LucaEx. komentáře u knih
Takový bleskový pohled na založení módního salónu Christian Dior. Pro mě takový předkrm, než si seženu biografii samotného mistra Christiana Diora.
Útlá knížečka v krátkých kapitolách ukazuje jak zajímavý a hektický život vedla Suzanne Lulingová, ředitelka Diorových salónů. Cestování, chystání přehlídek, péče o zákaznice.
Bohužel Suzanne plula hodně po povrchu, ale vypíchla nejdůležitější období salónu a rozhodně mě nalákala a chci se o Diorovi dozvědět víc.
Útlá knížka, opět s krásnou obálkou mě tentokrát neoslovila tolik, jako Najdeš mě ve tmě. Ale i tak se mi líbila. Četla se lehce, odkrývala životní příběh autorky. Poukazovala na mateřství, lásku mateřskou i partnerskou. Na věčné hledání sebe sama, na vliv rodiny, okolí, společnosti. Na to, že to žádná z nás nemá jednoduché.
Pohladí po duši.
První kniha Michelle Obama Můj příběh mě oslovila a moc se mi líbila. Světlo v nás je trošku jiná, víc motivační a na její čtení i pochopení musí mít čtenář už něco za sebou. Nějaké ty životní kopance, uvědomění a hlavně tu správnou náladu.
Mě se načasování povedlo, protože neprožívám zrovna nejrůžovější životní období a snaha motivovat u mě momentálně padla na úrodnou půdu.
Michelle umí vyprávět a povzbuzovat, nenásilně a laskavě přenášet nejen svoje životní moudra na čtenáře. Pokud sám čtenář chce.
Pouští nás do svého života, ukazuje všechny jeho aspekty, pochyby, lásku, rodinné vazby a snahu měnit svět k lepšímu. Má můj obdiv, na tom se po přečtení i její druhé knihy nic nemění.
Druhý díl plynně navazuje na Osamělé srdce a opět nás zavede za bubeníkem kapely Scarlet Luck Adamem a rozhlasovou moderátorkou Rosie.
Tentokrát měla kniha větší spád, prošli jsme s Adamem jeho pobyt na odvykačce, s Rosie dřinu se vzkříšením její rozhlasové show a konečně došlo mezi těmi dvěma i na něco víc. I když překážek museli zdolat víc než dost.
Mona Kasten opět dokázala, že je skvělou spisovatelkou a nenudila ani chvilku. I když první díl mě nadchnul o trošku víc. Bolest z něj byla prostě cítit.
A musím pochválit zase krásné obálky obou knih.
Doufala jsem v zajímavý příběh a ten jsem dostala.
Co by bylo kdyby …?
Každý na planetě dostane svůj provázek a musí se s tím vypořádat po svém. Zejména ti s krátkým provázkem, protože délka provázku určuje celkovou délku vašeho života.
A jak už to tak u lidského pokolení bývá, nastává diskriminace krátkých, boj o moc, protesty a zmatky. A čtenář to celé sleduje z pohledu celkem osmi hrdinů, kteří mají různě dlouhé provázky a jejich osudy jsou jistým způsobem propletené.
A ve finále nám autorka naservíruje jedno důležité poselství: Žij každý den svůj život, jako by jsi měl krátký provázek = život.
Za mě fajn čtení, podnítí k zamyšlení, co bychom dělali my, kdybychom dostali provázky a jestli bychom vůbec chtěli znát jejich délku ? Hm, toť otázka.
I další kniha z edice Významné ženy mi rozšířila obzory. O Audrey Hepburn jsem toho před přečtením tohoto beletrizovaného životopisu moc nevěděla.
Autorka se nás snaží seznámit s celým jejím životem. Od malé šestileté holčičky vyrůstající v Holandsku, přes dospívající slečnu snící o kariéře primabaleríny až po zářící hvězdu filmového plátna. Popisuje ji jako velice skromnou, milou, místy až nesebevědomou ženy, toužící hlavně po lásce a mateřství.
Příběh je čtivý, vystihuje Audreyiny problémy v manželství, se kterými se potýkame i my všichni, komplikovanější vztah s matkou i mateřskou lásku k vlastním dětem.
Bohužel mi hodně vadil překlad, některá slova jako by vypadla ze středověku a postavy spolu v přímé řeči mluvili jako v 18. století. Škoda.
Ale na Prázdniny v Římě se ráda brzy podívám, právě díky této knížce.