Louanne komentáře u knih

Další kniha v pořadí od Světlany Alexijevičové a zatím ze všech nejsilnější. Po její přečtení jsem měla pocit, že nic lepšího jsem zatím nepřečetla a už asi nepřečtu. Čirá hrůza, bezmoc a na mnoha místech odevzdání se osudu sovětského člověka. To, že je to skutečnost, které se zdráháte uvěřit, vyvolává ve vás široké spektrum pocitů od strachu, hněvu až po sounáležitost a pochopení.

7 30.08.2019

Úžasná kniha, realistické a smutné osudy. Nutí přemýšlet nad generacemi před námi a člověk si uvědomuje, že by si měl více vážit toho, co má.

7 29.04.2019

Většinou čtu literaturu faktu a jen občas prokládám nějakou beletrií, a to ještě takovou, která má pokud možno reálný základ. Světlo mezi oceány ale opravdu stála za to, emocionální konec mě dokonale rozhodil.

3 18.01.2019

Miluju tlusté knihy a Kvítek byl proto jasný. A vím, že bych potřebovala další takto tlusté pokračování. :-) Nechat je jen tak jít, to se mi vůbec nechtělo.

2 03.01.2017

Z knihy mám smíšené pocity. Na jednu stranu pěkně propracované osudy a příběhy, ale na druhou moc náhod najednou. Říká se, že svět je malej, ale tady je menší než by se dalo čekat. Potřebuju příběhu aspoň trochu věřit, ale tady se mi to nepovedlo.

2 19.11.2016

Komplexní pohled na fašistickou mašinérii s velkým množstvím dokumentů. Realistické, strašné a přes rok vydání téměř neovlivněné dobou, což bylo pro mně překvapivé. Naopak jedna z nejlepších knih k této tématice.

1 01.01.2020

Kdybych měla ve zvyku knihy odkládat, asi by tahle takto skončila. Na začátku mi styl psaní přišel takový kostrbatý, sem tam jsem viděla chybku a hlavní hrdina mě příšerně rozčiloval svým fňukáním. Vydržela jsem a po první třetině jsem do knihy zahučela až po uši. Prostě se do toho vžila, Toni už mi vůbec nepřišel ufňukaný a když, tak na to měl plné právo. Konec mnou zatřásl a donutil mě uvažovat o tom, jak křehká je lidská duše.

Nemůžu se zbavit dojmu, že spisovatelka byla Freddieho téměř fanatickou obdivovatelkou. Samozřejmě některé postřehy a vysvětlení týkající se klipů, koncertů, textů jsou opravdu logické, pokud jdete do hloubky. Nicméně jsem celou dobu čtení měla pocit, že Freddie Mercury byl přinejmenším polobůh, téměř bezchybný a utlačovaný "vyšší mocí". Podotýkám, že Freddieho Mercury obdivuji a mám Queen moc ráda, ale toto mi přišlo přehnané a neobjektivní. Kromě toho se autorka dopouští chyb v popisu situací, konkrétně například když mluvila o Courtney Love, která údajně musela utéct před fanoušky z domu i s dětmi. Pokud vím, tak Courtney Love měla pouze jedno dítě - dceru Frances Bean Cobain. Myslím, že takových chyb tam bude víc, i když se třeba přímo netýkají Freddieho Mercuryho.

1 04.02.2016

Asi jsem očekávala příliš. Kniha ve mě vyvolala beznaděj a tmu. Ale asi to tak mělo být.

29.01.2017