nudilo jejich chování a těšila jsem se až si konečně promluví.
Hodnocení: 2,5/5
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s Humbook a Humbookblogeri.
Touha
Pro milovníky Stmívání nebo jiných YA upířin může být Touha skvělá nostalgie. Já jsem Stmívání nikdy nečetla, takže podobnost usuzuji jen z filmů, ale určitě tam je, i když se ve spoustě věcí naštěstí liší. Kromě upírů v knize najdete i vlkodlaky, čarodějky, draky a chrliče, a nedivila bych se, kdyby se v pokračování objevily i jiné druhy příšer. Myslím, že svět má autorka vymyšlený hezky, ale těším se, až se v dalších dílech dozvím víc informací o jednotlivých druzích.
Čtení jsem si užila, ale nemohla jsem se ubránit pocitu, že jsem na to už moc stará. Já sice young adult miluji, ale tady bylo až moc těch klišoidních věcí, jako šílená insta-láska, naivní hlavní hrdinka, bad boy, který se z hlavní hrdinky najednou může zbláznit.. Fakt mi to hodně připomínalo ty příběhy, které jsem četla dřív. Kdyby to autorka nenatahovala a příběh měl třeba o 100 stran míň, tak bych byla s knížkou vážně spokojená. I když jsem si občas ťukala na hlavu z těch všech klišé, tak mě to bavilo a byla jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne. Určitě bych to tedy zařadila spíš do kategorie mých guilty pleasures, ale i na to je občas nálada
Hlavního záporáka jsem uhodla docela rychle a musím říct, že úplný konec mě dost překvapil a jsem zvědavá, jak se s tím autorka vypořádá v dalším dílu.
3,7/5
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s Humbook.
Co se stane, když se protne život sirény zvané Zhouba princů a prince, který loví sirény?
Sirény jsou krvelačná stvoření, která za každý rok svého života sbírají lidská srdce. Lira patří mezi jedny z nejmocnějších, jelikož všechny její srdce patřila princům. Její matka jí ale bere jako konkurenci a jednoho dne z ní za trest udělá obyčejnou lidskou dívku a dá jí za úkol získat srdce prince Eliana, jinak zůstane člověkem navěky.
Píseň sirény je ukázková hate to love kniha s hodně pomalou romantikou a strašně krásným stylem psaní. Tady musím pochválit i český překlad.
Je to volný retelling na Malou mořskou vílu, ale mnohem krutější a drsnější, což se mi fakt líbilo.
Celý ten svět byl krásně vybudovaný, jen jsem se chvílemi ztrácela v těch všech královstvích. Přecijen se celá série jmenuje Hundred Kingdoms, takže jich je tam fakt hodně. A i když Píseň sirén patří do série, tak ji můžete číst i jako stand alone, protože má uzavřený konec a další díl už bude o někom jiném.
Ze začátku jsem měla z knihy trochu strach, protože jsem si přečetla pár recenzí, které knížce vytýkaly nedostatek děje, ale mně naopak přišlo, že se tam něco dělo neustále a vůbec mě příběh nenudil. Je vyprávěný ze dvou pohledů, což mám radši než vyprávění jen od jednoho hrdiny.
Tohle byl můj první retelling na Malou mořskou vílu a musím říct, že mě to prostředí fakt bavilo!
Knihu jsem četla ve spolupráci s Megaknihy.
(SPOILER) Tohle je docela podivná kniha, ale pro mě vlastně moc hezky podivná. Celou dobu jsem měla pocit jako bych četla takovou temnou pohádku. Víl pořád nemám dost a Magie havranů nám nabízí zase trochu jiný druh. V téhle knize jsou ohromně kruté a marnivé, ale nadevše si váží lidského umění, protože samy umění nedokáží provozovat, dokonce je to ničí. A jako umění se počítá například i vaření.
Trochu jsem se bála, protože jsme viděla, že tenhle příběh některým lidem nesednul. Ale i když se tohle dílo liší a nedostalo mě úplně do kolen, tak přemýšlím, jestli mě Margaret Rogerson dokáže vůbec někdy zklamat.
Tempo knihy je pomalejší, jde tu hlavně o atmosféru a postavy. Řekla bych, že akce je až na vedlejším místě, ale přesto si myslím, že ji tam bylo dost. V příběhu je hodně cestování po lese a v říši víl, ale navštívíme i ples a vílí dvůr. Vykreslení světa se mi opravdu líbí.
Co podle mě pokulhává, tak je romantická linka. Bylo to strašně rychlé a vzešlo to v podstatě z ničeho. Isobel je zamilovaná snad hned od začátku a i když chápu, že na to zamilování měla spoustu času při malování Havranova portrétu, tak my to s ní neprožili a zdá se to unáhlené.
Spoustu lidí haní závěr knihy, ale já se přiznám, že mi to nevadilo. Jak už jsem psala, tak na mě z knihy dýchá takový pohádkový vibe, takže mi i ten konec přišel takový pohádkovější a hodilo se mi to tam. Jen to finále bylo možná trochu uspěchané.
Musím pochválit i obálku, nemůžu se na ni vynadívat.
Za knihu děkuji @humbook #humbookblogeri #spoluprace.
V téhle navazující sérii na Studii jedu se opět vracíme k Jeleně, Valekovi a ostatním známým postavám. Zároveň se tu objevují i nové postavy, jako třeba Onora, kterou jsem si moc oblíbila a jsem zvědavá, co se o ní dozvíme v pokračování.
Jeleně něco blokuje svou magii a ona se tím pádem se všemi problémy musí vypořádat jako obyčejná dívka bez magie.
Asi polovinu knihy jsem měla podezření, co za ztrátou magie stojí a poslední věta knihy mě v tom docela utvrdila.
Konečně jsem se dozvěděla, jak se z Valeka stal vrah, kdo ho vycvičil a jak se setkal s Velitelem. Tyhle vzpomínky do minulosti mě dost bavily a jsem za ně ráda, protože jsme díky tomu měli zase lepší možnost Valeka poznat.
Autorky styl psaní mi hrozně sedí, takže se mi to četlo skvěle, stejně jako původní série. Podle konce to vypadá, že se z Jeleny a Valeka postupně stanou vedlejší postavy a nahradí je postavy jiné, na což jsem moc zvědavá a těším se.
Pokud vás bavila série Studie jedu, tak si Hledače duší určitě nesmíte nechat ujít.
Na knihu jsem se chystala už dlouho, protože má boží obálku, viděla jsem skvělé recenze a měla by být pro fanoušky Caravalu. S čímž souhlasím, ale i pokud se vám nelíbil, tak dejte Hotelu Magnifique určitě šanci, protože dostal skvělé hodnocení i od lidí, kterým se Caraval nelíbil.
S hlavní hrdinkou a její sestrou se podíváme do hotelu Magnifique, kde si chce Jani vydělat peníze, aby se mohla vrátit do svého rodného města. Hotel je plný čarodějů a kouzel, která mají být pro návštěvníky, narozdíl od zbytku světa, bezpečná.
Atmosféra knihy je úžasně kouzelná, ale i když se na první pohled zdá hotel snový, tak postupem času je atmosféra pořád temnější a temnější.
Postupně se v příběhu odhalují strašná tajemství a krutost lidí, kteří hotel vedou.
Na to, že je to stand-alone, tak to má opravdu boží world building a klidně bych z toho světa brala nějaký další příběh.
Nechybí ani romantická linka, která byla sice jasná od začátku, ale moc se mi líbila.
Příběh se mi četl úplně sám a byla jsem napnutá, jak se to celé vyřeší. Některé věci se mi zdály lehce přehnané, ale jelikož je celá kniha protknutá magií, tak mi to úplně nevadilo.
Doporučuji fanouškům Caravalu, Nočního cirkusu nebo prostě jen lidem, kteří milují zajímavou magii v knihách a kouzelná místa.
4,5/5
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský.
Chce to dva by měla být romantická komedie s detektivní zápletkou. Romantiku najdeme až na konci příběhu a humor byl pro mě až příliš na sílu a podle mě to knize spíše škodilo. Co se mi ale líbilo, byla zápletka.
Clem, kterou momentálně dělá šťastnou jen roller derby (což je podle mě šíleně cool koníček), jednoho dne zjistí, že má dvojnici, která se za ni vydává, chodí na stejná místa a dokonce se jí nabourala do účtu a utrácí její peníze. Což Clem zjistí ohromně pozdě, jelikož si vůbec nekontroluje účet. Já bych to zjistila okamžitě, protože si účet kontroluji skoro denně
Policie je podle ní marná a tak se rozhodne to vzít do vlastních rukou. Jejím parťákem se stane její pejsek Karlík Bucket, kamarádka Bianca a nakonec i Gus, detektiv s neodolatelným hlasem.
Já miluji zvířata, takže jsem si hned zamilovala i Karlíka a stal se vlastně mojí nejoblíbenější postavou z knihy. I když tam neměl žádnou velkou roli, jen se za Clem všude táhl jako ocásek Ráda bych řekla, že mou nej postavou byla hlavní hrdinka, ale i když jí to pálilo v detektivním vyšetřování, tak jinak byla na můj vkus celkem hloupá a naivní. Dost často se vrhala do nebezpečné akce, ale naštěstí kolem sebe měla správné lidi, kteří ji nakonec vždy pomohli.
Kniha se četla skvěle a je úplně ideální na takové ty chvilky, kdy nemáte chuť u knihy příliš přemýšlet. Pokud vám kniha sedne humorem, tak se opravdu nasmějete.
Za zaslání k knihy k recenzi děkuji vydavatelství Cosmopolis.
Do Knihy noci jsem šla s velkým skepticismem, protože recenze jsou na tuto knihu dost odlišné a často negativní. První část tomu moc nepomohla, protože jsem se celkem nudila a hlavně byla zmatená. Autorka nás vrhne do světa stínové magie, aniž by nám pořádně vysvětlila jak funguje, protože hlavní hrdinka to sama moc neví. Naštěstí to pro mě byla kniha, která je s každou stránkou lepší. Jak jsem se spolu s Charlie dozvídala nové informace, tak jsem se do příběhu ponořila a chtěla vědět jak to dopadne.
S Charlie se nikdo nepáře, takže jsme svědky spousty zvráceností, které jsou lidi schopní udělat pro moc a stínovou magii.
Líbí se mi, že sama není žádná vyvolená hrdinka, ale spíše taková morálně šedá postava.
Hlavní zvrat jsem tak nějak očekávala, ale úplný konec mě překvapil a jsem zvědavá, jak se s tím autorka popere v druhém dílu. Já jsem si tedy původně myslela, že je to stand-alone.
Vůbec nepočítejte s tím, že pokud se vám líbil Krutý princ, tak se vám bude líbit i tohle. Kniha noci není YA a i styl psaní se liší. Chvilkami mi to atmosférou připomínalo Devátý spolek L. Bardugo, který se taky hodně liší od její nejslavnější série Griša.
Kdyby kniha celou dobu jela v podobném tempu, jako druhá polovina, tak by to byla pecka, ale takhle musím hodnocení snížit.
Za zaslání knihy k recenzi děkuji @humbook a @humbookblogeri.
(SPOILER) “Jsme jenom zlomek, pouhý zlomeček v celým vesmíru.”
Příběh o nemoci, lásce a hlavně o vyrovnání se se smrtí.
Celá kniha je o vztahu Matta a Erika, kterému hned po jejich sblížení diagnostikují smrtelnou nemoc.
Jak se vyrovnat s faktem, že pro sebe mají maximálně pár měsíců než nemoc zaútočí v plné síle?
Kniha je plná emocí, zoufalství, smutku, ale taky tak šílené lásky a odhodlání, že vás to musí chytnout za srdce. Matt byl úžasný a s celou situací se popral skvěle. To, s jakým citem se o Erika staral, mi přišlo dojemné a spoustu lidí by to takhle určitě nezvládlo.
Autorka to celé vykreslila tak dobře, že jsem si připadala jako bych to všechno zažívala s nimi. Kromě toho milostného vztahu, byly v knize boží i sourozenecké a přátelské vztahy. Upřímně bych si přála mít takovou partu kamarádů jako Matt.
Jen mi přišla škoda, že se příběh neodehrává u nás, ale v zahraničí.
Hrozně mi sednul styl psaní a myslím, že autorka psát fakt umí. Kolikrát jsem se smála spolu s hlavními hrdiny a v průběhu i na konci jsem brečela jako želva.
Knihu doporučuji těm z vás, kdo máte radši pomalejší tempo a příběh zaměřený na emoce.
Knihu jsem četla ve spolupráci s @humbook a @humbookblogeri.